Český fotograf už podvacáté uspěl v NASA. Jeho snímky vesmíru miluje celý svět

Světového úspěchu dosáhl 26. prosince Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval už dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne NASA. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním dvacátém snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd takzvaného Zimního šestiúhelníku.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují popisem editoři Jerry Bonnell a Robert Nemiroff, spolupracovníci NASA.

Mottem APODu je „Objevujte vesmír“. Od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny a na sociálních sítích je APOD sledován stamiliony návštěvníků denně.

Za 24letou historii APODu se podařilo uspět ve výběru jen několika českým nebo slovenským autorům, mimo Petra Horálka to byl například Juraj Tóth, Pavel Spurný, Miloslav Druckmüller nebo Pavel Cagaš. Celý seznam českých a slovenských úspěchů je na adrese www.astro.cz/apod/about.

Dvacet snímků Petra Horálka publikovaných NASA zobrazuje nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i pět, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a čtyři na území Slovenska. Petr Horálek je tak autorem více než poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.

Příběh úspěchu

Když editoři APODu informovali Horálka o jeho úspěchu poprvé, myslel, že jde jen o nevyžádanou poštu. „Bylo to 27. července 2014 a já byl zrovna na Novém Zélandu, znavený po dalším náročném dni plném sběru citrusů na sadech s ovocem. Seděl jsem před vchodem uzamčené veřejné knihovny v městě Gisborne, kde byl na dosah zdarma internet, což bylo na zélandské poměry dost vzácné a kontroloval příchozí poštu,“ vzpomíná na ten moment.

„Mezi emaily byl jeden podivný – v kolonce předmětu byl odkaz a jinak byla zpráva úplně prázdná. Myslel jsem, že jde o spam, ale ta adresa mi v něčem přišla povědomá. Tak jsem to risknul, zkopíroval a vložil do prohlížeče. Najednou se objevila stránka s mým snímkem a textem, který má být o dva dny později publikován jako APOD. Chtělo se mi křičet radostí, ale na té ulici před knihovnou by to nejspíš skončilo příjezdem policie,“ doplňuje s úsměvem Horálek.

Šlo o snímek celé oblohy s rudou září v atmosféře, tzv. airglow, nad vrchovinou Te Mata Peak, který tehdy editory zaujal pro svou nezvyklou atmosféru. 29. července pak vyšel pod názvem „Nebeský portál na Novém Zélandu“.

I když podle české veřejnosti je patrně nejznámějším Horálkovým záběrem, který skončil ve výběru snímku dne NASA, předvánoční „Malý princ“ u Sečské přehrady z 23. prosince 2016, autor má mezi publikovanými snímky jiného favorita.

Kdysi dávno za zimního slunovratu
Zdroj: Petr Horálek

„Za nejvzácnější z publikovaných obrázků považuji záznam zásahu zatmělého Měsíce asteroidem 21. ledna 2019. Během pozorování beztak překrásného měsíčního zatmění na Boa Vistě se na jednom z obrázků během sekvenčního snímání zachytil i maličký záblesk způsobený dopadem asi 10kg tělesa na měsíční povrch. Původně jsem světlou skvrnku považoval za vadný pixel, internetem už ale kolovaly podobné snímky, a tak mi došlo, že jsem mimořádně vzácný úkaz zachytil také. Měl jsem velké štěstí, neboť jen asi minutu před samotným jevem byl ještě před Měsícem mrak,“ vzpomíná Horálek.

S dvaceti vybranými fotografiemi se Horálek řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Dodává však, že k těm nejuznávanějším má ještě daleko. „Mezi nejvíce publikované autory světa patří turecký fotograf Tunç Tezel, španělský fotograf Juan Carlos Casado nebo americký novinář a fotograf původem z Íránu Babak Tafreshi. Tito všichni již mají na svém kontě přes neuvěřitelných 50 snímků dne NASA. Jejich skóre ovšem do značné míry ovlivňuje fakt, že byli aktivní už výrazně dříve, někteří od počátků APODu v roce 1995. Já do výběru NASA začal zasílat své fotografie až v roce 2012,“ vysvětluje Horálek.

Uspět ve výběru NASA je velmi náročné. Editoři vybírají každý den z několika stovek i tisíců obrázků. „Do výběru snímku dne NASA jsem od roku 2012 zaslal již na 300 snímků, úspěch zaznamenalo 20 z nich,“ motivuje Horálek ostatní fotografy smyslem pro trpělivost.

Dodává, že je nutné nejen se nevzdávat hned po prvním neúspěchu, ale rovněž sledovat dění v astronomii a na obloze – nejčastěji se totiž do výběru dostanou ty snímky, které reflektují aktuální dění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 9 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 16 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled