Podivný objekt Oumuamua vznikl z planety podobné Plutu, přiletěl z cizí soustavy

Roku 2017 objevil dalekohled Pan-STARRS na Havaji první mezihvězdný objekt. Podivné těleso, které přiletělo do naší Sluneční soustavy zpoza jejích hranic, dostalo jméno Oumuamua, což v havajštině znamená „zvěd“ nebo „posel“. Objekt sice na první pohled připomínal kometu, ale měl řadu vlastností tak zvláštních, že se vzpíraly klasifikaci. Někteří seriózní astrofyzici dokonce pracovali s hypotézou, že by mohlo jít o mimozemskou kosmickou loď. Nová práce to ale vyvrací.

Astrofyzici z Arizonské státní univerzity teď vysvětlili podivné rysy Oumuamuy tím, že se pravděpodobně jedná o kus planety podobné Plutu, která se nachází v jiné sluneční soustavě. Informovali o tom ve dvojici prací v časopise AGU Journal of Geophysical Research: Planets.

„V mnoha ohledech se Oumuamua podobala kometě, ale v několika ohledech byla natolik zvláštní, že se rozběhly naplno spekulace o jejím původu,“ uvedl hlavní autor práce Steven Desch. Z pozorování objektu vědci dokázali popsat několik vlastností mezihvězdného návštěvníka, které se úplně lišily od toho, co by se očekávalo od komety.

Pokud jde o rychlost, objekt vstoupil do Sluneční soustavy pomaleji, než by se dalo očekávat. To naznačuje, že se v mezihvězdném prostoru nepohyboval déle než miliardu let. Pokud jde o velikost, byl jeho tvar také více zploštělý než jakýkoliv jiný známý objekt Sluneční soustavy.

Asi nejzáhadnějším jevem bylo to, že objekt během svého průletu Sluneční soustavou získal mírný odstup od Slunce. Jedná se o efekt známý také u komet, ale v případě Oumuamuy byl výrazně silnější –⁠ právě to některé vědce vedlo k závěru, že se mohlo jednat o dílo inteligentní civilizace, které vlastními silami změnilo svou dráhu.

Odpověď ukrytá  v ledu

Autoři nové práce dospěli k závěru, že Oumuamua je tvořená několika druhy ledu s různými vlastnostmi. Vypočítali také, jak rychle tyto ledy sublimovaly (tedy přecházely z pevného skupenství na plynné), když Oumuamua prolétala kolem Slunce. A právě z toho pak vypočítali další vlastnosti objektu, včetně jeho hmotnosti, tvaru i vysvětlení, proč mohl změnit dráhu.

„Byl to pro nás nesmírně vzrušující okamžik,“ řekl Desch. „Uvědomili jsme si, že kus ledu bude odrážet mnohem víc světla, než se předpokládalo. A to znamená, že může být menší,“ uvedl astrofyzik. Právě sublimace ledu pak také zřejmě ovlivnila i změnu dráhy –⁠ díky takzvanému raketovému efektu známému i od komet. Ten spočívá v tom, že sublimující led má vliv na dráhu tělesa –⁠ u komet poměrně slabý, u Oumuamuy ale podle nových výpočtů nečekaně silný.

Hlavní zásluhu na tom má podle studie dusík v podobě ledu. Pokud byl objekt tvořen z významné části právě jím, všechny představy o vzhledu, rychlosti i dalších vlastnostech pak odpovídají rovnicím. Současně tento materiál vnáší jasno i do původu Oumuamuy. Pevný dusíkatý led je totiž na povrchu Pluta –⁠ je tedy možné, že objekt připomínající kometu by mohl vzniknout z obdobného tělesa, jen v jiné hvězdné soustavě.

Odrazivost Oumuamuy odpovídá hodnotám naměřeným na Plutu a Tritonu –⁠ a také tento měsíc Neptunu je tvořen na povrchu dusíkatým ledem.

„Pravděpodobně byl Oumuamua odmrštěn z povrchu podobného tělesa nárazem asi před půl miliardou let a pak byl vyhozen ze své mateřské soustavy,“ uvedli astrofyzici. To, že je tvořen zmrzlým dusíkem, podle nich vysvětluje i neobvyklý tvar Oumuamuy: jak se vnější vrstvy dusíkatého ledu odpařovaly, tvar těla se postupně zplošťoval, stejně jako se to děje třeba s kostkou mýdla, když se vnější vrstvy při používání odírají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 12 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...