Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).
Američtí vědci otestovali klimatické inženýrství. Sněžným dělem „ostřelovali“ mraky
První venkovní pokus uspořádali výzkumníci v úterý na vyřazené letadlové lodi kotvící v zálivu u města San Francisco. Na palubu umístili zařízení připomínající sněžné dělo, které po spuštění posílalo do vzdálenosti desítek metrů jemnou mlhu napodobující slané mořské aerosoly.
Tým vedený fyzikem Robertem Woodem, který se specializuje na meteorologické procesy, se snaží zjistit, zda jejich zařízení dokáže mimo laboratoř dostatečně stabilně rozprašovat částečky soli o potřebné velikosti. Bude-li tato fáze úspěšná, dalším krokem bude vyzkoušení takového systému v oblacích nad oceánem – samozřejmě v malém měřítku. Jde zatím pouze o testování této technologie, reálně se nikde nepoužívá. Stát Tennessee tento měsíc zakázal jakékoliv vypouštění chemikálií do ovzduší za tímto účelem – přestože kromě testů v miniaturních rozměrech se to v praxi neprovádí.
Lokální ochlazení
Od rozprašování aerosolů do mraků si experti slibují, že by to mohlo posílit odrážení slunečního světla a dočasně tak snížit teplotu v dané oblasti. Výzkum reaguje na sílící obavy z člověkem způsobovaného oteplování klimatu, které pravděpodobně přesáhne hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Očekává se, že klimatické změny budou provázet mimo jiné stále intenzivnější vlny veder.
„Každý rok, kdy zažíváme nové rekordy klimatických změn a rekordní teploty, vlny veder, tlačí to náš obor do zkoumání dalších alternativ,“ řekl o snaze „rozjasnit“ mraky Wood. „A to o do takových, které kdysi mohly být relativně extrémní,“ dodal.
Vědci po celém světě pracují na různých metodách navržených s cílem tlumit dopady klimatických změn. Souhrnně se označují jako „klimatické inženýrství“. Tou zřejmě nejznámější technikou je takzvané zachytávání oxidu uhličitého. Rozvoj metody by mohl v budoucnu snižovat koncentraci skleníkového plynu v atmosféře. Vše je ale energeticky i technologicky dost náročné, ani ukládání plynu pod zem zatím nevypadá úplně spolehlivě.
„Ve srovnání s jinými možnostmi (...) by rozjasňování mořských oblaků bylo lokalizované a využívalo by poměrně neškodné slané mořské aerosoly,“ napsaly NYT. Přesto se tento přístup v řadách odborné veřejnosti setkává často s kritikou. Například expert organizace Greenpeace David Santillo namítá, že kdyby se metoda odrážení slunečního záření významně rozšířila, následky by bylo obtížné nejen předpovídat, ale také měřit.
Karen Orensteinová, která vede program „klimatické spravedlnosti“ při neziskové organizaci Friends of the Earth, zase označila experimentování s aerosoly za nebezpečné rozptýlení. Nejlepším způsobem, jak se vypořádat s klimatickou změnou, je podle ní rychlý odklon od spalování fosilních paliv.
V tomto bodě se s ní shodují i výzkumníci z projektu úpravy mraků. „Doufám, a myslím si, že všichni moji kolegové doufají, že tyhle věci nikdy nepoužijeme, že nikdy nebudeme muset,“ podotkla členka týmu z Washingtonské univerzity Sarah Dohertyová.