Červnová noční obloha nabízí svítící oblaka i vzácné seskupení pěti planet

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Červnové a červencové noci nabízejí výhled na noční svítící oblaka. Ta se vyskytují až 85 kilometrů nad zemským povrchem, tedy asi sedmkrát výš než běžné mraky. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice. Led se v této výšce ale vyskytuje jenom v době kolem letního slunovratu.

Noční svítící oblaky nad hladinou rybníku Hrádek z 5. července 2020.
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě

Noční oblaka sama o sobě nesvítí, ale jenom rozptylují záření ze Slunce, které se nachází pod obzorem. Objevují se hlavně v červnu a v první půli července, a to zejména nad severním obzorem pozdě večer mezi 22. hodinou a půlnocí a časně ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou.

Výskyt oblaků není každou noc jistý, je proto třeba neustále vyhlížet, případně sledovat webkamery směřující na severní obzor. Zájemci, kteří by o úkaz nechtěli přijít, se mohou zaregistrovat k odběru zpráv upozorňujících na viditelnost tohoto jevu na stránkách České astronomické společnosti.

Všechny viditelné planety najednou a Měsíc jako bonus

Na konci června nastane vzácné období, kdy se na nebi nad Českem současně objeví všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy, tedy Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Společnost jim bude navíc dělat i Měsíc.

„Takové období nastává, když se planety při pohledu ze Země nacházejí úhlově nepříliš daleko od sebe, a k tomu i obtížně pozorovatelná planeta Merkur leží úhlově dostatečně daleko od Slunce – a je možné ji spatřit na ještě ne zcela světlé obloze,“ vysvětluje astronom Petr Horálek.

Naposledy se na severní polokouli ukázalo těchto pět planet najednou nad obzorem v červenci roku 2020, tehdy ale jen krátce. Rok 2022 je výjimečný v tom, že letos se stejného jevu dočkáme ještě v prosinci. Znovu se ale taková situace zopakuje až roku 2036.

Velká konjunkce všech jasných planet, kdy se planety seskupí opravdu úhlově velmi blízko sebe, nastane dokonce až 9. září 2040. „Spatřit proto všech pět jasných planet spolu s Měsícem v jeden okamžik je extrémně vzácný a současně velice fotogenický moment,“ doplňuje Horálek.

Jak pozorovat planety

Tato planetární přehlídka bude od nás vidět jen za pokročilého rozbřesku. Nejlepší viditelnost nastává okolo 24. června, kdy se na časnou ranní oblohu už do záře rozbřesku „vyhoupne“ i planeta Merkur, která ale bude kvůli svítání velmi obtížně vyhledatelná.

Ve dnech okolo 24. června bude na ranní obloze mezi planetami rovněž pozvolna procházet Měsíc po poslední čtvrti, nabídne se proto opravdu kompletní výčet nám nejjasnějších objektů Sluneční soustavy. Nejlepší podmínky ke sledování budou mít pozorovatelé nacházející se okolo rovníku a na jižní zemské polokouli, odkud se pohled k planetám nabídne ještě na tmavé obloze.

Pokud chce někdo pozorovat všech pět planet najednou, musí si podle Horálka najít místo s dokonale odkrytým severovýchodním až východním obzorem. Taková místa se vyskytují ideálně ve vyšších horách. Nejlepší podmínky začínají bohužel v době, kdy většina lidí spí, tedy po třetí hodině ranní.

Merkur bude v té době vycházet až před čtvrtou hodinou ranní, tedy již za pokročilého svítání. „Protože ale jeho jasnost bude podobná jako u nejjasnějších hvězd oblohy, neměl by být problém jej najít nízko nad obzorem alespoň v triedru, samozřejmě když bude dostatečně čistý vzduch,“ nastiňuje Horálek.

Ostatní planety ale budou vidět bez komplikací pouhým okem. Velice jasnou Venuši přehlédnout nelze, po Měsíci je nejjasnějším objektem oblohy. Nad východem se objeví Mars a okolo 24. června také Měsíc. Po Venuši a Měsíci třetí nejjasnější objekt planetární „šňůry“ – Jupiter – je také nepřehlédnutelný. Ten už bude ležet vysoko nad jihovýchodem. Poslední k nalezení pak bude planeta Saturn, která bude ze zmíněných planet vidět v průběhu noci nejdéle – vycházet bude již před půlnocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 8 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...