Podivný objekt Oumuamua vznikl z planety podobné Plutu, přiletěl z cizí soustavy

Roku 2017 objevil dalekohled Pan-STARRS na Havaji první mezihvězdný objekt. Podivné těleso, které přiletělo do naší Sluneční soustavy zpoza jejích hranic, dostalo jméno Oumuamua, což v havajštině znamená „zvěd“ nebo „posel“. Objekt sice na první pohled připomínal kometu, ale měl řadu vlastností tak zvláštních, že se vzpíraly klasifikaci. Někteří seriózní astrofyzici dokonce pracovali s hypotézou, že by mohlo jít o mimozemskou kosmickou loď. Nová práce to ale vyvrací.

Astrofyzici z Arizonské státní univerzity teď vysvětlili podivné rysy Oumuamuy tím, že se pravděpodobně jedná o kus planety podobné Plutu, která se nachází v jiné sluneční soustavě. Informovali o tom ve dvojici prací v časopise AGU Journal of Geophysical Research: Planets.

„V mnoha ohledech se Oumuamua podobala kometě, ale v několika ohledech byla natolik zvláštní, že se rozběhly naplno spekulace o jejím původu,“ uvedl hlavní autor práce Steven Desch. Z pozorování objektu vědci dokázali popsat několik vlastností mezihvězdného návštěvníka, které se úplně lišily od toho, co by se očekávalo od komety.

Pokud jde o rychlost, objekt vstoupil do Sluneční soustavy pomaleji, než by se dalo očekávat. To naznačuje, že se v mezihvězdném prostoru nepohyboval déle než miliardu let. Pokud jde o velikost, byl jeho tvar také více zploštělý než jakýkoliv jiný známý objekt Sluneční soustavy.

Asi nejzáhadnějším jevem bylo to, že objekt během svého průletu Sluneční soustavou získal mírný odstup od Slunce. Jedná se o efekt známý také u komet, ale v případě Oumuamuy byl výrazně silnější –⁠ právě to některé vědce vedlo k závěru, že se mohlo jednat o dílo inteligentní civilizace, které vlastními silami změnilo svou dráhu.

Odpověď ukrytá  v ledu

Autoři nové práce dospěli k závěru, že Oumuamua je tvořená několika druhy ledu s různými vlastnostmi. Vypočítali také, jak rychle tyto ledy sublimovaly (tedy přecházely z pevného skupenství na plynné), když Oumuamua prolétala kolem Slunce. A právě z toho pak vypočítali další vlastnosti objektu, včetně jeho hmotnosti, tvaru i vysvětlení, proč mohl změnit dráhu.

„Byl to pro nás nesmírně vzrušující okamžik,“ řekl Desch. „Uvědomili jsme si, že kus ledu bude odrážet mnohem víc světla, než se předpokládalo. A to znamená, že může být menší,“ uvedl astrofyzik. Právě sublimace ledu pak také zřejmě ovlivnila i změnu dráhy –⁠ díky takzvanému raketovému efektu známému i od komet. Ten spočívá v tom, že sublimující led má vliv na dráhu tělesa –⁠ u komet poměrně slabý, u Oumuamuy ale podle nových výpočtů nečekaně silný.

Hlavní zásluhu na tom má podle studie dusík v podobě ledu. Pokud byl objekt tvořen z významné části právě jím, všechny představy o vzhledu, rychlosti i dalších vlastnostech pak odpovídají rovnicím. Současně tento materiál vnáší jasno i do původu Oumuamuy. Pevný dusíkatý led je totiž na povrchu Pluta –⁠ je tedy možné, že objekt připomínající kometu by mohl vzniknout z obdobného tělesa, jen v jiné hvězdné soustavě.

Odrazivost Oumuamuy odpovídá hodnotám naměřeným na Plutu a Tritonu –⁠ a také tento měsíc Neptunu je tvořen na povrchu dusíkatým ledem.

„Pravděpodobně byl Oumuamua odmrštěn z povrchu podobného tělesa nárazem asi před půl miliardou let a pak byl vyhozen ze své mateřské soustavy,“ uvedli astrofyzici. To, že je tvořen zmrzlým dusíkem, podle nich vysvětluje i neobvyklý tvar Oumuamuy: jak se vnější vrstvy dusíkatého ledu odpařovaly, tvar těla se postupně zplošťoval, stejně jako se to děje třeba s kostkou mýdla, když se vnější vrstvy při používání odírají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...