Evropská sonda prozkoumá Venuši. Má zjistit, jak se z ní stalo „zlé dvojče Země“

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila agentura na svém webu.

ESA o tom informovala týden poté, co americká vesmírná agentura NASA oznámila, že plánuje poslat k Venuši koncem tohoto desetiletí dvě vědecké mise. Mají být zaměřené na studium atmosféry a povrchu planety. Venuše se stala atraktivní jednak v souvislosti se studiem změn klimatu, ale pro vědce bylo překvapivé nedávno i zjištění, že se v její atmosféře mohou nacházet stopy života.

„Čeká nás nová éra zkoumání našeho nejbližšího, ale divoce odlišného souseda ve Sluneční soustavě,“ uvedl v souvislosti s novým projektem ESA Günther Hasinger, vědecký ředitel agentury. „Spolu s nově ohlášenými misemi NASA na Venuši budeme mít na této záhadné planetě mimořádně komplexní vědecký program až do příštího desetiletí,“ dodal.

Vědci si lámou hlavu nad tím, proč náš nejbližší soused přes zhruba stejnou velikost a složení jako Země prošel tak dramatickou změnou klimatu. Místo toho, aby byl obyvatelným světem, jako je naše planeta, má toxickou atmosféru a je obklopený hustými mraky bohatými na kyselinu sírovou. ESA Venuši doslova nazývá „zlým dvojčetem Země“ – je jí v řadě vlastností extrémně podobná, ale přesto se ze zatím neznámých důvodů vyvíjela zcela odlišnou cestou.

K hlavním otázkám, na něž experti hledají odpověď, patří, čím si v minulosti Venuše prošla, když dospěla k nynějšímu stavu, a mohl by Zemi čekat stejný osud, kdyby ji postihl katastrofální skleníkový efekt? Je Venuše stále geologicky aktivní, mohl na ní kdysi být oceán, ba dokonce i život?

Špičkové vybavení pomůže získat nová data

Sonda EnVision bude podle ESA k získávání potřebných dat vybavená sadou v Evropě vyrobených přístrojů, včetně sonaru, který dokáže rozlišit podzemní vrstvení planety, a spektrometrů k probádání povrchu i atmosféry. Spektrometry budou sledovat stopové plyny v atmosféře, analyzovat složení povrchu a hledat jakékoli změny, které by mohly souviset se známkami vulkanické aktivity.

Venuše
Zdroj: ESA

Americká NASA by měla misi EnVision také poskytnout radar ke snímání a mapování povrchu Venuše. Rádiový vědecký experiment navíc prozkoumá vnitřní strukturu a gravitační pole planety a rovněž strukturu a složení atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 16 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...