Orionidy dosáhnou v noci maxima, oblohou může prolétnout až třicet meteorů za hodinu

V noci ze soboty na neděli nastane maximum meteorického roje Orionidy, za hodinu může oblohou prolétnout dvacet až třicet meteorů. Pozorovat je bude možné nejdříve od 23:00, kdy by se už mohly objevovat dostatečně vysoko nad obzorem, vrchol se očekává před východem slunce. Uvedl to informační server České astronomické společnosti. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc. Svůj název má roj od toho, že meteory zdánlivě vyletují ze souhvězdí Orion.

„Pozorovací podmínky v době maxima meteorického roje Orionidy budou velmi dobré,“ uvedl web. Měsíc pozorování rušit nebude, protože zapadne ještě před půlnocí. „Předpokládá se výskyt jasných meteorů a bolidů,“ upozornili astronomové. Maximum Orionidů nastane kolem 07:00, tedy jen krátce před východem slunce.

Roj Orionidy tvoří proud částic, které uvolnila Halleyova kometa. Země se s nimi střetává každoročně. Orionidy jsou po listopadových Leonidech druhým nejrychlejším rojem, do atmosféry vstupují rychlostí až 66 kilometrů za sekundu.

Světelné stopy jsou viditelné sekundy až minuty po přeletu meteoru. S proudem částic z Halleyovy komety se Země střetává také počátkem května, tento roj nese název Aquaridy. Než se dostanou na dráhu směřující k Zemi, trvá to částicím vyvrženým z jádra komety odhadem staletí až tisíciletí.

Vedle zmíněných Orionidů, Leonidů a Aquaridů vstupují opakovaně do zemské atmosféry také další meteorické roje. V lednu to byly Kvadrantidy, v dubnu Lyridy a v srpnu Perseidy. Koncem roku proletí oblohou meteorický roj Geminidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.