Na českém nebi se už zase objevují noční svítící oblaka

V létě se nad střední Evropou často objevuje pozoruhodný meteorologický jev, a to mraky, které září výrazně stříbřitým jasem. Letos se už objevily první, v červnu jich ještě přibude a budou lépe pozorovatelné.

Letos byla první svítící oblaka v tuzemsku podle České astronomické společnosti pozorována už 2. června. To je ještě dříve než vloni, kdy lidé viděli první tyto zářivé jevy „až“ 6. června večer. Tehdy je nad Českem ohlásil pozorovatel ze Slovenska, kde byla dříve tma.

Klasická oblaka vznikají a existují jen ve výškách kolem dvanácti kilometrů, jenže noční svítící oblaka, odborně noctilucenty, se vyskytují v mnohem vyšších vrstvách atmosféry, kolem 83 kilometrů nad povrchem planety.

Od normální oblačnosti se liší i další vlastností – dají se pozorovat jen v určitou dobu. Obě tyto odlišnosti jsou spojené a dohromady vysvětlují, jak tyto mraky vznikají a čím jsou tak jiné.

Noctilucenty se nad osmdesáti kilometry vyskytují zcela běžně, jen nejsou zespodu ze zemského povrchu vidět. Jedinou možnost, kdy je člověk může zahlédnout, je situace, kdy je ozáří sluneční světlo buď při východu, nebo naopak při západu. V tom případě totiž paprsky na oblaka dopadnou odspodu a ty se celé tímto světlem stříbrně rozzáří.

Současně musí být splněno ještě několik dalších podmínek, které se společně vyskytují jen v létě. Zejména musí být už dostatečná tma a také obloha pod noctilucenty musí být co nejčistější a bezmračná. 

Kde hledat a jak poznat

Tato oblaka se mohou vyskytovat na obloze na jediném místě, a to těsně nad obzorem. Jsou typická stříbřitou barvou, ale mohou mít i jiné odstíny, od zlaté až po světle modrou. Prozradí je také jejich jemnější struktura, připomínají někdy pavučiny nasvícené baterkou.

7 minut
Noční svítící oblaky tradičně rozzařují letní oblohu
Zdroj: ČT24

Nejlépe bývají vidět asi hodinu až dvě po západu, anebo před východem Slunce a nejlépe v době slunovratu, tedy kolem 21. června. Česká republika se nachází na samém okraji pásma, kde vůbec mohou být vidět. Reálně se u nás dají pozorovat jen od začátku června přibližně do konce července.

Změny klimatu přejí noctilucentům

Vědci pozorovali tento typ oblaků až roku 1885, v posledních letech ale bývají vidět stále častěji. Přibývá proto úvah o tom, že by to nějak mohlo souviset se změnami klimatu. 

Němečtí meteorologové před několika lety tuto hypotézu potvrdili. Podle jejich pozorování opravdu bývají noční oblaka vidět častěji, ale není to tím, že by se vyskytovala pravidelněji. Na nebi jsou pořád, ale s rychlejší klimatickou změnou jsou častější atmosférické podmínky, při nichž se dají pozorovat.

Podle této studie, která vyšla v žurnálu Geophysical Research Letters, jejich viditelnosti nahrávají vyšší koncentrace metanu, které zase zvyšují množství vodní páry. Ta zesiluje efekty potřebné ke vzniku podmínek, jež jsou ideální pro pozorování nočních svítících oblaků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 11 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 13 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...