Ve čtvrtek v Česku začalo částečné zatmění Slunce. Jde o nejvýše položené sluneční zatmění viditelné z území Česka a Slovenska do roku 2179. Úkaz začal po půl dvanácté našeho času a skončil po půl druhé, v tuzemských podmínkách šlo o prvním částečné zatmění viditelné po šesti letech.
Zatmění Slunce nastává, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.
Obě zatmění jsou pozorovatelná jen v úzkém pásu na Zemi, kudy se rychle pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo pás je zatmění možné spatřit jako částečné a zakrytí Slunce se zvětšuje podle toho, jak blízko se území nachází od pásu úplného nebo prstencového zatmění.
Pás prstencového zatmění se tentokrát táhl od Kanady přes Grónsko až do části severovýchodní Sibiře, byl vidět i ze severního pólu. Částečné zatmění spatřili lidé z velké části Evropy, Severní Ameriky, severozápadní části Atlantiku a severní poloviny Asie.
Společná pozorování jevu ve čtvrtek pořádala řada hvězdáren a planetárií v Česku. V Praze mohli lidé vyrazit do Štefánikovy hvězdárny i hvězdárny v Ďáblicích. Pozorování se konala i na hvězdárnách ve středočeském Ondřejově, Žebráku, Brně, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Valašském Meziříčí a Ždánicích na Hodonínsku či v ostravském planetáriu.
