Čeští astronomové upozornili na planetku, která se za 68 let může srazit se Zemí

Kleťská kosmická hlídka potvrdila a zpřesnila dráhu planetky, která v budoucnu hrozí Zemi srážkou. Mohlo by se to stát v roce 2089.

Kleťská kosmická hlídka, používající ke sledování blízkozemních asteroidů 1,06-m teleskop KLENOT Observatoře Kleť, využila jasné noci na začátku dubna, aby sledovala několik vesmírných těles.

Na svých facebookových stránkách astronomové následně oznámili: „Mezi nejzajímavější výsledky patří potvrzení objevu a následná přesná měření blízkozemní planetky 2018 GG. Planetka byla objevena s rámci programu Catalina Sky Survey v Arizoně 6. dubna 2018, je typu Apollo (planetky typu Apollo křižuji zemskou dráhu a maji delší oběžnou dobu kolem Slunce než naše Země). Následné výpočty ukázaly, že patří do kategorie tzv. virtuálních impaktorů – čili planetek, které v následujících sto letech hrozí Zemi srážkou.“

  • • ověřování objevů blízkozemních planetek a komet
    • měření přesných poloh asteroidů a komet blížících se či křižujících dráhu Země (NEO)
    • hledání a objevy planetek, s 1023 potvrzenými objevy (tj. očíslovanými planetkami) – mezinárodní kódy 046 Kleť Observatory, České Budějovice a 246 Kleť Observatory-KLENOT – zaujímá hvězdárna přední místo v celosvětových srovnáních
    • měření přesných poloh vzdálených objektů (Kentaurů a transnenptunických těles)
    • fyzikální výzkum komet

Podle výsledků měření Zemi planetka 2018 GG ohrožuje rovnou třikrát ještě v tomto století, a to 11. dubna 2086, 10. dubna 2089 a 11. dubna 2095.

Co víme o planetce?

„Jedná se o těleso poměrně malé, rozměru cca 45 metrů, a při srážkové rychlosti 14 km/s by energie dopadu byla cca 4 Mt TNT (přibližně 200 hirošimských atomových bomb),“ uvádějí vědci. Současně ale upozorňují, že tento odhad rozhodně ještě není konečný – „je reálný předpoklad, že následná pozorování a tím zpřesnění dráhy hrozbu srážky vyloučí…,“ dodávají.

  • KLENOT = KLEť Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope neboli  Kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami.
  • Tento projekt spočívá v astrometrii těles sluneční soustavy s neobvyklými typy drah až do 22. magnitudy, včetně hledání objektů dosud nenalezených. Jeho hlavním účelem je měření přesných poloh blízkozemních asteroidů a komet. Měření slouží k výpočtům drah těchto těles ve sluneční soustavě, včetně výpočtů možných těsných přiblížení k Zemi, a výsledně i k posouzení možného nebezpečí srážky daného kosmického tělesa se Zemí. Projekt navazuje na dosavadní dlouholetá pozorování planetek a komet na Kleti.

Kromě tohoto „velice zajímavého tělesa“ kleťská kosmická hlídka změřila i přesné pozice dalších 28 blízkozemních planetek, a to včetně pěti nově objevených, kde kleťská pozorování velice přispěla ke zjištění, jakého typu jsou daná tělesa a zda nás ohrožují, nebo ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 2 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 20 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánovčera v 11:13

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
včera v 11:00

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.