Sucho letos napáchalo škody zemědělcům až za 11 miliard, budou chtít kompenzace

Sucho letos napáchalo škody v zemědělství za devět až 11 miliard Kč, odhaduje Agrární komora. Zemědělci budou podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska chtít odškodnění do 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu.

Největší škody budou podle Jandejska na obilovinách, pak u cukrové řepy, u chmele kvůli špatné kvalitě; škody jsou i na krmných plodinách. Zemědělci budou hlavně chtít, aby odškodnění bylo rychle, pokud možno do konce letošního roku, dodal Jandejsek.

Prezident Agrární komory uvedl, že dešťových srážek bylo málo a spadly v době, kdy úrodě již nepomohly. U obilovin tak podle něj bude pokles proti loňsku o zhruba 7,5 procenta, přičemž loňský rok byl podprůměrný.

Podle něj je peníze potřeba přerozdělovat pouze podnikům, které skutečně měly problémy. Kde sucho škodilo, by mělo být určeno mimo jiné na základě meteorologických šetření nebo portálu Intersucho, řekl prezident komory.

„Částka by se rozhodně neměla přerozdělovat plošně. Peníze by měly dostat podniky, jimž sucho zničilo přes třicet procent produkce,“ řekl Jandejsek. V některých regionech podle něj problémy nebyly vůbec, jinde jsou ale velké. „Problémy nejsou jenom u nás, ale i v Německu a Polsku,“ dodal.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je odškodnění zemědělců za sucho na ministru zemědělství Tomanovi. „Musí to být samozřejmě objektivní, to je na panu ministrovi,“ řekl k možnému odškodnění Babiš. Nutná je podle premiéra strategie boje proti suchu. „Musíme vymyslet dlouhodobou strategii ohledně vody, má to za úkol pan (ministr životního prostředí z ANO Richard) Brabec a pan Toman,“ doplnil premiér. 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven se zemědělci jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad. „Uvažujeme o vypláceni náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné a jednoduché metodiky ve spolupráci například s Českým hydrometeorologickým ústavem na úrovni jednotlivých katastrů tak, aby pomoc byla co nejrychlejší,“ řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír.

Sucho se promítne i do cen krmiv

Jandejsek očekává, že poroste cena krmiv, což se následně promítne i do nákladů zemědělských podniků. Apeloval na zpracovatele a také obchodní řetězce, aby zvýšené náklady celé nepromítly do cen pro konečné spotřebitele. Nedostatek obilovin pro českou populaci však podle něj nehrozí, Česko standardně obilí vyváží.

Zatím podle něj nebyly vyplaceny ani kompenzace za loňské sucho, které způsobilo podle komory škody za 12 miliard korun – také zejména na obilovinách, olejninách, trvalých travních porostech a na kukuřici. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun.

Některým plodinám by mohlo pomoci ochlazení, které o víkendu se srážkami podle předpovědí dorazí. „Minimálně stres rostlin nebude tak výrazný,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka.

Výnosy, které jsou ve většině případů horší než loni, se ale zřejmě už nezlepší. Například cukrová řepa by potřebovala hodně vody. „V některých regionech bude bohužel příliš málo vláhy na to, aby to cukrovka dohnala,“ podotkl bioklimatolog.

Ve středu bylo suchem postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. V sedmdesáti procentech republiky je sucho výjimečné či extrémní. Vyplývá to ze zprávy vědeckého týmu Intersucho. Současné srážky podle bioklimatologa Trnky situaci sice vylepší, nepomohou ale všude.

„Předpokládáme, že tento týden je takovým vrcholem letošního sucha, a doufáme, že se to o víkendu zlepší,“ uvedl Trnka. Déšť by měl podle něj přinést viditelné změny, zpočátku hlavně na jihu a východě Česka. „Trochu obavy ale máme o tu nejpostiženější část, tedy Vysočinu, východní a severní Čechy a část Středočeského kraje. Zatím to vypadá, že v těchto místech srážky příliš padat nebudou,“ podotkl.

Podle zprávy týmu Intersucho by půdě na doplnění vody nejvíce pomohl dlouhodobý mírný déšť. Přívalové srážky nebo bouřkové přeháňky situaci tolik nevylepší. „V této části roku ale takový déšť nemůžeme ani příliš čekat. Většina srážek v létě je právě z bouřek. Musíme tedy v podstatě pracovat s tím, co máme,“ dodal Trnka.

Sucho trápí i jiné části Evropy. Extrémně nízké srážkové úhrny by mohly mít například za následek masivní nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata. Týká se to Francie, Británie, Německa nebo Švédska. Německá vláda dá kvůli poničené úrodě tamním zemědělcům odškodnění 150 až 170 milionů eur. Stejnou částkou přispějí jednotlivé spolkové země. Celkem tak zemědělci mohou dostat až 340 milionů eur (8,7 miliardy Kč).

Sucho monitorují i snímky ze satelitu

Velké dopady sucha hlásí například i 17 okresů, které v minulých letech s tímto jevem problém neměly. Vědci mají informace jak ze satelitních snímků, z nichž lze vyvodit kondici vegetace, tak mají hlášení přímo od zemědělců zpravodajů přímo z terénu, jichž je 194 v 64 okresech. Chybí tedy pouze 12 okresů.

„Podle respondentů se situace se zásobou půdní vláhy nadále zhoršuje a na většině území se potvrzují výsledky monitoringu kondice vegetace. Mapa dokládá, že došlo k propadu ve sklizni obilovin místy i o 40 procent proti obvyklým hodnotám,“ uvedl bioklimatolog Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.

Sucho, často extrémní, hlásí respondenti poslední tři měsíce prakticky nepřetržitě. V povrchové vrstvě půdy se sucho projevuje nízkou vlhkostí, což je patrné zejména na střední a jižní Moravě a v Polabí. „Vysoký je počet okresů hlásících extrémní poškození porostů, jedná se stejně jako minulý týden o 17 okresů.

Nahrávám video

Významné škody způsobené suchem očekávají respondenti ve 30 okresech a v 15 pak škody středního rozsahu,“ doplnil Žalud. Stav na polích koresponduje i s predikcí výnosů plodin, s níž začali tvůrci Intersucha letos. Nyní lze vidět dramaticky zhoršený výhled výnosu cukrové řepy a kukuřice. Regionálně hlásí postižení suchem pěstitelé ovoce a vinné révy.

Problém mají i trvalé travní porosty. Kvůli tomu řadě zemědělců hrozí, že nebudou mít krmení pro zvířata, protože tráva po první seči už nevyrostla do požadovaného objemu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 7 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 20 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled