Několik posledních let čeští geologové hledali zásoby vody v podzemí. Mimořádně rozsáhlý průzkum za více než půl miliardy korun nyní dokončili. A zjistili věci, které překvapily i odborníky.
Pomocí stovek vrtů, jejichž hloubka dosahovala až půl kilometru, se například ukázaly oblasti, kde jsou rezervoáry vody jejím dlouholetým čerpáním ohroženy. Jde o část Mělnicka, oblast kolem Lysé nad Labem či střední a jižní Moravu.
„To jsou místa, kde je již vydatnost zdrojů vody vzhledem k současnému využívání na hraně. Pokud by se zde čerpalo víc, tak už to přeženeme a může dojít k degradaci toho zdroje. Voda je tu obsažena třeba v droboučkých pórech, které se však ucpou a už se znovu nikdy nevytvoří,“ varuje ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera.
Z šestapadesáti zkoumaných regionů vědci označili celkem čtrnáct za rizikové. Zařadili k nim i Svitavsko v Pardubickém kraji či území západně od Veselí nad Lužnicí.
Velké překvapení pak přinesl průzkum v kuřimské kotlině ležící severně od Brna. Ukázalo se totiž, že zdejší zdroje jsou dramaticky menší, než se doposud předpokládalo – asi jen pětinové.
Netušené zásoby vody v Jeseníkách
„Naopak pozitivní překvapení bylo i pro naše odborníky velké množství zásob vody v Jeseníkách. Tam se podzemní voda koncentruje a protéká takovými pruhy vápenců, je velmi kvalitní a je jí takové množství, že to nikdo neočekával,“ upozorňuje vedoucí projektu z ČGS Petr Mixa.
I to by v budoucnu byla šance pro střední a jižní Moravu. Z bohatých jesenických zdrojů by se mohla voda přečerpávat do suchých jižních oblastí. Koneckonců česká vláda se obecně tímto eventuálním řešením případných krizí zabývá.
Rajony bohaté na vodu, o nichž se ví dlouhá léta, pak leží v Čechách. A i nynější průzkum to potvrdil. Velké zdroje jsou v oblasti takzvané České křídové tabule, což je území rozkládající se od Ústí nad Labem po Mnichovo hradiště na Mladoboleslavsku. „Dále lze jmenovat i východní Čechy mezi Litomyšlí, Chocní a Poličkou. Vydatnost těchto zmíněných zdrojů několikanásobně převyšují aktuální čerpání,“ doplňuje Venera.
Údaje geologů a hydrogeologů přinesly nejen představu o tom, kolik má Česko v podzemí vody a kolik jí využívá, ale také nyní poslouží i pro práci vodoprávních úřadů, které čerpání povolují.
Provrtaná třetina republiky
Vědci prozkoumali asi třetinu českého území, kde je však asi osmdesát procent zásob podzemní vody z celé republiky. To jsou skutečně strategické zdroje, často uložené stovky metrů hluboko, jež jsou méně zranitelné při obdobích sucha. Případné klimatické změny – a hlavně s tím spojený nedostatek sněhu – se v nich projeví až za desítky let.
Zbývající území však buď de facto žádné podzemní zdroje vody nemá, nebo jsou jen pár desítek metrů pod terénem. To je voda, kterou třeba využívají lidé ze studní, a ty už náchylné na vysychání jsou. Nicméně i toto území by se podle geologů mělo v budoucnu prozkoumat. Otázkou je, zdali na ně vláda, tak jako v případě nynějšího projektu, vyčlení potřebné desítky milionů korun.
Podle vládní zprávy o stavu vod byly v roce 2014 využitelné zdroje podzemních vod odhadovány na více než jednu miliardu kubíků, čili přes bilion litrů. Experti se shodují, že Česko na tom není z hlediska zásob tak špatně. Navíc má tu výhodu, že chudé zdroje nejsou až tak dramaticky vzdáleny od bohatých – desítky až jednotky stovek kilometrů – takže vlastně stačí natáhnout nové potrubí. I tak ale situace ideální není.
„Zejména kvůli tomu, že jsou jednotlivé zdroje rozmístěny nerovnoměrně, máme někde velké suché oblasti a někde naopak bohaté na vodu. Zkrátka jsem na tom slušně, ale ne zase tak dobře, abychom vodou mrhali. S vodou musíme hospodařit,“ dodává Petr Mixa.
