Sucho letos napáchalo škody zemědělcům až za 11 miliard, budou chtít kompenzace

Sucho letos napáchalo škody v zemědělství za devět až 11 miliard Kč, odhaduje Agrární komora. Zemědělci budou podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska chtít odškodnění do 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu.

Největší škody budou podle Jandejska na obilovinách, pak u cukrové řepy, u chmele kvůli špatné kvalitě; škody jsou i na krmných plodinách. Zemědělci budou hlavně chtít, aby odškodnění bylo rychle, pokud možno do konce letošního roku, dodal Jandejsek.

Prezident Agrární komory uvedl, že dešťových srážek bylo málo a spadly v době, kdy úrodě již nepomohly. U obilovin tak podle něj bude pokles proti loňsku o zhruba 7,5 procenta, přičemž loňský rok byl podprůměrný.

Podle něj je peníze potřeba přerozdělovat pouze podnikům, které skutečně měly problémy. Kde sucho škodilo, by mělo být určeno mimo jiné na základě meteorologických šetření nebo portálu Intersucho, řekl prezident komory.

„Částka by se rozhodně neměla přerozdělovat plošně. Peníze by měly dostat podniky, jimž sucho zničilo přes třicet procent produkce,“ řekl Jandejsek. V některých regionech podle něj problémy nebyly vůbec, jinde jsou ale velké. „Problémy nejsou jenom u nás, ale i v Německu a Polsku,“ dodal.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je odškodnění zemědělců za sucho na ministru zemědělství Tomanovi. „Musí to být samozřejmě objektivní, to je na panu ministrovi,“ řekl k možnému odškodnění Babiš. Nutná je podle premiéra strategie boje proti suchu. „Musíme vymyslet dlouhodobou strategii ohledně vody, má to za úkol pan (ministr životního prostředí z ANO Richard) Brabec a pan Toman,“ doplnil premiér. 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven se zemědělci jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad. „Uvažujeme o vypláceni náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné a jednoduché metodiky ve spolupráci například s Českým hydrometeorologickým ústavem na úrovni jednotlivých katastrů tak, aby pomoc byla co nejrychlejší,“ řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír.

Sucho se promítne i do cen krmiv

Jandejsek očekává, že poroste cena krmiv, což se následně promítne i do nákladů zemědělských podniků. Apeloval na zpracovatele a také obchodní řetězce, aby zvýšené náklady celé nepromítly do cen pro konečné spotřebitele. Nedostatek obilovin pro českou populaci však podle něj nehrozí, Česko standardně obilí vyváží.

Zatím podle něj nebyly vyplaceny ani kompenzace za loňské sucho, které způsobilo podle komory škody za 12 miliard korun – také zejména na obilovinách, olejninách, trvalých travních porostech a na kukuřici. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun.

Některým plodinám by mohlo pomoci ochlazení, které o víkendu se srážkami podle předpovědí dorazí. „Minimálně stres rostlin nebude tak výrazný,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka.

Výnosy, které jsou ve většině případů horší než loni, se ale zřejmě už nezlepší. Například cukrová řepa by potřebovala hodně vody. „V některých regionech bude bohužel příliš málo vláhy na to, aby to cukrovka dohnala,“ podotkl bioklimatolog.

Ve středu bylo suchem postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. V sedmdesáti procentech republiky je sucho výjimečné či extrémní. Vyplývá to ze zprávy vědeckého týmu Intersucho. Současné srážky podle bioklimatologa Trnky situaci sice vylepší, nepomohou ale všude.

„Předpokládáme, že tento týden je takovým vrcholem letošního sucha, a doufáme, že se to o víkendu zlepší,“ uvedl Trnka. Déšť by měl podle něj přinést viditelné změny, zpočátku hlavně na jihu a východě Česka. „Trochu obavy ale máme o tu nejpostiženější část, tedy Vysočinu, východní a severní Čechy a část Středočeského kraje. Zatím to vypadá, že v těchto místech srážky příliš padat nebudou,“ podotkl.

Podle zprávy týmu Intersucho by půdě na doplnění vody nejvíce pomohl dlouhodobý mírný déšť. Přívalové srážky nebo bouřkové přeháňky situaci tolik nevylepší. „V této části roku ale takový déšť nemůžeme ani příliš čekat. Většina srážek v létě je právě z bouřek. Musíme tedy v podstatě pracovat s tím, co máme,“ dodal Trnka.

Sucho trápí i jiné části Evropy. Extrémně nízké srážkové úhrny by mohly mít například za následek masivní nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata. Týká se to Francie, Británie, Německa nebo Švédska. Německá vláda dá kvůli poničené úrodě tamním zemědělcům odškodnění 150 až 170 milionů eur. Stejnou částkou přispějí jednotlivé spolkové země. Celkem tak zemědělci mohou dostat až 340 milionů eur (8,7 miliardy Kč).

Sucho monitorují i snímky ze satelitu

Velké dopady sucha hlásí například i 17 okresů, které v minulých letech s tímto jevem problém neměly. Vědci mají informace jak ze satelitních snímků, z nichž lze vyvodit kondici vegetace, tak mají hlášení přímo od zemědělců zpravodajů přímo z terénu, jichž je 194 v 64 okresech. Chybí tedy pouze 12 okresů.

„Podle respondentů se situace se zásobou půdní vláhy nadále zhoršuje a na většině území se potvrzují výsledky monitoringu kondice vegetace. Mapa dokládá, že došlo k propadu ve sklizni obilovin místy i o 40 procent proti obvyklým hodnotám,“ uvedl bioklimatolog Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.

Sucho, často extrémní, hlásí respondenti poslední tři měsíce prakticky nepřetržitě. V povrchové vrstvě půdy se sucho projevuje nízkou vlhkostí, což je patrné zejména na střední a jižní Moravě a v Polabí. „Vysoký je počet okresů hlásících extrémní poškození porostů, jedná se stejně jako minulý týden o 17 okresů.

Nahrávám video
Sucho mají odvrátit i nové přehrady
Zdroj: ČT24

Významné škody způsobené suchem očekávají respondenti ve 30 okresech a v 15 pak škody středního rozsahu,“ doplnil Žalud. Stav na polích koresponduje i s predikcí výnosů plodin, s níž začali tvůrci Intersucha letos. Nyní lze vidět dramaticky zhoršený výhled výnosu cukrové řepy a kukuřice. Regionálně hlásí postižení suchem pěstitelé ovoce a vinné révy.

Problém mají i trvalé travní porosty. Kvůli tomu řadě zemědělců hrozí, že nebudou mít krmení pro zvířata, protože tráva po první seči už nevyrostla do požadovaného objemu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...