Před 15 lety přestalo být Pluto planetou. Ke ztrátě označení přispěla Xena

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před 15 lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve Sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety.

Status Pluta byl zpochybňován už od konce 70. let 20. století, kdy byla objevena vzdálená planetka Chiron, a kdy také astronomové přesněji poznali jeho malou hmotnost. V červnu 2008 IAU rozhodla, že po Plutu budou napříště souhrnně pojmenovávána tělesa zhruba stejné velikosti („plutoidy“).

Nahrávám video
Studio 6: Před patnácti lety přišlo Pluto o status planety
Zdroj: ČT24

Argumentů, proč Pluto přestalo být planetou, bylo více. Především se jednalo o napravení téměř sto let starého omylu, který byl v knihách přes sedmdesát let - při objevení Pluta se totiž zdálo, že je větší než Země a asi sedmkrát hmotnější, logicky by tedy mezi planety mělo patřit. V současné době ale už astronomové vědí, že je menší než Měsíc. 

Pluto a jeho měsíc Charon
Zdroj: REUTERS/NASA-JHUAPL-SWRI

Po roce 2000 také začala přibývat potřeba planety nějak definovat. V té době totiž začalo přibývat objevů takzvaných exoplanet, tedy planet u cizích hvězd, ale také větších těles na hranicích Sluneční soustavy. Vědci jen čekali, kdy se tam podaří najít objekt větší než Pluto - a to se stalo roku 2005, kdy astronomové objevili těleso UB313.

Protože nebylo jisté, je-li to planeta, nebo jiný druh objektu, nesmělo dostat podle tehdy platných pravidel jméno po božstvu - vědci mu proto říkali Xena, podle tehdy populární princezně-bojovnici z fantasy seriálu. Teprve později dostal UB313 jméno Eris po řecké bohyni sporů.

Pak už existovaly jen dvě možnosti, buď Sluneční soustavu rozšířit o další tělesa, anebo zůstat u osmi planet, které jsou nezpochybnitelné, a Pluto z tohoto „elitního klubu“ vyřadit. 

Příběh bývalé planety

O objev Pluta se ve svých 24 letech v roce 1930 zasloužil americký astronom Clyde William Tombaugh, který ho vypozoroval na Lowellově observatoři v Arizoně. Vesmírný objekt byl nazván podle boha podsvětí Plutona (řecky Hádes). Pluto se tehdy stalo devátou planetou Sluneční soustavy.

Psychedelické Pluto: Barevně upravené fotografie lépe ukazují odlišnosti na povrchu trpasličí planety
Zdroj: NASA
Vánoční Pluto. Na scanech z přístrojů Ralph/LEISA jsou jasně vidět teplotní rozdíly na planetě
Zdroj: NASA

Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Pluto má pět známých měsíců. Největší, Charon, byl objeven roku 1978, další dva, Nix a Hydra, následovaly až roku 2005. Poslední měsíce, Kerberos a Styx, byly objeveny v letech 2011 a 2012.

V červenci 2015 dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů od Pluta americká sonda New Horizons. Sonda tehdy pořídila fotografie, na nichž jsou vidět krátery, hory a ledovcové útvary nacházející se v asi 80 kilometrů širokém pásmu. Na povrchu trpasličí planety je zároveň patrná řada rudých ploch, pravděpodobně zmrzlé vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 5 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 6 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 8 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 11 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...