Škody sčítají zemědělci, lesníci i rybáři
„Pokračující nečinnost státu je ohrožením pro celý nestátní lesnický sektor a logicky povede k nátlakovým akcím,“ varuje předseda sdružení František Kučera. SVOL má přes 620 členů, kteří se starají o více než 15 procent výměry lesů v Česku.
„Aby se zabránilo nejhoršímu scénáři vývoje v lesích a přežití lesních majetků, je nezbytná kompenzace za ztrátu zpeněžení dříví ve výši zhruba 3000 Kč na hektar,“ dodal šéf sdružení s tím, že jde o návrh roční platby.
Podle něj stát pomáhá zemědělcům, když je třeba sucho; do nové sklizně potřebují přečkat rok. „Ale my, když ten les zmizí, budeme mít peníze třeba až za osmdesát let, až naroste nový,“ doplnil Kučera.
Podobně mluvil i hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD); podle něj by vláda měla začít hledat rezervy, z nichž bude možné vlastníkům lesů hradit ztráty vzniklé kůrovcovou kalamitou. „Náš střízlivý odhad je, že likvidace kůrovcové kalamity jen na Vysočině přijde na pět miliard korun,“ uvedl.
Lesníci by podle Kučery od státu potřebovali také garanci platby při exportu dřeva na nové zahraniční trhy. Ve střední Evropě prý odbyt není, protože se v současnosti hodně těží i u sousedů v Rakousku a Německu.
Lesníci potřebují osivo místo vykácených smrků, sucho ale ničí i semena
Nejúčinnějším způsobem boje proti kůrovci zůstává podle sdružení rychlé pokácení a odvezení napadených stromů. V příštím roce by podle odhadu mohla těžba dřeva v Česku stoupnout až na padesát milionů metrů krychlových, což je víc než trojnásobek normální roční těžby. Vedle severní Moravy jsou podle lesníků nyní nejvíc ohroženy právě lesy na Vysočině.
Místo vykácených smrků se pak mají vysazovat třeba olše, břízy, jeřáby či osiky. Ty sice nejsou dlouhověké dřeviny, ale pokryjí půdu, udrží v lese vodu a zlepší kvalitu lesního prostředí. Jenže současné sucho poškozuje i listnáče, jejichž osivo lesníci potřebují. V letošním roce dozrávají semena všech stromů – tedy i listnáčů – o tři až čtyři týdny dříve než obvykle a předčasně zasychají.