Červnová noční obloha nabízí svítící oblaka i vzácné seskupení pěti planet

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Červnové a červencové noci nabízejí výhled na noční svítící oblaka. Ta se vyskytují až 85 kilometrů nad zemským povrchem, tedy asi sedmkrát výš než běžné mraky. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice. Led se v této výšce ale vyskytuje jenom v době kolem letního slunovratu.

Noční svítící oblaky nad hladinou rybníku Hrádek z 5. července 2020.
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě

Noční oblaka sama o sobě nesvítí, ale jenom rozptylují záření ze Slunce, které se nachází pod obzorem. Objevují se hlavně v červnu a v první půli července, a to zejména nad severním obzorem pozdě večer mezi 22. hodinou a půlnocí a časně ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou.

Výskyt oblaků není každou noc jistý, je proto třeba neustále vyhlížet, případně sledovat webkamery směřující na severní obzor. Zájemci, kteří by o úkaz nechtěli přijít, se mohou zaregistrovat k odběru zpráv upozorňujících na viditelnost tohoto jevu na stránkách České astronomické společnosti.

Všechny viditelné planety najednou a Měsíc jako bonus

Na konci června nastane vzácné období, kdy se na nebi nad Českem současně objeví všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy, tedy Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Společnost jim bude navíc dělat i Měsíc.

„Takové období nastává, když se planety při pohledu ze Země nacházejí úhlově nepříliš daleko od sebe, a k tomu i obtížně pozorovatelná planeta Merkur leží úhlově dostatečně daleko od Slunce – a je možné ji spatřit na ještě ne zcela světlé obloze,“ vysvětluje astronom Petr Horálek.

Naposledy se na severní polokouli ukázalo těchto pět planet najednou nad obzorem v červenci roku 2020, tehdy ale jen krátce. Rok 2022 je výjimečný v tom, že letos se stejného jevu dočkáme ještě v prosinci. Znovu se ale taková situace zopakuje až roku 2036.

Velká konjunkce všech jasných planet, kdy se planety seskupí opravdu úhlově velmi blízko sebe, nastane dokonce až 9. září 2040. „Spatřit proto všech pět jasných planet spolu s Měsícem v jeden okamžik je extrémně vzácný a současně velice fotogenický moment,“ doplňuje Horálek.

Jak pozorovat planety

Tato planetární přehlídka bude od nás vidět jen za pokročilého rozbřesku. Nejlepší viditelnost nastává okolo 24. června, kdy se na časnou ranní oblohu už do záře rozbřesku „vyhoupne“ i planeta Merkur, která ale bude kvůli svítání velmi obtížně vyhledatelná.

Ve dnech okolo 24. června bude na ranní obloze mezi planetami rovněž pozvolna procházet Měsíc po poslední čtvrti, nabídne se proto opravdu kompletní výčet nám nejjasnějších objektů Sluneční soustavy. Nejlepší podmínky ke sledování budou mít pozorovatelé nacházející se okolo rovníku a na jižní zemské polokouli, odkud se pohled k planetám nabídne ještě na tmavé obloze.

Pokud chce někdo pozorovat všech pět planet najednou, musí si podle Horálka najít místo s dokonale odkrytým severovýchodním až východním obzorem. Taková místa se vyskytují ideálně ve vyšších horách. Nejlepší podmínky začínají bohužel v době, kdy většina lidí spí, tedy po třetí hodině ranní.

Merkur bude v té době vycházet až před čtvrtou hodinou ranní, tedy již za pokročilého svítání. „Protože ale jeho jasnost bude podobná jako u nejjasnějších hvězd oblohy, neměl by být problém jej najít nízko nad obzorem alespoň v triedru, samozřejmě když bude dostatečně čistý vzduch,“ nastiňuje Horálek.

Ostatní planety ale budou vidět bez komplikací pouhým okem. Velice jasnou Venuši přehlédnout nelze, po Měsíci je nejjasnějším objektem oblohy. Nad východem se objeví Mars a okolo 24. června také Měsíc. Po Venuši a Měsíci třetí nejjasnější objekt planetární „šňůry“ – Jupiter – je také nepřehlédnutelný. Ten už bude ležet vysoko nad jihovýchodem. Poslední k nalezení pak bude planeta Saturn, která bude ze zmíněných planet vidět v průběhu noci nejdéle – vycházet bude již před půlnocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...