Autonomní auta, nanotechnologie i voda: to jsou hlavní body vědecké spolupráce ČR a Izraele

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních oborech.

Novinářům to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

Vzájemná spolupráce obou zemí se v současnosti soustřeďuje hlavně na přírodní vědy a technické obory. „Je to otázka biotechnologií, nanotechnologií, kybernetiky, robotiky, automotive, genomiky rostlin, pro nás je samozřejmě velmi zajímavá i oblast hospodaření s vodou a převod technologií do praxe a komercializace,“ uvedl Bělobrádek.

Podle něj se zatím podporují hlavně drobnější projekty. Obě země ale hledají další způsoby financování a chtěly by posílit například program česko-izraelské spolupráce v aplikovaném a experimentálním vývoji Gesher a evropský program Horizont 2020, v němž jsou desítky miliard eur a do něhož je Izrael zapojen. „O něm se teď velice intenzivně hovoří a my bychom chtěli na přelomu září a října udělat konferenci s panem eurokomisařem (pro vědu a výzkum Carlosem) Moedasem o budoucnosti Horizontu a o tom, abychom mohli čerpat více (peněz),“ řekl Bělobrádek.

Akunis navštívil tři špičková vědecká centra v ČR. Podíval se do laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a do Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. Zdůraznil, že Izrael má zájem o spolupráci především v oblasti robotiky.

Autonomní auta

Obě země by se nyní chtěly zaměřit hlavně na spolupráci v automobilovém průmyslu a na vývoj autonomních vozidel. „Technologie, která přichází, tak s sebou nese nejen ty aspekty technické, ale i aspekty sociálně-vědní, které se týkají některých etických oblastí,“ řekl Bělobrádek. To se podle něj týká především kybernetické bezpečnosti, robotiky, i oblastí nanotechnologie a biotechnologie.

Setkání ministrů se účastnili i zástupci univerzit a vědeckých institucí. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové se v poslední době s podporou Úřadu vlády uskutečnilo asi sto výjezdů mladých vědců do Izraele. V rámci memoranda o spolupráci, které Zažímalová minulý týden podepsala s předsedkyní izraelské Akademie věd Nili Cohenovou, by obě instituce chtěly spolupracovat i ve vědeckých oborech historie hudby, umění a sociologie. O rozšíření bilaterálních projektů s Izraelem uvažuje také Grantová agentura ČR, dodala její předsedkyně Alice Valkárová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 2 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 3 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 10 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 18 hhodinami
Načítání...