Čeští astronomové upozornili na planetku, která se za 68 let může srazit se Zemí

Kleťská kosmická hlídka potvrdila a zpřesnila dráhu planetky, která v budoucnu hrozí Zemi srážkou. Mohlo by se to stát v roce 2089.

Kleťská kosmická hlídka, používající ke sledování blízkozemních asteroidů 1,06-m teleskop KLENOT Observatoře Kleť, využila jasné noci na začátku dubna, aby sledovala několik vesmírných těles.

Na svých facebookových stránkách astronomové následně oznámili: „Mezi nejzajímavější výsledky patří potvrzení objevu a následná přesná měření blízkozemní planetky 2018 GG. Planetka byla objevena s rámci programu Catalina Sky Survey v Arizoně 6. dubna 2018, je typu Apollo (planetky typu Apollo křižuji zemskou dráhu a maji delší oběžnou dobu kolem Slunce než naše Země). Následné výpočty ukázaly, že patří do kategorie tzv. virtuálních impaktorů – čili planetek, které v následujících sto letech hrozí Zemi srážkou.“

  • • ověřování objevů blízkozemních planetek a komet
    • měření přesných poloh asteroidů a komet blížících se či křižujících dráhu Země (NEO)
    • hledání a objevy planetek, s 1023 potvrzenými objevy (tj. očíslovanými planetkami) – mezinárodní kódy 046 Kleť Observatory, České Budějovice a 246 Kleť Observatory-KLENOT – zaujímá hvězdárna přední místo v celosvětových srovnáních
    • měření přesných poloh vzdálených objektů (Kentaurů a transnenptunických těles)
    • fyzikální výzkum komet

Podle výsledků měření Zemi planetka 2018 GG ohrožuje rovnou třikrát ještě v tomto století, a to 11. dubna 2086, 10. dubna 2089 a 11. dubna 2095.

Co víme o planetce?

„Jedná se o těleso poměrně malé, rozměru cca 45 metrů, a při srážkové rychlosti 14 km/s by energie dopadu byla cca 4 Mt TNT (přibližně 200 hirošimských atomových bomb),“ uvádějí vědci. Současně ale upozorňují, že tento odhad rozhodně ještě není konečný – „je reálný předpoklad, že následná pozorování a tím zpřesnění dráhy hrozbu srážky vyloučí…,“ dodávají.

  • KLENOT = KLEť Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope neboli  Kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami.
  • Tento projekt spočívá v astrometrii těles sluneční soustavy s neobvyklými typy drah až do 22. magnitudy, včetně hledání objektů dosud nenalezených. Jeho hlavním účelem je měření přesných poloh blízkozemních asteroidů a komet. Měření slouží k výpočtům drah těchto těles ve sluneční soustavě, včetně výpočtů možných těsných přiblížení k Zemi, a výsledně i k posouzení možného nebezpečí srážky daného kosmického tělesa se Zemí. Projekt navazuje na dosavadní dlouholetá pozorování planetek a komet na Kleti.

Kromě tohoto „velice zajímavého tělesa“ kleťská kosmická hlídka změřila i přesné pozice dalších 28 blízkozemních planetek, a to včetně pěti nově objevených, kde kleťská pozorování velice přispěla ke zjištění, jakého typu jsou daná tělesa a zda nás ohrožují, nebo ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...