Červnová noční obloha nabízí svítící oblaka i vzácné seskupení pěti planet

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Červnové a červencové noci nabízejí výhled na noční svítící oblaka. Ta se vyskytují až 85 kilometrů nad zemským povrchem, tedy asi sedmkrát výš než běžné mraky. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice. Led se v této výšce ale vyskytuje jenom v době kolem letního slunovratu.

Noční svítící oblaky nad hladinou rybníku Hrádek z 5. července 2020.
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě

Noční oblaka sama o sobě nesvítí, ale jenom rozptylují záření ze Slunce, které se nachází pod obzorem. Objevují se hlavně v červnu a v první půli července, a to zejména nad severním obzorem pozdě večer mezi 22. hodinou a půlnocí a časně ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou.

Výskyt oblaků není každou noc jistý, je proto třeba neustále vyhlížet, případně sledovat webkamery směřující na severní obzor. Zájemci, kteří by o úkaz nechtěli přijít, se mohou zaregistrovat k odběru zpráv upozorňujících na viditelnost tohoto jevu na stránkách České astronomické společnosti.

Všechny viditelné planety najednou a Měsíc jako bonus

Na konci června nastane vzácné období, kdy se na nebi nad Českem současně objeví všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy, tedy Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Společnost jim bude navíc dělat i Měsíc.

„Takové období nastává, když se planety při pohledu ze Země nacházejí úhlově nepříliš daleko od sebe, a k tomu i obtížně pozorovatelná planeta Merkur leží úhlově dostatečně daleko od Slunce – a je možné ji spatřit na ještě ne zcela světlé obloze,“ vysvětluje astronom Petr Horálek.

Naposledy se na severní polokouli ukázalo těchto pět planet najednou nad obzorem v červenci roku 2020, tehdy ale jen krátce. Rok 2022 je výjimečný v tom, že letos se stejného jevu dočkáme ještě v prosinci. Znovu se ale taková situace zopakuje až roku 2036.

Velká konjunkce všech jasných planet, kdy se planety seskupí opravdu úhlově velmi blízko sebe, nastane dokonce až 9. září 2040. „Spatřit proto všech pět jasných planet spolu s Měsícem v jeden okamžik je extrémně vzácný a současně velice fotogenický moment,“ doplňuje Horálek.

Jak pozorovat planety

Tato planetární přehlídka bude od nás vidět jen za pokročilého rozbřesku. Nejlepší viditelnost nastává okolo 24. června, kdy se na časnou ranní oblohu už do záře rozbřesku „vyhoupne“ i planeta Merkur, která ale bude kvůli svítání velmi obtížně vyhledatelná.

Ve dnech okolo 24. června bude na ranní obloze mezi planetami rovněž pozvolna procházet Měsíc po poslední čtvrti, nabídne se proto opravdu kompletní výčet nám nejjasnějších objektů Sluneční soustavy. Nejlepší podmínky ke sledování budou mít pozorovatelé nacházející se okolo rovníku a na jižní zemské polokouli, odkud se pohled k planetám nabídne ještě na tmavé obloze.

Pokud chce někdo pozorovat všech pět planet najednou, musí si podle Horálka najít místo s dokonale odkrytým severovýchodním až východním obzorem. Taková místa se vyskytují ideálně ve vyšších horách. Nejlepší podmínky začínají bohužel v době, kdy většina lidí spí, tedy po třetí hodině ranní.

Merkur bude v té době vycházet až před čtvrtou hodinou ranní, tedy již za pokročilého svítání. „Protože ale jeho jasnost bude podobná jako u nejjasnějších hvězd oblohy, neměl by být problém jej najít nízko nad obzorem alespoň v triedru, samozřejmě když bude dostatečně čistý vzduch,“ nastiňuje Horálek.

Ostatní planety ale budou vidět bez komplikací pouhým okem. Velice jasnou Venuši přehlédnout nelze, po Měsíci je nejjasnějším objektem oblohy. Nad východem se objeví Mars a okolo 24. června také Měsíc. Po Venuši a Měsíci třetí nejjasnější objekt planetární „šňůry“ – Jupiter – je také nepřehlédnutelný. Ten už bude ležet vysoko nad jihovýchodem. Poslední k nalezení pak bude planeta Saturn, která bude ze zmíněných planet vidět v průběhu noci nejdéle – vycházet bude již před půlnocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 53 mminutami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 14 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.