Podivný objekt Oumuamua vznikl z planety podobné Plutu, přiletěl z cizí soustavy

Roku 2017 objevil dalekohled Pan-STARRS na Havaji první mezihvězdný objekt. Podivné těleso, které přiletělo do naší Sluneční soustavy zpoza jejích hranic, dostalo jméno Oumuamua, což v havajštině znamená „zvěd“ nebo „posel“. Objekt sice na první pohled připomínal kometu, ale měl řadu vlastností tak zvláštních, že se vzpíraly klasifikaci. Někteří seriózní astrofyzici dokonce pracovali s hypotézou, že by mohlo jít o mimozemskou kosmickou loď. Nová práce to ale vyvrací.

Astrofyzici z Arizonské státní univerzity teď vysvětlili podivné rysy Oumuamuy tím, že se pravděpodobně jedná o kus planety podobné Plutu, která se nachází v jiné sluneční soustavě. Informovali o tom ve dvojici prací v časopise AGU Journal of Geophysical Research: Planets.

„V mnoha ohledech se Oumuamua podobala kometě, ale v několika ohledech byla natolik zvláštní, že se rozběhly naplno spekulace o jejím původu,“ uvedl hlavní autor práce Steven Desch. Z pozorování objektu vědci dokázali popsat několik vlastností mezihvězdného návštěvníka, které se úplně lišily od toho, co by se očekávalo od komety.

Pokud jde o rychlost, objekt vstoupil do Sluneční soustavy pomaleji, než by se dalo očekávat. To naznačuje, že se v mezihvězdném prostoru nepohyboval déle než miliardu let. Pokud jde o velikost, byl jeho tvar také více zploštělý než jakýkoliv jiný známý objekt Sluneční soustavy.

Asi nejzáhadnějším jevem bylo to, že objekt během svého průletu Sluneční soustavou získal mírný odstup od Slunce. Jedná se o efekt známý také u komet, ale v případě Oumuamuy byl výrazně silnější –⁠ právě to některé vědce vedlo k závěru, že se mohlo jednat o dílo inteligentní civilizace, které vlastními silami změnilo svou dráhu.

Odpověď ukrytá  v ledu

Autoři nové práce dospěli k závěru, že Oumuamua je tvořená několika druhy ledu s různými vlastnostmi. Vypočítali také, jak rychle tyto ledy sublimovaly (tedy přecházely z pevného skupenství na plynné), když Oumuamua prolétala kolem Slunce. A právě z toho pak vypočítali další vlastnosti objektu, včetně jeho hmotnosti, tvaru i vysvětlení, proč mohl změnit dráhu.

„Byl to pro nás nesmírně vzrušující okamžik,“ řekl Desch. „Uvědomili jsme si, že kus ledu bude odrážet mnohem víc světla, než se předpokládalo. A to znamená, že může být menší,“ uvedl astrofyzik. Právě sublimace ledu pak také zřejmě ovlivnila i změnu dráhy –⁠ díky takzvanému raketovému efektu známému i od komet. Ten spočívá v tom, že sublimující led má vliv na dráhu tělesa –⁠ u komet poměrně slabý, u Oumuamuy ale podle nových výpočtů nečekaně silný.

Hlavní zásluhu na tom má podle studie dusík v podobě ledu. Pokud byl objekt tvořen z významné části právě jím, všechny představy o vzhledu, rychlosti i dalších vlastnostech pak odpovídají rovnicím. Současně tento materiál vnáší jasno i do původu Oumuamuy. Pevný dusíkatý led je totiž na povrchu Pluta –⁠ je tedy možné, že objekt připomínající kometu by mohl vzniknout z obdobného tělesa, jen v jiné hvězdné soustavě.

Odrazivost Oumuamuy odpovídá hodnotám naměřeným na Plutu a Tritonu –⁠ a také tento měsíc Neptunu je tvořen na povrchu dusíkatým ledem.

„Pravděpodobně byl Oumuamua odmrštěn z povrchu podobného tělesa nárazem asi před půl miliardou let a pak byl vyhozen ze své mateřské soustavy,“ uvedli astrofyzici. To, že je tvořen zmrzlým dusíkem, podle nich vysvětluje i neobvyklý tvar Oumuamuy: jak se vnější vrstvy dusíkatého ledu odpařovaly, tvar těla se postupně zplošťoval, stejně jako se to děje třeba s kostkou mýdla, když se vnější vrstvy při používání odírají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...