Mraky

Nebe nad lidskými hlavami může být nekonečně rozmanité. A to hlavně díky oblakům. Ty nabývají velice pestrých tvarů a podob a díky různému nasvícení sluncem nabízejí i velmi širokou paletu barev.

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).

V týdnu může v Česku ve vyšších polohách sněžit, ale teploty vystoupají až na deset stupňů nad nulou. Mrznout bude zřejmě jen v noci. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Po celý týden bude zataženo až oblačno.

Každý obor má svůj slang, tedy sadu specifických pojmů a označení. Nicméně občas některé z těchto pojmů proniknou i k veřejnosti, a naopak někdy se hovorové označení postupně vžije i mezi odborníky. Platí to i o meteorologii.

Vědci prozkoumali gigantický výboj, který pozorovali při bouřce v Oklahomě v USA. Obrovský blesk neboli jet se uvolnil do výšky nejméně 75 kilometrů směrem do vesmíru – měl asi tisíckrát větší sílu než typický blesk při normální bouřce. Podle autorů studie se zřejmě jednalo o nejsilnější popsaný jev tohoto typu.

Oblaky patří k nejnápadnějším projevům počasí, kterých si kromě meteorologů běžně všímá prakticky každý. Vyčíst z nich, co nás čeká a jestli bude pršet nebo bouřit, není úplně jednoduché, mraky totiž mají velmi pestrou škálu podob.

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

V létě se nad střední Evropou často objevuje pozoruhodný meteorologický jev, a to mraky, které září výrazně stříbřitým jasem. Letos se už objevily první, v červnu jich ještě přibude a budou lépe pozorovatelné.

Meteorologická zima začíná 1. prosince. Vypadá to ale, že prvních vloček v nížinách se dočkáme už o pár dní dřív. Ještě předtím je před námi docela vlídný podzimní víkend.

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila agentura na svém webu.

Když se na obloze objeví charakteristické mráčky, které připomínají mořské vlny, kadeře nebo krajky, je to signál, že se díváte na Kelvin-Helmholtzovy oblaky.

Noční svítící mraky se pojí spíše se severskými zeměmi, za vhodných podmínek jsou však vidět i ve střední Evropě. Je tomu tak i nyní, v době nejkratších nocí. A i když by mohly dát vzpomenout na filmy o mimozemšťanech, jde o docela pozemský úkaz, i když příčina jeho vzniku není zcela zřejmá. Je možné, že jde o zledovatělý meteorický prach.

Před dvěma lety zasáhla Argentinu bouřka spojená s krupobitím. Vědci nyní zjistili, že kroupy, které tehdy z nebe padaly, byly větší než jakékoliv kdy předtím nebo potom pozorované. Vytvořili pro ně dokonce zcela novou kategorii.