Červnová noční obloha nabízí svítící oblaka i vzácné seskupení pěti planet

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Červnové a červencové noci nabízejí výhled na noční svítící oblaka. Ta se vyskytují až 85 kilometrů nad zemským povrchem, tedy asi sedmkrát výš než běžné mraky. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice. Led se v této výšce ale vyskytuje jenom v době kolem letního slunovratu.

Noční svítící oblaky nad hladinou rybníku Hrádek z 5. července 2020.
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě

Noční oblaka sama o sobě nesvítí, ale jenom rozptylují záření ze Slunce, které se nachází pod obzorem. Objevují se hlavně v červnu a v první půli července, a to zejména nad severním obzorem pozdě večer mezi 22. hodinou a půlnocí a časně ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou.

Výskyt oblaků není každou noc jistý, je proto třeba neustále vyhlížet, případně sledovat webkamery směřující na severní obzor. Zájemci, kteří by o úkaz nechtěli přijít, se mohou zaregistrovat k odběru zpráv upozorňujících na viditelnost tohoto jevu na stránkách České astronomické společnosti.

Všechny viditelné planety najednou a Měsíc jako bonus

Na konci června nastane vzácné období, kdy se na nebi nad Českem současně objeví všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy, tedy Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Společnost jim bude navíc dělat i Měsíc.

„Takové období nastává, když se planety při pohledu ze Země nacházejí úhlově nepříliš daleko od sebe, a k tomu i obtížně pozorovatelná planeta Merkur leží úhlově dostatečně daleko od Slunce – a je možné ji spatřit na ještě ne zcela světlé obloze,“ vysvětluje astronom Petr Horálek.

Naposledy se na severní polokouli ukázalo těchto pět planet najednou nad obzorem v červenci roku 2020, tehdy ale jen krátce. Rok 2022 je výjimečný v tom, že letos se stejného jevu dočkáme ještě v prosinci. Znovu se ale taková situace zopakuje až roku 2036.

Velká konjunkce všech jasných planet, kdy se planety seskupí opravdu úhlově velmi blízko sebe, nastane dokonce až 9. září 2040. „Spatřit proto všech pět jasných planet spolu s Měsícem v jeden okamžik je extrémně vzácný a současně velice fotogenický moment,“ doplňuje Horálek.

Jak pozorovat planety

Tato planetární přehlídka bude od nás vidět jen za pokročilého rozbřesku. Nejlepší viditelnost nastává okolo 24. června, kdy se na časnou ranní oblohu už do záře rozbřesku „vyhoupne“ i planeta Merkur, která ale bude kvůli svítání velmi obtížně vyhledatelná.

Ve dnech okolo 24. června bude na ranní obloze mezi planetami rovněž pozvolna procházet Měsíc po poslední čtvrti, nabídne se proto opravdu kompletní výčet nám nejjasnějších objektů Sluneční soustavy. Nejlepší podmínky ke sledování budou mít pozorovatelé nacházející se okolo rovníku a na jižní zemské polokouli, odkud se pohled k planetám nabídne ještě na tmavé obloze.

Pokud chce někdo pozorovat všech pět planet najednou, musí si podle Horálka najít místo s dokonale odkrytým severovýchodním až východním obzorem. Taková místa se vyskytují ideálně ve vyšších horách. Nejlepší podmínky začínají bohužel v době, kdy většina lidí spí, tedy po třetí hodině ranní.

Merkur bude v té době vycházet až před čtvrtou hodinou ranní, tedy již za pokročilého svítání. „Protože ale jeho jasnost bude podobná jako u nejjasnějších hvězd oblohy, neměl by být problém jej najít nízko nad obzorem alespoň v triedru, samozřejmě když bude dostatečně čistý vzduch,“ nastiňuje Horálek.

Ostatní planety ale budou vidět bez komplikací pouhým okem. Velice jasnou Venuši přehlédnout nelze, po Měsíci je nejjasnějším objektem oblohy. Nad východem se objeví Mars a okolo 24. června také Měsíc. Po Venuši a Měsíci třetí nejjasnější objekt planetární „šňůry“ – Jupiter – je také nepřehlédnutelný. Ten už bude ležet vysoko nad jihovýchodem. Poslední k nalezení pak bude planeta Saturn, která bude ze zmíněných planet vidět v průběhu noci nejdéle – vycházet bude již před půlnocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...