Čeští astronomové upozornili na planetku, která se za 68 let může srazit se Zemí

Kleťská kosmická hlídka potvrdila a zpřesnila dráhu planetky, která v budoucnu hrozí Zemi srážkou. Mohlo by se to stát v roce 2089.

Kleťská kosmická hlídka, používající ke sledování blízkozemních asteroidů 1,06-m teleskop KLENOT Observatoře Kleť, využila jasné noci na začátku dubna, aby sledovala několik vesmírných těles.

Na svých facebookových stránkách astronomové následně oznámili: „Mezi nejzajímavější výsledky patří potvrzení objevu a následná přesná měření blízkozemní planetky 2018 GG. Planetka byla objevena s rámci programu Catalina Sky Survey v Arizoně 6. dubna 2018, je typu Apollo (planetky typu Apollo křižuji zemskou dráhu a maji delší oběžnou dobu kolem Slunce než naše Země). Následné výpočty ukázaly, že patří do kategorie tzv. virtuálních impaktorů – čili planetek, které v následujících sto letech hrozí Zemi srážkou.“

  • • ověřování objevů blízkozemních planetek a komet
    • měření přesných poloh asteroidů a komet blížících se či křižujících dráhu Země (NEO)
    • hledání a objevy planetek, s 1023 potvrzenými objevy (tj. očíslovanými planetkami) – mezinárodní kódy 046 Kleť Observatory, České Budějovice a 246 Kleť Observatory-KLENOT – zaujímá hvězdárna přední místo v celosvětových srovnáních
    • měření přesných poloh vzdálených objektů (Kentaurů a transnenptunických těles)
    • fyzikální výzkum komet

Podle výsledků měření Zemi planetka 2018 GG ohrožuje rovnou třikrát ještě v tomto století, a to 11. dubna 2086, 10. dubna 2089 a 11. dubna 2095.

Co víme o planetce?

„Jedná se o těleso poměrně malé, rozměru cca 45 metrů, a při srážkové rychlosti 14 km/s by energie dopadu byla cca 4 Mt TNT (přibližně 200 hirošimských atomových bomb),“ uvádějí vědci. Současně ale upozorňují, že tento odhad rozhodně ještě není konečný – „je reálný předpoklad, že následná pozorování a tím zpřesnění dráhy hrozbu srážky vyloučí…,“ dodávají.

  • KLENOT = KLEť Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope neboli  Kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami.
  • Tento projekt spočívá v astrometrii těles sluneční soustavy s neobvyklými typy drah až do 22. magnitudy, včetně hledání objektů dosud nenalezených. Jeho hlavním účelem je měření přesných poloh blízkozemních asteroidů a komet. Měření slouží k výpočtům drah těchto těles ve sluneční soustavě, včetně výpočtů možných těsných přiblížení k Zemi, a výsledně i k posouzení možného nebezpečí srážky daného kosmického tělesa se Zemí. Projekt navazuje na dosavadní dlouholetá pozorování planetek a komet na Kleti.

Kromě tohoto „velice zajímavého tělesa“ kleťská kosmická hlídka změřila i přesné pozice dalších 28 blízkozemních planetek, a to včetně pěti nově objevených, kde kleťská pozorování velice přispěla ke zjištění, jakého typu jsou daná tělesa a zda nás ohrožují, nebo ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. S pomocí kombinace několika metod dokonce dokázali spočítat, kolik tvorů ho tvoří.
před 47 mminutami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.