Pluto

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Vnitřní jádro Země, žhavá železná koule o velikosti bývalé planety Pluto, se podle nové vědecké zprávy přestalo otáčet stejným směrem jako zbytek planety a možná se dokonce otáčí na opačnou stranu. Naznačuje to výzkum čínských expertů, který vyšel tento týden v časopise Nature Geoscience.

Na Plutu se díky datům ze sondy NASA New Horizons povedlo rozeznat skupinu kopulovitých ledových sopek neboli kryovulkánů, které se nepodobají ničemu jinému ve Sluneční soustavě. Tyto sopečné útvary jsou navíc možná stále aktivní, což by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je ještě dynamičtější, než se dosud předpokládalo.

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před 15 lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve Sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety.

Americká vesmírná agentura NASA představila pokročilé koncepty, které chce v budoucnosti financovat. Patří mezi ně například vesmírný detektor neutrin, mezihvězdná sonda poháněná obří solární plachtou nebo dalekohled postavený uvnitř kráteru na odvrácené straně Měsíce.

Roku 2017 objevil dalekohled Pan-STARRS na Havaji první mezihvězdný objekt. Podivné těleso, které přiletělo do naší Sluneční soustavy zpoza jejích hranic, dostalo jméno Oumuamua, což v havajštině znamená „zvěd“ nebo „posel“. Objekt sice na první pohled připomínal kometu, ale měl řadu vlastností tak zvláštních, že se vzpíraly klasifikaci. Někteří seriózní astrofyzici dokonce pracovali s hypotézou, že by mohlo jít o mimozemskou kosmickou loď. Nová práce to ale vyvrací.

Kamera sondy Mars Express evropské agentury ESA pořídila na Marsu pozoruhodný snímek – krajina připomíná andělskou postavu s roztaženými křídly a výraznou svatozáří. A nedaleko od ní je ještě vidět srdce. Jde o výsledek kontrastu barev tamních dun, které jsou tvořeny písky bohatými na tmavé minerály, jež se vyskytují i na Zemi.

Před pěti lety, 14. července 2015, dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů americká sonda New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Ze země sonda odstartovala 19. ledna 2006. Jde o vůbec první těleso vyslané člověkem, které k Plutu dorazilo.

Věda se dozvídá stále více o tom, jak dobře je naše planeta chráněná před hrozbami z kosmu. Atmosféra ji brání nejen před mrazem, ale dokonce i před tělesy, která by mohla zničit život na Zemi.