Tání ledovců může ohrozit světová velkoměsta, varují simulace

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

Simulace vědců z německé Postupimi potvrzují, že pokračuje velmi pomalý, ale neúprosný proces: v případě růstu teplot o čtyři stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou se úroveň moře zvedne o šest a půl metru, píše italský deník La Repubblica.

„To, co dnes ztrácíme v Antarktidě, je ztraceno navždy,“ uvádějí vědci z postupimského institutu. Jejich studie ukazuje účinky růstu teplot na ledovce v Antarktidě. „Antarktida obsahuje více než polovinu sladké vody na světě, která je zmrazená ve velké ledové čepici silné až pět kilometrů,“ říká hlavní autorka studie Ricarda Winkelmannová z Postupimské univerzity.

A protože se voda v oceánu a vzduch nad ním oteplují kvůli emisím skleníkových plynů, ztrácí bílá pokrývka jižního pólu na objemu a stává se nestabilní. Z důvodu rozlehlosti Antarktidy je její potenciál vyvolat zvýšení hladiny moří obrovský: již při oteplení o dva stupně způsobí tání ledovců a odtok vody do oceánu zvýšení hladiny o 2,5 metru. Oteplení o čtyři stupně vyvolá zvýšení hladiny o šest a půl metru a oteplením o šest stupňů se hladina zvedne téměř o 12 metrů.

Kritický scénář má lidstvo ve svých rukou

Dlouhodobé změny jsou nezvratné, upozorňují vědci. Stav, z něhož není návratu, je podle modelu zvýšení teploty o deset stupňů. To je kritický práh, který by odpovídal vymizení ledu v Antarktidě. Následný vzestup úrovně moří by měl katastrofální dopady na města situovaná blíže pobřeží.

„Antarktická polární čepice je v zásadě naším posledním dědictvím z předchozího období historie Země. Existuje asi 24 milionů let. Naše simulace ukazují, že jakmile se rozpustí, nikdy se nevrátí do původního stavu, i kdyby teploty znovu poklesly. Teploty by se totiž musely vrátit k předindustriální úrovni, aby se znovu plně obnovila. Tento scénář je vysoce nepravděpodobný,“ uvádí další z autorů studie Anders Levermann.

Naopak podle pravděpodobnějšího scénáře by byla ohrožena mnohá města, jako je Londýn, Bombaj, New York či Šanghaj. „Jinak řečeno, to, co dnes ztrácíme v Antarktidě, je ztraceno navždy,“ dodává Levermann.

Důvodem, proč je tato tendence nezvratná, jsou mechanismy projevující se v chování ledových příkrovů v podmínkách oteplování. „V západní Antarktidě je například hlavním faktorem ztráty ledu teplá voda oceánu, která způsobuje větší tání pod ledovými platformami v moři, což zase může destabilizovat příkrov ledu na zemi. To vyvolává sklouzávání ledovců o rozměrech Floridy do moře. Jakmile teploty překročí práh šesti stupňů Celsia nad předindustriální úrovní, obrovské hory ledu se v oceánu, kde je voda teplejší, pomalu zmenší, až se nakonec rozpustí, jak to můžeme pozorovat v Grónsku,“ uvádí spoluautor studie Torsten Albrecht.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 9 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...