Autonomní auta, nanotechnologie i voda: to jsou hlavní body vědecké spolupráce ČR a Izraele

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních oborech.

Novinářům to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

Vzájemná spolupráce obou zemí se v současnosti soustřeďuje hlavně na přírodní vědy a technické obory. „Je to otázka biotechnologií, nanotechnologií, kybernetiky, robotiky, automotive, genomiky rostlin, pro nás je samozřejmě velmi zajímavá i oblast hospodaření s vodou a převod technologií do praxe a komercializace,“ uvedl Bělobrádek.

Podle něj se zatím podporují hlavně drobnější projekty. Obě země ale hledají další způsoby financování a chtěly by posílit například program česko-izraelské spolupráce v aplikovaném a experimentálním vývoji Gesher a evropský program Horizont 2020, v němž jsou desítky miliard eur a do něhož je Izrael zapojen. „O něm se teď velice intenzivně hovoří a my bychom chtěli na přelomu září a října udělat konferenci s panem eurokomisařem (pro vědu a výzkum Carlosem) Moedasem o budoucnosti Horizontu a o tom, abychom mohli čerpat více (peněz),“ řekl Bělobrádek.

Akunis navštívil tři špičková vědecká centra v ČR. Podíval se do laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a do Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. Zdůraznil, že Izrael má zájem o spolupráci především v oblasti robotiky.

Autonomní auta

Obě země by se nyní chtěly zaměřit hlavně na spolupráci v automobilovém průmyslu a na vývoj autonomních vozidel. „Technologie, která přichází, tak s sebou nese nejen ty aspekty technické, ale i aspekty sociálně-vědní, které se týkají některých etických oblastí,“ řekl Bělobrádek. To se podle něj týká především kybernetické bezpečnosti, robotiky, i oblastí nanotechnologie a biotechnologie.

Setkání ministrů se účastnili i zástupci univerzit a vědeckých institucí. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové se v poslední době s podporou Úřadu vlády uskutečnilo asi sto výjezdů mladých vědců do Izraele. V rámci memoranda o spolupráci, které Zažímalová minulý týden podepsala s předsedkyní izraelské Akademie věd Nili Cohenovou, by obě instituce chtěly spolupracovat i ve vědeckých oborech historie hudby, umění a sociologie. O rozšíření bilaterálních projektů s Izraelem uvažuje také Grantová agentura ČR, dodala její předsedkyně Alice Valkárová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...