Dřív jsme krajinu vysoušeli, teď v ní musíme vodu zadržet a změnit hospodaření, říká klimatolog

O hrozících problémech se suchem se ví už léta, společnost ale odmítala brát varování odborníků vážně. Klima se přitom mění dokonce rychleji, než vědci předpokládali. V Interview ČT24 to uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. V rámci boje proti suchu je podle něj nutné zadržet vodu v krajině a pěstovat rostliny, které mají kořeny hlouběji v zemi.

Video Interview ČT24
video

Klimatolog Miroslav Trnka hostem Interview ČT24

„Klimatologové o suchu poprvé mluvili v druhé polovině 90. let. První jasné důkazy toho, že trend ve střední Evropě půjde k problémům se suchem, známe 16 let. Ten problém ale řešíme tři čtyři roky. Tady je vidět, že máme určité rezervy,“ posteskl si bioklimatolog Trnka.

„Jen si vzpomeňme na společenskou debatu, která se vedla ještě před nedávnem o tom, jestli vůbec je změna klimatu problém,“ dodal.

Klima se podle dosavadních poznatků z oboru mění dokonce rychleji, než odborníci předpokládali. „Některé projevy vidíme dřív, než jsme doufali,“ zdůraznil Trnka. Kromě rostoucí teploty se také mění vzorec srážek, které jsou méně rovnoměrně rozložené v čase a mají více přívalový charakter.

Vyšší teploty mají několik dopadů, které způsobují úbytek vody. Zvyšují vypařování z krajiny i vodních ploch. Způsobují delší vegetační období, při kterém vegetace spotřebuje více vody. Zkracují a zmírňují zimy, během nichž se nestačí vytvořit dostatečná zásoba sněhu a na jaře se při jeho tání půda nenasytí.

Kdysi jsme se vody zbavovali

„K tomu se přidává, že v krajině ne úplně dobře hospodaříme,“ řekl Trnka. Situace podle něj není úplně tragická a půda není zabetonovaná, prostor pro zlepšení je však obrovský.

Je třeba změnit hlavně přístup ke krajině. Dlouhá desetiletí v ní byl totiž spíš přebytek vody a prováděla se opatření k jejímu odvádění a vysoušení. Změna podmínek teď vyžaduje i změnu hospodaření.

 

V zemědělství je podle Trnky důležité dodávat do půdy dostatek organické hmoty, rozdělit půdní bloky na různé typy plodin a zvýšit jejich infiltrační schopnosti. „To znamená, že tam potřebujeme dostat plodiny, které hluboko koření,“ vysvětlil.

Návrat meandrů

V krajině se nabízí další možnosti, jak vodu lépe zadržovat. Kromě stavby nádrží a rybníků je možné například rozvolnit říční nivy a dovolit řekám znovu meandrovat. Možné je bránit odtoku z lesa nebo budovat lesní cesty tak, aby po nich voda neodtékala.

Trnka doporučuje také obnovování mokřadů, které ustoupily zemědělské půdě. V řadě případů stejně tato půda není moc výnosná. Leckdo se o to už pokouší. „Tady je velká role státu v tom, aby těmto aktivitám pomohl,“ nabádá Trnka.

Stát by podle něj měl finančně i legislativně podpořit všechny, kdo už taková opatření zavádějí. Jejich vyzkoušením v praxi totiž zjistíme, jak přesně se projevují. Až poté by podle Trnky měl následovat tlak na ostatní, aby k těm efektivním opatřením přistoupili také.

Důležité je přistupovat k suchu z větší perspektivy. „Je třeba společenskou debatou přimět občany, aby uvažovali za hranici své obce a dívali se na území jako na celek,“ vyzval Trnka.

Stáhněte si Interview z 7. 9. 2018 jako MP3 35.85 MB