Oblohu po Novém roce prozáří Kvadrantidy, meteory z už neexistujícího souhvězdí

Nový rok na obloze uvede meteorický roj Kvadrantidy. Vrcholí 3. ledna. Lidé by měli na nebe pohlédnout už po setmění, později bude pozorování rušit Měsíc, doporučuje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Podle Suchana jsou Kvadrantidy prvním mimořádnějším úkazem roku na obloze. „Mají i vysokou frekvenci, nějakých 110 meteorů za hodinu. Ale rok 2021 bude lehounce problematický v tom, že bude vycházet Měsíc,“ řekl Suchan. Podle jeho slov Měsíc kolem 3. ledna vyjde v 21:00.

„Takže proto je třeba kouknout na ně brzy, dívat se, jakmile se úplně setmí. Kvadrantidy mají radiant relativně nízko nad obzorem, takže už po setmění nějaké vidět budou,“ řekl Suchan. „Ale podívat se 3. ledna na oblohu má určitě smysl a krásně to zapadá do současných opatření, kdy se po deváté stejně nemůže ven,“ dodal. Zdůraznil také, že lidé musí vyrazit do míst bez světelného znečištění, z města meteory neuvidí.

Hvězdy ze zrušeného souhvězdí

Radiant Kvadrantid, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, se nachází na pomezí souhvězdí Pastýře a Draka. Právě tam bývalo souhvězdí Zední kvadrant, podle kterého roj získal své jméno. Mezinárodní astronomická unie však toto souhvězdí zrušila v roce 1922.

Mateřským tělesem Kvadrantid je pravděpodobně fragment nyní již neexistující komety. V roce 1490 způsobila meteorický déšť pozorovaný z čínského města Čching-jang, patrně souvisel s jejím zánikem.

Podle astronomů rok 2021 přinese obzvlášť dobré podmínky pro pozorování letního oblíbeného meteorického roje Perseidy. Jejich maximum nastane v noci na 13. srpna, čtyři dny po novu. Nebude tedy rušit Měsíc.

Velkou nebeskou událostí bude v roce 2021 také částečné zatmění Slunce viditelné z území Česka a Slovenska. Lidé ho spatří 10. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.