Orionidy dosáhnou v noci maxima, oblohou může prolétnout až třicet meteorů za hodinu

V noci ze soboty na neděli nastane maximum meteorického roje Orionidy, za hodinu může oblohou prolétnout dvacet až třicet meteorů. Pozorovat je bude možné nejdříve od 23:00, kdy by se už mohly objevovat dostatečně vysoko nad obzorem, vrchol se očekává před východem slunce. Uvedl to informační server České astronomické společnosti. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc. Svůj název má roj od toho, že meteory zdánlivě vyletují ze souhvězdí Orion.

„Pozorovací podmínky v době maxima meteorického roje Orionidy budou velmi dobré,“ uvedl web. Měsíc pozorování rušit nebude, protože zapadne ještě před půlnocí. „Předpokládá se výskyt jasných meteorů a bolidů,“ upozornili astronomové. Maximum Orionidů nastane kolem 07:00, tedy jen krátce před východem slunce.

Roj Orionidy tvoří proud částic, které uvolnila Halleyova kometa. Země se s nimi střetává každoročně. Orionidy jsou po listopadových Leonidech druhým nejrychlejším rojem, do atmosféry vstupují rychlostí až 66 kilometrů za sekundu.

Světelné stopy jsou viditelné sekundy až minuty po přeletu meteoru. S proudem částic z Halleyovy komety se Země střetává také počátkem května, tento roj nese název Aquaridy. Než se dostanou na dráhu směřující k Zemi, trvá to částicím vyvrženým z jádra komety odhadem staletí až tisíciletí.

Vedle zmíněných Orionidů, Leonidů a Aquaridů vstupují opakovaně do zemské atmosféry také další meteorické roje. V lednu to byly Kvadrantidy, v dubnu Lyridy a v srpnu Perseidy. Koncem roku proletí oblohou meteorický roj Geminidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 35 mminutami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 17 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 22 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 23 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 23 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...