NASA znovu zaujal snímek komety Neowise od českého fotografa. Ukázal v ní uzliny ionizovaného plynu

Už podruhé v krátké době vybral americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jako astronomickou fotografii dne snímek komety Neowise, který pořídil český fotograf a přímo z Česka. Ve čtvrtek NASA zveřejnila fotografii Petra Horálka Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku. V sobotu NASA zvolila za fotografii dne snímek brněnského fotografa a matematika Miloslava Druckmüllera.

Kometu Neowise lze v těchto dnech pozorovat na noční obloze pouhýma očima a patří k nejjasnějším kometám za poslední roky. V Česku vůbec nezapadá za obzor, je viditelná celou noc nízko nad severním obzorem. Ve čtvrtek 23. července proletí nejblíže k Zemi, bude od ní vzdálena stejně jako Země od Slunce. Poté již začne znatelně slábnout.

„Očima daleko od aglomerací bychom ji mohli spatřit ještě na počátku srpna,“ uvedl astronom a fotograf Horálek.

Kdy bude nejlépe vidět kometa Neowise
Zdroj: ČT24

Oceněný Horálkův snímek vznikl v noci z 13. na 14. července z vyhlídky na Suchý vrch od Jablonného nad Orlicí. Kometa se nachází v okamžiku, kdy téměř přesně pod ní, hluboko pod obzorem, leží Slunce. Díky tomu namodralý, takzvaný iontový ohon komety míří téměř kolmo vzhůru a lze v něm rozeznat jakési uzliny, které jsou způsobeny reakcí ionizovaného plynu na sluneční vítr, popsal Horálek.

Horizont Suchého vrchu zvýrazňuje světelné znečištění z polského Kladska, modrý nádech obloze dává svit Měsíce v poslední čtvrti. Na fotografii lze rozeznat i rozhlednu na Suchém vrchu nebo vysílače.

Nejlepší fotka dne

Astronomický snímek dne NASA (APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější fotografie vesmíru, kterou pro každý den vybírají a doplňují popisem astronomové Jerry Bonnell a Robert Nemiroff.

Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy výběr začal, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 jazyků včetně češtiny, o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula. Na sociálních sítích APOD sledují stovky milionů návštěvníků denně.

Za pětadvacetiletou historii APODu se podařilo uspět ve výběru několika českým autorům, nejčastěji bodují Horálek a Druckmüller. Kompletní seznam českých a slovenských úspěchů lze najít na webu České astronomické společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...