Autonomní auta, nanotechnologie i voda: to jsou hlavní body vědecké spolupráce ČR a Izraele

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních oborech.

Novinářům to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

Vzájemná spolupráce obou zemí se v současnosti soustřeďuje hlavně na přírodní vědy a technické obory. „Je to otázka biotechnologií, nanotechnologií, kybernetiky, robotiky, automotive, genomiky rostlin, pro nás je samozřejmě velmi zajímavá i oblast hospodaření s vodou a převod technologií do praxe a komercializace,“ uvedl Bělobrádek.

Podle něj se zatím podporují hlavně drobnější projekty. Obě země ale hledají další způsoby financování a chtěly by posílit například program česko-izraelské spolupráce v aplikovaném a experimentálním vývoji Gesher a evropský program Horizont 2020, v němž jsou desítky miliard eur a do něhož je Izrael zapojen. „O něm se teď velice intenzivně hovoří a my bychom chtěli na přelomu září a října udělat konferenci s panem eurokomisařem (pro vědu a výzkum Carlosem) Moedasem o budoucnosti Horizontu a o tom, abychom mohli čerpat více (peněz),“ řekl Bělobrádek.

Akunis navštívil tři špičková vědecká centra v ČR. Podíval se do laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a do Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. Zdůraznil, že Izrael má zájem o spolupráci především v oblasti robotiky.

Autonomní auta

Obě země by se nyní chtěly zaměřit hlavně na spolupráci v automobilovém průmyslu a na vývoj autonomních vozidel. „Technologie, která přichází, tak s sebou nese nejen ty aspekty technické, ale i aspekty sociálně-vědní, které se týkají některých etických oblastí,“ řekl Bělobrádek. To se podle něj týká především kybernetické bezpečnosti, robotiky, i oblastí nanotechnologie a biotechnologie.

Setkání ministrů se účastnili i zástupci univerzit a vědeckých institucí. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové se v poslední době s podporou Úřadu vlády uskutečnilo asi sto výjezdů mladých vědců do Izraele. V rámci memoranda o spolupráci, které Zažímalová minulý týden podepsala s předsedkyní izraelské Akademie věd Nili Cohenovou, by obě instituce chtěly spolupracovat i ve vědeckých oborech historie hudby, umění a sociologie. O rozšíření bilaterálních projektů s Izraelem uvažuje také Grantová agentura ČR, dodala její předsedkyně Alice Valkárová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...