Na českém nebi se už zase objevují noční svítící oblaka

V létě se nad střední Evropou často objevuje pozoruhodný meteorologický jev, a to mraky, které září výrazně stříbřitým jasem. Letos se už objevily první, v červnu jich ještě přibude a budou lépe pozorovatelné.

Letos byla první svítící oblaka v tuzemsku podle České astronomické společnosti pozorována už 2. června. To je ještě dříve než vloni, kdy lidé viděli první tyto zářivé jevy „až“ 6. června večer. Tehdy je nad Českem ohlásil pozorovatel ze Slovenska, kde byla dříve tma.

Klasická oblaka vznikají a existují jen ve výškách kolem dvanácti kilometrů, jenže noční svítící oblaka, odborně noctilucenty, se vyskytují v mnohem vyšších vrstvách atmosféry, kolem 83 kilometrů nad povrchem planety.

Od normální oblačnosti se liší i další vlastností – dají se pozorovat jen v určitou dobu. Obě tyto odlišnosti jsou spojené a dohromady vysvětlují, jak tyto mraky vznikají a čím jsou tak jiné.

Noctilucenty se nad osmdesáti kilometry vyskytují zcela běžně, jen nejsou zespodu ze zemského povrchu vidět. Jedinou možnost, kdy je člověk může zahlédnout, je situace, kdy je ozáří sluneční světlo buď při východu, nebo naopak při západu. V tom případě totiž paprsky na oblaka dopadnou odspodu a ty se celé tímto světlem stříbrně rozzáří.

Současně musí být splněno ještě několik dalších podmínek, které se společně vyskytují jen v létě. Zejména musí být už dostatečná tma a také obloha pod noctilucenty musí být co nejčistější a bezmračná. 

Kde hledat a jak poznat

Tato oblaka se mohou vyskytovat na obloze na jediném místě, a to těsně nad obzorem. Jsou typická stříbřitou barvou, ale mohou mít i jiné odstíny, od zlaté až po světle modrou. Prozradí je také jejich jemnější struktura, připomínají někdy pavučiny nasvícené baterkou.

Nahrávám video

Nejlépe bývají vidět asi hodinu až dvě po západu, anebo před východem Slunce a nejlépe v době slunovratu, tedy kolem 21. června. Česká republika se nachází na samém okraji pásma, kde vůbec mohou být vidět. Reálně se u nás dají pozorovat jen od začátku června přibližně do konce července.

Změny klimatu přejí noctilucentům

Vědci pozorovali tento typ oblaků až roku 1885, v posledních letech ale bývají vidět stále častěji. Přibývá proto úvah o tom, že by to nějak mohlo souviset se změnami klimatu. 

Němečtí meteorologové před několika lety tuto hypotézu potvrdili. Podle jejich pozorování opravdu bývají noční oblaka vidět častěji, ale není to tím, že by se vyskytovala pravidelněji. Na nebi jsou pořád, ale s rychlejší klimatickou změnou jsou častější atmosférické podmínky, při nichž se dají pozorovat.

Podle této studie, která vyšla v žurnálu Geophysical Research Letters, jejich viditelnosti nahrávají vyšší koncentrace metanu, které zase zvyšují množství vodní páry. Ta zesiluje efekty potřebné ke vzniku podmínek, jež jsou ideální pro pozorování nočních svítících oblaků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 8 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 11 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 14 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 16 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
18. 11. 2026‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.