Praha – Po desetileté cestě dorazila evropská sonda Rosetta do svého cíle na oběžnou dráhu komety Čurjumov-Gerasimenko. Za sebou má šest miliard kilometrů dlouhou cestu. Výzkum má vědcům umožnit pohled na období vzniku naší sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Na povrch komety by měl na podzim doletět ještě přistávací modul. Rosetta je vůbec první sonda, která bude kometu obíhat.
Deset let putování vesmírem je u konce: Rosetta dorazila ke „své“ kometě
„Jsme u komety,“ oznámil v 11:29 SELČ zástupce ESA Sylvain Lodiot, řídící operaci. „Po deseti letech, pěti měsících a čtyřech dnech cesty, poté, co jsme pětkrát obletěli kolem Slunce a nacestovali 6,4 miliardy kilometrů, s potěšením oznamujeme, že jsme konečně tady,“ řekl ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. Porozumět našim počátkům je zajisté nejlepší způsob, jak pochopit budoucnost, dodal Dordain. Rok 2014 tak označil za rok Rosetty.
„Úkolem sondy je potkat se s kometou Čurjumov-Gerasimenko a přistát na ní. Bylo by to vůbec poprvé, co se podaří přistát na kometě a podrobně ji prozkoumat,“ říká Ralph Cordey, manažer společnosti Airbus Defence and Space.
Dosažení oběžné dráhy komety umožnil klíčový zážeh zahájený v 11:00, který trval takřka 6,5 minuty. Sonda pak musela kolem komety kroužit v trojúhelníkových útvarech, aby dokázala stabilizovat svou oběžnou dráhu. Do plánovaného listopadového vypuštění modulu Philae bude studovat plyn unikající z komety a analyzovat její vnitřní složení.
Aby Rosetta nabrala správný kurs, musela třikrát proletět kolem Země a jednou kolem Marsu. Získávala rychlost a měnila oběžnou dráhu pomocí řady manévrů. Před závěrem své mise pak strávila 31 měsíců v cestovním spánku v hlubokém vesmíru 800 milionů kilometrů od Slunce. Její probuzení vědci oslavili letos v lednu.
- Rosetta má přibližně tvar kvádru a váží tři tuny. Elektrickou energii jí dodává dvojice solárních panelů s rozpětím 32 metrů. Množství energie se mění v závislosti na její vzdálenosti od Slunce. Sonda se skládá ze dvou bloků: na jednom je umístěno 11 vědeckých přístrojů sloužících ke zkoumání komety, druhý blok obsahuje systémy zabezpečující provoz sondy.
Už cestou Rosetta zaznamenala mnoho cenných informací – například ze setkání se dvěma asteroidy. To hlavní ji ale čeká na kometě. Mohla by přispět k odhalení tajemství sluneční soustavy, například kde se v ní vzala voda. „Komety jsou velmi primitivní tělesa naší sluneční soustavy. Mohly by nám tak poskytnout mnoho informací o naší sluneční soustavě,“ přibližuje Cordey.
Sonda vyšle na kometu modul Philae, který na kometě odebere vzorky. Bude také měřit změny zmrzlého povrchu v blízkosti Slunce a do povrchu komety vyhloubí díru, aby mohl zkoumat i materiál pod povrchem.
Získané údaje Rosetta sama vyhodnotí a odešle do Evropské kosmické agentury. Organizace už přitom chystá další sondy - například Aeolus, který bude od roku 2016 ve třech rozměrech měřit vítr na Zemi.
GALERIE
videogallery_462361
„My jsme dosud byli schopni komety pozorovat a zjišťovat z nich údaje pouze průletem sondy okolo komety nebo jejím ohonem. Ale toto bude unikátní možnost: za prvé se dostaneme fyzicky přímo na ten kus kosmické hmoty, a za druhé dobou strávenou na kometě,“ uvedl ve Studiu 6 předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.
Podle něj se dnes sonda dostane do výšky zhruba sto kilometrů nad kometu, poté se pomocí série přibližovacích manévrů dostane do výšky zhruba 30 kilometrů. Následně bude kometu snímkovat a hledat ideální místo pro přistání modulu Philae. Tento manévr by podle Halouska neměl být příliš riskantní, protože sonda bude na povrch komety přistávat z malé výšky a i rozdílová rychlost mezi kometou a sondou bude malá.
Už během své cesty ke kometě Čurjumov-Gerasimenko zjistila sonda Rosetta, že je kometa „teplejší“, než vědci čekali. Sonda pořídila tepelné údaje pomocí infračerveného a tepelného spektrometru VIRTIS. Z těchto údajů pak vědci určili, že se průměrná teplota na povrchu komety pohybuje kolem -70 stupňů Celsia. To je podle odborníků příliš na to, aby oběžnice byla pokryta ledem. Proto jsou toho názoru, že má spíše tmavý, prašný obal.
„Tento výsledek je velmi zajímavý, protože nám dává první vodítko k poznatkům o složení a fyzikálních vlastnostech povrchu komety,“ řekl podle ESA italský vědec Fabrizio Capaccioni, hlavní vědec výzkumu prováděného pomocí spektrometru VIRTIS.
