Změna klimatu způsobená člověkem zrychluje už po celá desetiletí tání ledovců v polárních oblastech. Už během devadesátých let tato změna v rozložení vody na zemském povrchu stačila k jemnému posunu osy naší planety, ukázala nová studie.
Že je oteplování klimatu zodpovědné za masivní změny ekosystémů i lidského života, potvrzují dnes už desetitisíce rozsáhlých studií. Nový výzkum ale upozornil, že změna v pohybu ledovcových mas má důsledky s globálním dopadem.
„Rychlejší tání ledu kvůli globálnímu oteplování bylo nejpravděpodobnější příčinou změny směru driftování polárního ledu během devadesátých let,“ uvedla hlavní autorka studie Shanshan Dengová v prohlášení na stránkách odborného časopisu Geophysical Research Letters, kde výzkum vyšel.
Jak klima mění rotaci
Země se otáčí kolem své osy. Oblasti, kde se linie této neviditelné osy protíná s povrchem planety, jsou severní a jižní pól. Ty ale nejsou statické, nepatrně se mění z různých důvodů, většina z nich je nejasná. Jedním z hlavních podezřelých jsou změny v distribuci vody na povrchu Země.
Když se hmota pohybuje po povrchu naší planety, má to vliv na osu Země, a tak se v důsledku masivních pohybů hmoty na povrchu Země posouvají póly. Až donedávna se mohlo o takových změnách jen spekulovat, ale od roku 2002 už se mohou opřít o reálná data.
Ta jim přinesla společná mise NASA a německých vědců Gravity Recovery and Climate Experiment (GRACE). Sledovala rozložení hmotnosti po celé planetě tím, že pomocí citlivých přístrojů pátrala po změnách gravitace v různých bodech po celé zeměkouli.
Už předchozí studie s využitím údajů společnosti GRACE spojovaly posun zemské osy s nárůstem tání ledovců, nové poznatky ale posunuly tuto hypotézu výrazně dál.
Vědci totiž dokázali zpětně rekonstruovat změny na pólech až do devadesátých let dvacátého století, tedy ještě do doby před zahájením mise GRACE. Spočítali také celkové změny v množství vody v různém skupenství. Cílem bylo zjistit, jaký byl dopad klimatických změn už před třemi desítkami let.
Zjistili, že v roce 1995 se směr polárního driftu posunul z jihu na východ a že průměrná rychlost tohoto posunu v letech 1995 až 2020 byla sedmnáctkrát rychlejší než v letech 1981 až 1995.
Výpočty o změnách povrchových vod ukázaly, že hlavním motorem posunu zemské osy směrem na východ byl úbytek vody v důsledku tání ledovců v polárních oblastech planety. Vliv ale měly i přesuny vody na jiných místech planety – zejména tam, kde se masivně využívají podzemní vody pro průmysl a zemědělství.
Změny, které zatím nejsou vidět
„Myslím, že to přináší zajímavý důkaz,“ řekl Vincent Humphrey, klimatolog z Curyšské univerzity, který se na tomto výzkumu nepodílel. „Tato studie nás upozorňuje, jak významná je tato změna hmoty – je tak velká, že může změnit osu Země.“
Humphrey ale současně upozorňuje, že „změna zemské osy není tak velká, aby ovlivnila každodenní život. Může to změnit délku dne, kterou prožíváme, ale jen o milisekundy.“
V polárních oblastech ale tento trend pokračuje. Planeta se kvůli změně klimatu otepluje a očekává se proto další tání ledovců. Přesun vody z těchto oblastí do světových oceánů by mohl vést k dramatičtějšímu posunu zemské osy.
