Vědci z ČZU doufají, že se jimi navržený postup uplatní ve velkém, vedle čištění vody pomáhá i zadržování vody v krajině. Uvedl to jeden z autorů výzkumu, Jan Vymazal z katedry aplikované ekologie na Fakultě životního prostředí.
Mokřad je geniální přirozený filtr
Ke zkoumání využili vědci část přirozeného mokřadu u Martinic a svedli do ní vodu z blízkého potoka. Poté sledovali, jak se změní hodnoty některých látek. Koncentrace dusíku klesla o 45 procent, fosforu o 43,5 procenta, organických látek ubylo 48 procent a nerozpuštěných látek mokřad zadržel 77 procent.
„To je pro představu v absolutních číslech zadržení 22 tun nerozpuštěných látek na hektar mokřadu za rok,“ uvedl Vymazal.
Látky jako fosfor a dusík jsou v povrchových vodách velmi časté. Dostávají se do nich z polí, ale také z městské odpadní vody. Jak řekl Vymazal, jejich zdrojem je hlavně nečištěná nebo nedostatečně vyčištěná odpadní voda, ale poměrně velké množství jich má i voda z čistíren. Mokřad si s těmito látkami poradí, zpracuje je přirozeně při obnově vegetace.
Spasí nás mokřady?
Mokřady pomáhají čistit vodu, ale také zmírňují negativní dopady střídání povodní a sucha. Kromě toho jsou mnohdy domovem cenných druhů rostlin a živočichů. Vědci očekávají, že jejich poznatky najdou uplatnění při pozemkových úpravách a krajinném plánování. Jejich výzkum na Příbramsku podpořila Technologická agentura ČR. Nyní začínají s dalším projektem, a to na Pelhřimovsku. Podle Vymazala bude opět zaměřený na čištění vod.
