Experti po nové zprávě o změnách klimatu zdůrazňují, že je velmi rychle nutné zaměřit se na přechod na obnovitelné zdroje. Na nápravu je podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) i nezávislých expertů jen minimum času.
Vědecká zpráva, kterou v pondělí zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu, potvrzuje nutnost zaměřit se na obnovitelné zdroje energie. Potvrdili to i tuzemští experti. Ne všichni se ale domnívají, že je možné udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období, což je cílem Pařížské klimatické dohody z roku 2015.
„Adekvátní reakcí na závěry zprávy by mělo být zvýšení evropských i českých ambicí ve snižování emisí. Zpráva potvrzuje, že takovým přístupem lze zásadně snížit škody na lidských životech, životním prostředí a ekonomice. Ukazuje také, že změna v klíčových sektorech, jako je například energetika, už probíhá a nejedná se proto o nerealistický cíl,“ uvedla ředitelka Centra pro dopravu a energetiku Anna Kárníková.
Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je zároveň zástupcem České republiky při Mezivládním panelu pro změny klimatu, teoretický optimismus zprávy nesdílí. „Podle aktuální zprávy by pro udržení zvýšení pod hranicí dvou stupňů Celsia musel následovat rychlý pokles emisí na čistou nulu do poloviny století. Součástí Pařížské dohody jsou národní závazky snižování emisí, jejichž výše k těmto cílům zatím nevede,“ upozornil.
Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout nulových emisí. Množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toho bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování.
Lidstvu dochází čas
Zpráva varuje, že už za 12 let bude zřejmě naše planeta o 1,5 stupně Celsia teplejší než před nástupem průmyslové výroby. Autoři zprávy i další experti na klimatologii i meteorologii varují, že už tento na první pohled drobný nárůst bude pro lidstvo znamenat množství problémů.
Pokud bude kritická hranice prolomena, povede jakékoliv další oteplování k situacím, na které lidstvo není připravené. „Bude to vést k extrémním suchům, rozsáhlým požárům, či naopak k záplavám. A také k nedostatku potravin, které mohou chybět až stovkám milionů lidí,“ popisuje CNN.
Podle Dany Balcarové (Piráti), předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, je důležité rychle zareagovat. „Pokud se kompletně nezbavíme závislosti na fosilních palivech do 30 let, důsledky budou katastrofální. Vzestup hladiny oceánů donutí miliony lidí opustit domovy a extrémní projevy počasí budou čím dál častější. Kromě ukončení závislosti na fosilních palivech se musíme zaměřit na obnovu přirozeného stavu krajiny a investice do technologií na odebírání oxidu uhličitého přímo z atmosféry,“ uvedla.
„Hlavní výhodou rozvoje obnovitelných zdrojů je jejich cenová dostupnost, spolehlivost a bezpečnost technologií. Jen během příštích pěti let přibude na světě tisíc gigawattů nových solárních a větrných elektráren. Podobně rychlý nástup bezemisní výroby nemůže nabídnout žádný další zdroj energie,“ poznamenal programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Reakce světa
„Hromadí se důkazy, že sucho, povodně a vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo,“ řekl Ottmar Edenhofer, výkonný ředitel postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů. Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová popsala vývoj klimatu jako alarmující. „Zpráva nastínila plán toho, co by svět mohl udělat – je to skutečně záchranný plán,“ řekla. „Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě,“ komentoval zprávu Niklas Höhne z nizozemské univerzity ve Wageningenu.
Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních. „Všichni zúčastnění musí zvýšit úsilí ve vztahu k příslibům učiněným v Pařížské dohodě,“ uvedli příslušní eurokomisaři Miguel Arias Caňete a Carlos Moedas. „Jelikož neexistuje žádná planeta B, záchrana naší planety Země by měla být prvořadou misí,“ dodali a připomněli, že Komise hodlá v listopadu představit strategii, jejímž cílem bude snížení emisí oxidu uhličitého.
K větším ambicím v boji se změnami klimatu vyzvala Evropskou komisi v reakci na zprávu OSN i ekologická organizace Climate Action Network. „Zraky všech se nyní upírají na ministry životního prostředí EU,“ uvedla organizace. Ministři se v úterý sejdou v Lucemburku, jednat budou mimo jiné o nadcházejícím klimatickém summitu v Polsku.
Zpřísňování cílů v oblasti ochrany klimatu odmítá v EU například Německo. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová nicméně uvedla, že v boji s oteplováním Země nelze ztrácet čas. „Následující roky jsou rozhodující, aby se naše planeta nedostala z rovnováhy,“ uvedla.
