Vědci objevili na Marsu anděla a srdce. Našli je u jižního pólu planety

Kamera sondy Mars Express evropské agentury ESA pořídila na Marsu pozoruhodný snímek – krajina připomíná andělskou postavu s roztaženými křídly a výraznou svatozáří. A nedaleko od ní je ještě vidět srdce. Jde o výsledek kontrastu barev tamních dun, které jsou tvořeny písky bohatými na tmavé minerály, jež se vyskytují i na Zemi.

Tato téměř vánoční scéna se nachází v jižní polární oblasti Marsu, samotný pól se nachází mimo záběr vpravo. Jižní pól je obvykle pokrytý až 1,5 kilometru silným ledovým příkrovem – přes 12 procent z něj tvoří vodní led, zbytek je z velké části „suchý led“, tedy pevný oxid uhličitý.

Protože jižní polokoule Marsu v současné době zažívá léto, tento obrázek ukazuje jižní pól planety s nejnižším ročním množstvím ledu.

„Anděl“ i „srdce“ se podle ESA skládají z různých zajímavých prvků. Andělskou ruku, která vypadá, jako by sahala doleva, vědci považují za velkou jámu vzniklou sublimací – tedy procesem, kdy se led mění v plyn a zanechává po sobě prázdné kapsy a prohlubně na povrchu planety. Tento proces často nastává, když se mění roční období. Podobné sublimační díry byly pozorovány na jiných planetách ve Sluneční soustavě, například na Plutu, a jsou na snímku také vidět i na jeho pravé straně.

Ještě zajímavější procesy stály za vznikem „svatozáře“. „Hlava“ a svatozář jsou totiž vytvořené impaktním kráterem: ten vznikl dopadem nějakého vesmírného tělesa, které se zarylo do povrchu planety. Náraz odhalil několik vrstev povrchu Marsu – pro vědce to nabízí důležitý pohled do geologické minulosti Rudé planety.

A nakonec „srdce“, to je tvořené strmým srázem – linií útesů nebo strmých svahů vytvořených erozivními procesy – a oddělených od temné plochy dun pod nimi. Původ tohoto tmavého materiálu, který se nachází po celém Marsu, zůstává nejasný, ale vědci předpokládají, že kdysi existoval hlouběji pod povrchem ve vrstvách materiálu vytvořeného dávnou sopečnou činností. Ačkoli byl tento materiál zpočátku pohřben, byl od té doby vynesen na povrch pokračujícími dopady a erozí a poté rozšířen více po celé planetě marsovskými větry.

Tato krajina také dokazuje, že se po ní pohybovali takzvaní rarášci. Jde o písečné víry, které existují i na Zemi. Na Marsu je pozorovala už roku 2007 sonda Mars Reconnaissance Orbiter – vznikají, když vítr zvedne prach z ohřátého povrchu planety.

Mars Express studující Rudou planetu
Zdroj: NASA

Sonda Mars Express bude i nadále podrobně pozorovat a zobrazovat našeho planetárního souseda, jak tomu bylo od jejího vstupu na oběžnou dráhu kolem Marsu v prosinci 2003. Mise za tuto dobu odhalila neuvěřitelné množství informací o Marsu, které vědcům pomáhají lépe pochopit vodu, geologii, chemii, atmosféru, měsíce, historii, souvislosti ve Sluneční soustavě a mnoho dalšího.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...