Místo stížností našli řešení. Ve Štítné nad Vláří prší stejně málo jako jinde v Česku. Místní zemědělci ale v blízkosti svých polí vysadili tisíce stromů, a ty i v době sucha dokáží zadržet dostatek vláhy. Farmáři ze Štítné teď učí vysazovat remízy další zemědělce, kterým sucho citelně poškozuje úrodu.
Byl to zákon schválnosti. Desítky zemědělců se přijely na Valašsko učit, jak se bránit suchu, a ve Štítné po dvou týdnech pršelo.
Místní pole už dvacet let neviděla chemii. Krajina zde na první pohled vypadá jinak. Pole jsou menší, pokud jsou ve svahu, obklopují je zelené remízy. Zemědělci tak udrží spodní vodu a tím i kvalitní půdu. „Vysadili jsme ovocné stromy a zatravnili tak, aby se voda, která se sem dostane, zadržovala,“ vysvětlil jednatel Eko Javorník Štítná nad Vláří Josef Tománek.
Stromů zde roste už 20 tisíc, hlavně jde o pro Valašsko typické švestky. Ze svahu nepustí ani litr vody navíc. Vesnici v údolí tak při přívalovém dešti neohrožuje bahno a vláha zůstává na poli. Daří se tu třeba špaldě, nešlechtěné pšenici.
„Taková zdravá půda, o kterou je dobře pečováno, má organickou hmotu. Netrpí erozí a potom lépe zvládá i období sucha,“ potvrdil Marek Batysta z Odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR.
V Česku je takových zemědělských podniků, které i za cenu nižších výnosů hospodaří šetrně ke krajině, celkem čtrnáct. Těmto takzvaným demonstračním farmám ministerstvo zemědělství na boj s erozí posílá peníze. Oplátkou za to, že své zkušenosti předají dál.
„Pro krajinu podobného rázu je to jasná inspirace,“ souhlasí soukromý zemědělec Ivan Okurka ze Sobotovic u Brna. Ve Štítné využijí i bývalá pole, v současnosti slouží jako louky. Pasou se na nich krávy a biomlékárna začala na farmě prakticky hned prosperovat.
