Autonomní auta, nanotechnologie i voda: to jsou hlavní body vědecké spolupráce ČR a Izraele

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních oborech.

Novinářům to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

Vzájemná spolupráce obou zemí se v současnosti soustřeďuje hlavně na přírodní vědy a technické obory. „Je to otázka biotechnologií, nanotechnologií, kybernetiky, robotiky, automotive, genomiky rostlin, pro nás je samozřejmě velmi zajímavá i oblast hospodaření s vodou a převod technologií do praxe a komercializace,“ uvedl Bělobrádek.

Podle něj se zatím podporují hlavně drobnější projekty. Obě země ale hledají další způsoby financování a chtěly by posílit například program česko-izraelské spolupráce v aplikovaném a experimentálním vývoji Gesher a evropský program Horizont 2020, v němž jsou desítky miliard eur a do něhož je Izrael zapojen. „O něm se teď velice intenzivně hovoří a my bychom chtěli na přelomu září a října udělat konferenci s panem eurokomisařem (pro vědu a výzkum Carlosem) Moedasem o budoucnosti Horizontu a o tom, abychom mohli čerpat více (peněz),“ řekl Bělobrádek.

Akunis navštívil tři špičková vědecká centra v ČR. Podíval se do laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a do Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. Zdůraznil, že Izrael má zájem o spolupráci především v oblasti robotiky.

Autonomní auta

Obě země by se nyní chtěly zaměřit hlavně na spolupráci v automobilovém průmyslu a na vývoj autonomních vozidel. „Technologie, která přichází, tak s sebou nese nejen ty aspekty technické, ale i aspekty sociálně-vědní, které se týkají některých etických oblastí,“ řekl Bělobrádek. To se podle něj týká především kybernetické bezpečnosti, robotiky, i oblastí nanotechnologie a biotechnologie.

Setkání ministrů se účastnili i zástupci univerzit a vědeckých institucí. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové se v poslední době s podporou Úřadu vlády uskutečnilo asi sto výjezdů mladých vědců do Izraele. V rámci memoranda o spolupráci, které Zažímalová minulý týden podepsala s předsedkyní izraelské Akademie věd Nili Cohenovou, by obě instituce chtěly spolupracovat i ve vědeckých oborech historie hudby, umění a sociologie. O rozšíření bilaterálních projektů s Izraelem uvažuje také Grantová agentura ČR, dodala její předsedkyně Alice Valkárová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 1 hhodinou

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 3 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...