Česká astronomická společnost

Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.

Brněnský matematik a fotograf Miloslav Druckmüller získal Cenu Františka Nušla. Své nejvyšší ocenění mu udělila Česká astronomická společnost za mimořádné výsledky při počítačovém zpracování snímků pořizovaných při zatmění Slunce.

Na obloze byla v noci z neděle na pondělí už od setmění vidět polární záře. Lepší podmínky k pozorování panovaly podle odborníků na jihu Čech, na Vysočině a na jižní Moravě. Nutný byl také dobrý výhled nad severní obzor a temná obloha. Zatímco polární záře jsou celkem běžné v severských oblastech, v nižších zeměpisných šířkách je jejich výskyt vzácný.

V Česku v neděli po setmění byla vidět polární záře. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na části území panovala oblačnost. K pozorování je podle meteorologů kromě malé oblačnosti nutný dobrý výhled nad severní obzor a temná obloha. Zatímco polární záře jsou v polárních oblastech celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách je jejich výskyt vzácný.

V noci ze soboty na neděli nastane maximum meteorického roje Orionidy, za hodinu může oblohou prolétnout dvacet až třicet meteorů. Pozorovat je bude možné nejdříve od 23:00, kdy by se už mohly objevovat dostatečně vysoko nad obzorem, vrchol se očekává před východem slunce. Uvedl to informační server České astronomické společnosti. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc. Svůj název má roj od toho, že meteory zdánlivě vyletují ze souhvězdí Orion.

V noci na neděli vrcholí meteorický roj Perseidy, podmínky na pozorování budou podle odborníků téměř ideální. Meteory jsou vidět už od 17. července a jejich frekvence pomalu stoupá. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno má být možné mimo města na bezměsíčné obloze pozorovat až osmdesát meteorů za hodinu. Podle odborníků je pro pozorování potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.

Za společnou vědeckou práci v dějinách astronomie a překlady klasických astronomických děl obdrželi Petr Hadrava a Alena Hadravová Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Podle předsedkyně správní rady nadace Dagmar Havlové svým dílem a vizí překročili tradiční rámec vědeckého poznání. Noví laureáti Ceny Vize 97 považují rozhodnutí nadace vyznamenat je za zadostiučinění a důkaz, že jejich práce má co říci i mimo úzký okruh expertů.

V létě se nad střední Evropou často objevuje pozoruhodný meteorologický jev, a to mraky, které září výrazně stříbřitým jasem. Letos se už objevily první, v červnu jich ještě přibude a budou lépe pozorovatelné.

U Chotýčan severně od Českých Budějovic začala stavba prvního dálničního odpočívadla v Jihočeském kraji. U dálnice D3 postaví Ředitelství silnic a dálnic v obou směrech rozsáhlá parkoviště s doplňkovými službami téměř za půl miliardy korun. Po parkovišti u jihočeské dálnice řidiči volají několik let.

Nad Českou republikou přeletěl ve čtvrtek krátce po 18. hodině nápadný bolid neboli velmi jasný meteor. Byl pozorován řadou astronomů, ale i veřejností. Potvrdila ho také hlášení pozorovatelů v databázi Mezinárodní meteorické organizace.

Kometu Leonard asi nebude možné spatřit pouhým okem. „Její jasnost neroste,“ zklamal naděje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. První objevená kometa roku 2021 měla být podle astronomů nejjasnější kometou letošního roku. K Zemi se nejvíce přiblíží 12. prosince a nejlepší podmínky pro pozorování se očekávaly mezi 3. až 10. prosincem.

Pouhým okem možná lidé spatří na prosincové obloze kometu C/2021 A1 Leonard. První objevená kometa roku 2021 má být také letos nejjasnější. Zemi se nejvíce přiblíží sice až 12. prosince, nejlepší podmínky pro pozorování ale zřejmě nastanou už za několik dní.

Polární záře z území Česka v noci na neděli pozorovatelná nebyla. Ačkoliv odborníci připouštěli, že by mohl úkaz nastat aspoň z neděle na pondělí, Česká astronomická společnost (ČAS) v podvečer na Facebooku uvedla, že ho od nás nakonec lidé nespatří. Experti předpovídali možnost jejího pozorování v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Ve čtvrtek v Česku začalo částečné zatmění Slunce. Jde o nejvýše položené sluneční zatmění viditelné z území Česka a Slovenska do roku 2179. Úkaz začal po půl dvanácté našeho času a skončil po půl druhé, v tuzemských podmínkách šlo o prvním částečné zatmění viditelné po šesti letech.

Nový rok na obloze uvede meteorický roj Kvadrantidy. Vrcholí 3. ledna. Lidé by měli na nebe pohlédnout už po setmění, později bude pozorování rušit Měsíc, doporučuje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Zhasněme alespoň ta světla, která nepotřebujeme, vyzývají čeští astronomové. Obzvlášť během momentálního nouzového stavu a zákazu vycházení je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Typicky jde o sochy, kostely, zámky anebo i o reklamy a pouliční lampy. Větší tma by navíc pomohla astronomům k lepšímu pozorování oblohy.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zaujala fotografie Petra Horálka, v pondělí zveřejnila jeho snímek s názvem „Perseidy z Persea“. Jde o noční multiexpozici maxima meteorického roje z louky vedle hvězdárny v Kolonici na východě Slovenska v roce 2018, zpracování snímku trvalo téměř dva roky. Horálkovu tvorbu si NASA vybrala již mnohokrát – naposledy publikovala v polovině července jeho fotografii Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku.

Už podruhé v krátké době vybral americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jako astronomickou fotografii dne snímek komety Neowise, který pořídil český fotograf a přímo z Česka. Ve čtvrtek NASA zveřejnila fotografii Petra Horálka Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku. V sobotu NASA zvolila za fotografii dne snímek brněnského fotografa a matematika Miloslava Druckmüllera.

Bouřky, které zasáhly střední Evropu, nabídly také výjimečné meteorologické jevy. Nad Českou i Slovenskou republikou pozorovatelé zachytily rudé blesky, jimž se říká „rudí skřítkové“.

Meteorologická situace v severních šířkách umožnila poměrně brzký nástup viditelnosti takzvaných nočních svítících oblak. Oblaka hlásil 6. června večer pozorovatel ze Slovenska, kde byla dříve tma. Pozorovat se je podařilo mnoha lidem ze severních Čech. Díky webovým kamerám ČHMÚ se je pak podařilo dohledat i na snímcích z ranních hodin téhož dne z Ostravska, informovala na webu Česká astronomická společnost.

Světového úspěchu dosáhl 26. prosince Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval už dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne NASA. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním dvacátém snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd takzvaného Zimního šestiúhelníku.

Středočeské Hrusice se zbavují takzvaného biodynamického veřejného osvětlení. Podle části odborníků chránilo životní prostředí. Další ho považovali za nesmysl, který ohrožuje řidiče. Na svém místě každopádně nevydrželo ani půl roku. Obec reklamovala chyby, kvůli kterým se obávala o bezpečnost.

V pondělí ráno, přesně v 5:41, se Měsíc ponořil přibližně na hodinu celým svým diskem do zemského stínu. Podmínky pro pozorování jsou ideální jen v některých částech republiky, díky živému přenosu z Hvězdárny a planetária Brno však lze zatmění sledovat odkudkoliv. Jde o poslední úplné zatmění v tomto desetiletí. To další nastane až v roce 2025.

Prvním významným astronomickým úkazem letošního roku je meteorický roj Kvadrantidy, který vyvrcholí v noci ze čtvrtka na pátek. Podle astronomů nebude při jejich pozorování vůbec rušit Měsíc a zejména v pátečních ranních hodinách by mohlo zazářit až 80 meteorů za hodinu. Letos by měly být nejlepší pozorovací podmínky do roku 2022.