Jižní pól

Nový vědecký výzkum dokázal spočítat, jak se měnily teploty na Zemi v době před desítkami milionů let. Autoři studie spočítali, jak se tehdy lišila rychlost změn v Arktidě a u rovníku. Výsledky mimo jiné naznačují, že tempo současných změn u severního pólu je podobné situaci, která skončila oteplením planety o šestnáct stupňů.

Ozonová díra nad Antarktidou se za normálních podmínek začíná tvořit v polovině srpna a během listopadu se začíná postupně zmenšovat. Letos se ale oblast ozonové díry vytvořila o několik dní dříve než obvykle a od konce října si udržuje plochu o rozloze něco málo přes 15 milionů kilometrů čtverečních.

Dlouhá desetiletí se zdálo, že Antarktida je v podstatě imunní vůči změnám klimatu, téměř se tam neprojevovaly. Ale letošní rok ukázal, jak rychle může změna přijít.

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Indické robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry na Měsíci a v blízkosti lunárního jižního pólu, kde indická mise minulý týden přistála, odhalilo několik dalších chemických prvků. Informovala o tom ve středu agentura AP s odvoláním na Indickou organizaci pro výzkum vesmíru (ISRO).

Ruská vesmírná agentura Roskosmos v sobotu oznámila „nestandardní situaci“ na palubě modulu Luna-25, který má v pondělí přistát na Měsíci. Ve 14:10 moskevského času (13:10 středoevropského času) modul podle harmonogramu dostal pokyn k úpravě své oběžné dráhy kolem jediného přirozeného satelitu Země. Během této operace ale došlo k „nestandardní situaci“, která znemožnila provést manévr s danými parametry, citovala tisková agentura TASS sdělení Roskosmosu. Problém nyní analyzují odborníci, uvedl bez podrobností vesmírný úřad.

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.

Podle zprávy zveřejněné minulý týden se v americkém výzkumném programu Antarktidy odehrává vysoké množství sexuálního obtěžování a útoků. Zprávu pro Národní vědeckou nadaci (NSF), která tento program řídí, vypracovala externí soukromá společnost. Výzkum také zjistil, že lidé pracující na Antarktidě většinou nedůvěřují svým zaměstnavatelům v tom, že berou stížnosti na obtěžování vážně, že chrání oběti nebo že trestají pachatele.

Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě naprosto mimořádným „horkem“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

Srážku supermasivních černých děr zatím lidstvo nemělo šanci pozorovat, vědci dokonce ani nevědí, jestli k ní někdy došlo. Nový výzkum ale naznačuje, že se tato událost možná odehraje během příštích 100 až 300 dní. Řada vědců je ale k predikci skeptická.

Vědci z Houstonské univerzity využili pokročilý systém dálkového snímkování na detailní prostudování tří ledovců na jižním pólu. Výsledky podle autorů vyvolávají obavy ohledně globálních klimatických rizik – jak současných, tak těch budoucích.

Došel na severní i jižní pól, jako jediný Čech přešel Grónsko a točil také na Maledivách nebo na Srí Lance. Jeho film Století Miroslava Zikmunda byl nominovaný na Českého lva. Dokumentarista a cestovatel Petr Horký mluvil v Interview ČT24 o tom, co může i zkušeného cestovatele v Antarktidě překvapit, jak změní dobrodruha rodina a kde všude je vidět, co člověk dělá s planetou.

Rok 2021 zatím patří globálně mezi ty nejteplejší v dobách měření. O to překvapivější se může zdát, že v Antarktidě patřilo uplynulých šest měsíců k nejchladnějším v historii. Poslední zářijový den například naměřili na stanici Vostok 79,4 stupně pod nulou.

Americká vesmírná agentura NASA vybrala místo na Měsíci, kde má za dva roky začít pátrat po vodě a dalších zdrojích její nové robotické vozítko VIPER (neboli Zmije). Bude to západní okraj kráteru Nobile u jižního lunárního pólu, oznámila agentura.

Po celkem standardním rozsahu v začátku roku se jižní ozonová díra v posledním týdnu výrazně zvětšila a nyní je větší než 75 procent ozonových děr v této fázi sezony od roku 1979. Oznámila to Služba CAMS, která monitoruje oblast Antarktidy. Letošní ozonová díra nad jižním pólem podle ní nyní dosáhla větší rozlohy než Antarktida.

Čína plánuje vyslat už brzy svou první pilotovanou misi k Marsu. Poté by měli čínští astronauti létat na rudou planetu pravidelně, informovala agentura Reuters. Číňané podle ní chtějí na Marsu provozovat trvale obydlenou základnu.

Od objevení Antarktidy si na tento kontinent činilo nárok několik mořeplaveckých velmocí. Spory o území, práva na lov velryb a další spory vedly až k nutnosti dohodnout se.

Jen málokteré těleso ve Sluneční soustavě přitahuje takovou pozornost jako Saturnův měsíc Enceladus. Už několik pozorování upozornilo na to, že ze všech známých vesmírných objektů má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. A nový výzkum pro to přináší další pozoruhodné, byť jen nepřímé důkazy.

Změna klimatu způsobená člověkem zrychluje už po celá desetiletí tání ledovců v polárních oblastech. Už během devadesátých let tato změna v rozložení vody na zemském povrchu stačila k jemnému posunu osy naší planety, ukázala nová studie.

Do polárních oblastí se po letech opět začaly vracet některé druhy velryb. Nedávná studie například poukázala na rostoucí populaci plejtváků obrovských ve vodách kolem subantarktického ostrova Jižní Georgie.

Kamera sondy Mars Express evropské agentury ESA pořídila na Marsu pozoruhodný snímek – krajina připomíná andělskou postavu s roztaženými křídly a výraznou svatozáří. A nedaleko od ní je ještě vidět srdce. Jde o výsledek kontrastu barev tamních dun, které jsou tvořeny písky bohatými na tmavé minerály, jež se vyskytují i na Zemi.

Letošní rok bude zřejmě jedním ze tří nejteplejších od počátku měření v polovině 19. století. Vyplývá to z předběžné analýzy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace. V Evropě je dokonce průměr letos naměřených teplot nejvyšší v záznamech.

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.