Autonomní auta, nanotechnologie i voda: to jsou hlavní body vědecké spolupráce ČR a Izraele

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních oborech.

Novinářům to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

Vzájemná spolupráce obou zemí se v současnosti soustřeďuje hlavně na přírodní vědy a technické obory. „Je to otázka biotechnologií, nanotechnologií, kybernetiky, robotiky, automotive, genomiky rostlin, pro nás je samozřejmě velmi zajímavá i oblast hospodaření s vodou a převod technologií do praxe a komercializace,“ uvedl Bělobrádek.

Podle něj se zatím podporují hlavně drobnější projekty. Obě země ale hledají další způsoby financování a chtěly by posílit například program česko-izraelské spolupráce v aplikovaném a experimentálním vývoji Gesher a evropský program Horizont 2020, v němž jsou desítky miliard eur a do něhož je Izrael zapojen. „O něm se teď velice intenzivně hovoří a my bychom chtěli na přelomu září a října udělat konferenci s panem eurokomisařem (pro vědu a výzkum Carlosem) Moedasem o budoucnosti Horizontu a o tom, abychom mohli čerpat více (peněz),“ řekl Bělobrádek.

Akunis navštívil tři špičková vědecká centra v ČR. Podíval se do laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a do Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. Zdůraznil, že Izrael má zájem o spolupráci především v oblasti robotiky.

Autonomní auta

Obě země by se nyní chtěly zaměřit hlavně na spolupráci v automobilovém průmyslu a na vývoj autonomních vozidel. „Technologie, která přichází, tak s sebou nese nejen ty aspekty technické, ale i aspekty sociálně-vědní, které se týkají některých etických oblastí,“ řekl Bělobrádek. To se podle něj týká především kybernetické bezpečnosti, robotiky, i oblastí nanotechnologie a biotechnologie.

Setkání ministrů se účastnili i zástupci univerzit a vědeckých institucí. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové se v poslední době s podporou Úřadu vlády uskutečnilo asi sto výjezdů mladých vědců do Izraele. V rámci memoranda o spolupráci, které Zažímalová minulý týden podepsala s předsedkyní izraelské Akademie věd Nili Cohenovou, by obě instituce chtěly spolupracovat i ve vědeckých oborech historie hudby, umění a sociologie. O rozšíření bilaterálních projektů s Izraelem uvažuje také Grantová agentura ČR, dodala její předsedkyně Alice Valkárová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 18 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 20 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled