NASA opět ocenila českou fotografii. Snímek Perseid vznikal dva roky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zaujala fotografie Petra Horálka, v pondělí zveřejnila jeho snímek s názvem „Perseidy z Persea“. Jde o noční multiexpozici maxima meteorického roje z louky vedle hvězdárny v Kolonici na východě Slovenska v roce 2018, zpracování snímku trvalo téměř dva roky. Horálkovu tvorbu si NASA vybrala již mnohokrát – naposledy publikovala v polovině července jeho fotografii Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku.

„Snímek s názvem Perseidy z Persea má ovšem velmi silný příběh – jeho zpracování bylo nesmírně náročné. Časově více než 450 hodin, fyzicky kvůli mnoha komplikacím a jiným aktivitám jeho dokončení trvalo téměř dva roky,“ uvedl Horálek

Meteorický roj Perseidy je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Díky dlouhé, více než měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý, míní Horálek. Napadlo ho tedy vzít všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazit je do jediného snímku celonoční mozaiky, tedy mozaiky oblohy od soumraku do úsvitu.

2 minuty
Události: Petr Horálek fotil hvězdy nad observatoří Paranal
Zdroj: ČT24

Ke splnění nápadu potřeboval v zásadě dvě věci – naprosto tmavou oblohu a alespoň týden jasného počasí a dost času na zpracování. „Ta první podmínka byla splněna během maxima meteorického roje Perseidy v srpnu 2018, kdy vůbec nerušil Měsíc a já měl tu možnost opět strávit fotografický týden na půdě hvězdárny v Kolonickém sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny,“ uvedl fotograf. S volným časem na zpracování to podle něj bylo výrazně problematičtější. „Nakonec k tomu paradoxně napomohla nepříjemná pandemická krize, která nás uvěznila doma,“ uvedl.

Meteory v mozaice nejsou zachyceny během jedné noci, ale celého turnusu „perseidových žní“, konkrétně od 6. do 14. srpna 2018. Podrobnější popis, jak snímek vznikal, je na informačním serveru České astronomické společnosti.

Češi v APODu

Astronomický snímek dne NASA (APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější fotografie vesmíru, kterou pro každý den vybírají a doplňují popisem astronomové Jerry Bonnell a Robert Nemiroff. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy výběr začal, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 jazyků včetně češtiny, o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula. Na sociálních sítích APOD sledují stovky milionů návštěvníků denně.

Za pětadvacetiletou historii APODu se podařilo uspět ve výběru několika českým autorům, nejčastěji bodují právě Petr Horálek a Miloslav Druckmüller, jehož snímek ocenila NASA naposledy také v červenci. Kompletní seznam českých a slovenských úspěchů lze najít na webu České astronomické společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 10 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 12 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 15 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...