Klimatolog Miroslav Trnka hostem Interview ČT24
„Jen si vzpomeňme na společenskou debatu, která se vedla ještě před nedávnem o tom, jestli vůbec je změna klimatu problém,“ dodal.
Klima se podle dosavadních poznatků z oboru mění dokonce rychleji, než odborníci předpokládali. „Některé projevy vidíme dřív, než jsme doufali,“ zdůraznil Trnka. Kromě rostoucí teploty se také mění vzorec srážek, které jsou méně rovnoměrně rozložené v čase a mají více přívalový charakter.
Vyšší teploty mají několik dopadů, které způsobují úbytek vody. Zvyšují vypařování z krajiny i vodních ploch. Způsobují delší vegetační období, při kterém vegetace spotřebuje více vody. Zkracují a zmírňují zimy, během nichž se nestačí vytvořit dostatečná zásoba sněhu a na jaře se při jeho tání půda nenasytí.
Kdysi jsme se vody zbavovali
Je třeba změnit hlavně přístup ke krajině. Dlouhá desetiletí v ní byl totiž spíš přebytek vody a prováděla se opatření k jejímu odvádění a vysoušení. Změna podmínek teď vyžaduje i změnu hospodaření.
V zemědělství je podle Trnky důležité dodávat do půdy dostatek organické hmoty, rozdělit půdní bloky na různé typy plodin a zvýšit jejich infiltrační schopnosti. „To znamená, že tam potřebujeme dostat plodiny, které hluboko koření,“ vysvětlil.
Návrat meandrů
Trnka doporučuje také obnovování mokřadů, které ustoupily zemědělské půdě. V řadě případů stejně tato půda není moc výnosná. Leckdo se o to už pokouší. „Tady je velká role státu v tom, aby těmto aktivitám pomohl,“ nabádá Trnka.
Stát by podle něj měl finančně i legislativně podpořit všechny, kdo už taková opatření zavádějí. Jejich vyzkoušením v praxi totiž zjistíme, jak přesně se projevují. Až poté by podle Trnky měl následovat tlak na ostatní, aby k těm efektivním opatřením přistoupili také.
Důležité je přistupovat k suchu z větší perspektivy. „Je třeba společenskou debatou přimět občany, aby uvažovali za hranici své obce a dívali se na území jako na celek,“ vyzval Trnka.