Sucho zasáhlo už 92 procent Česka. Na dvou třetinách území je stav extrémní

Rozloha Česka, kterou postihlo sucho, dosáhla v minulém týdnu svého dosavadního letošního maxima. Vysoké teploty v kombinaci s nedostatkem srážek způsobily, že na 63 procentech území je stav sucha extrémní či výjimečný, celkově je sucho na 92 procentech území, vyplývá ze zprávy vědeckého týmu InterSucho. Rozloha České republiky je 78 866 kilometrů čtverečních, sucho tedy postihlo přes 72 000 čtverečních kilometrů.

Minulý týden pršelo v pondělí jen v úzkém pásu od Jindřichova Hradce po Trutnov, v ostatních částech republiky byly úhrny zanedbatelné či nulové. Kvůli tomu se rozšířil stav sucha z 83 procent území na 92 procent v celém sledovaném půdním profilu 0 až 100 centimetrů.

„Nejvíce se zhoršila situace v povrchové vrstvě 0 až 40 centimetrů, kde došlo k nárůstu zasaženého území o 30 procent proti předchozímu týdnu,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka. Plošně se tak současný stav začíná vyrovnávat suchu ze srpna 2015, které bylo v novodobé historii nejhorší.

„V půdě momentálně chybí nejvíce mezi 40 až 80 milimetry vody. Na její doplnění by bylo potřeba podstatně větší množství srážek nejlépe v podobě dlouhodobého mírného deště,“ uvedl Trnka.

Suché zimy znamenají nedostatek podzemních vod

Vzhledem k tomu, že letos byla již třetí zima v řadě, kdy se nenaplnil půdní profil, tenčí se i zásoby podzemních vod. Podle Trnky tento stav hydrologického sucha víceméně koresponduje  s oblastmi, kde bývají dlouhodobější deficity půdní vlhkosti.

Nejhůře jsou na tom místa na severu jižní Moravy a Vysočiny, východní a severní Čechy. Bez rizika sucha je pouze malá oblast na severovýchodě republiky u hranic se Slovenskem.

Sucho trápí i Braniborsko a část Beneluxu

Sucho má pochopitelně dopad i na zemědělské výnosy. Nižší hlásí prakticky všichni zpravodajové z 64 okresů.

„Na většině území je kondice vegetace o deset až 25 procent a místy i o 35 procent horší, než je pro toto období obvyklé. Proti předchozímu týdnu došlo k dalšímu výraznému propadu. Nejhorší stav proti normálu pozorujeme ve středu, na západě, severozápadě a také na východě Čech i v oblasti střední a jižní Moravy. Velmi negativní situace je v zemědělsky intenzivně využívaném Polabí. Rezervy půdní vláhy se vyčerpaly,“ uvedl Trnka.

Poškození je v tuto chvíli prakticky nevratné a nelze očekávat zlepšení. Podobný stav je také v německém Braniborsku, v Belgii, Nizozemsku, Dánsku a částech Polska a Běloruska.

Mírné zlepšení lze v Česku očekávat nejdříve koncem tohoto týdne při přechodu studené fronty, a to pouze ve vrchní vrstvě půdy do 40 centimetrů. Předpověď úhrnu srážek je však zatím nejistá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 12 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...