NASA opět ocenila českou fotografii. Snímek Perseid vznikal dva roky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zaujala fotografie Petra Horálka, v pondělí zveřejnila jeho snímek s názvem „Perseidy z Persea“. Jde o noční multiexpozici maxima meteorického roje z louky vedle hvězdárny v Kolonici na východě Slovenska v roce 2018, zpracování snímku trvalo téměř dva roky. Horálkovu tvorbu si NASA vybrala již mnohokrát – naposledy publikovala v polovině července jeho fotografii Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku.

„Snímek s názvem Perseidy z Persea má ovšem velmi silný příběh – jeho zpracování bylo nesmírně náročné. Časově více než 450 hodin, fyzicky kvůli mnoha komplikacím a jiným aktivitám jeho dokončení trvalo téměř dva roky,“ uvedl Horálek

Meteorický roj Perseidy je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Díky dlouhé, více než měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý, míní Horálek. Napadlo ho tedy vzít všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazit je do jediného snímku celonoční mozaiky, tedy mozaiky oblohy od soumraku do úsvitu.

Nahrávám video

Ke splnění nápadu potřeboval v zásadě dvě věci – naprosto tmavou oblohu a alespoň týden jasného počasí a dost času na zpracování. „Ta první podmínka byla splněna během maxima meteorického roje Perseidy v srpnu 2018, kdy vůbec nerušil Měsíc a já měl tu možnost opět strávit fotografický týden na půdě hvězdárny v Kolonickém sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny,“ uvedl fotograf. S volným časem na zpracování to podle něj bylo výrazně problematičtější. „Nakonec k tomu paradoxně napomohla nepříjemná pandemická krize, která nás uvěznila doma,“ uvedl.

Meteory v mozaice nejsou zachyceny během jedné noci, ale celého turnusu „perseidových žní“, konkrétně od 6. do 14. srpna 2018. Podrobnější popis, jak snímek vznikal, je na informačním serveru České astronomické společnosti.

Češi v APODu

Astronomický snímek dne NASA (APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější fotografie vesmíru, kterou pro každý den vybírají a doplňují popisem astronomové Jerry Bonnell a Robert Nemiroff. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy výběr začal, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 jazyků včetně češtiny, o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula. Na sociálních sítích APOD sledují stovky milionů návštěvníků denně.

Za pětadvacetiletou historii APODu se podařilo uspět ve výběru několika českým autorům, nejčastěji bodují právě Petr Horálek a Miloslav Druckmüller, jehož snímek ocenila NASA naposledy také v červenci. Kompletní seznam českých a slovenských úspěchů lze najít na webu České astronomické společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.