První velkoměsto, kterému dojde voda. Kapské Město se připravuje na nejhorší

Tři roky už trvá v jihoafrickém Kapském Městě výjimečné sucho. Nyní vedení čtyřmilionového města oznámilo, že kvůli tomu je už prakticky bez vody – a není šance, že by se to zlepšilo.

Městu podle webu Bloomberg zbývá v zásobnících voda na posledních 90 dní, pak dojde. Jde o zcela výjimečnou situaci, něco takového se doposud městu této velikosti nikdy nestalo. Pokud se drasticky nezmění chování obyvatel města, z kohoutků ve městě přestane téct voda 22. dubna.


Pochopitelně ne úplně, v zásobnících vždy zbude nějaké minimální množství vody. Město se rozhodlo, že jakmile se množství vody v zásobnících sníží na 13,5 procent, bude přívod vypnutý pro vše s výjimkou nezbytných služeb, jako jsou například nemocnice. Původně zněl odhad, kdy to nastane, 29. duben, ale zhoršené podmínky vedou k tomu, že se to stane už o týden dříve.

Přídělový systém pod dohledem ozbrojenců

Nastane tak situace, kterou známe jen z postkatastrofických filmů: občané se ocitnou bez vody. Jediná možnost, jak ji budou moci získat, bude na asi 200 místech ve městě, kde si vyzvednou maximálně 25 litrů na osobu. A to pod přísným dohledem ozbrojených hlídek, které budou dávat pozor na to, aby nedocházelo k jejímu rozkrádání.

Samozřejmě se bude voda dát také koupit, již nyní existují rozsáhlé seznamy společností, které budou dopravovat vodu v cisternách do města z větších vzdáleností, kde mají ještě zásoby. Samozřejmě taková voda bude něco stát, budou si ji tedy moci dovolit jen ti bohatší. Jak vysoko se vyšplhají ceny, to zatím nikdo netuší – záleží to na tom, jak se bude situace dále vyvíjet, jaký bude zájem a jak dlouho bude katastrofální stav trvat.

Mnohé naznačuje již současný stav, kdy občané města musí vodou extrémně šetřit. Momentálně platí omezení 87 litrů na osobu a den. Mohlo by se to zdát poměrně hodně, ale v moderním světě je to ve skutečnosti málo. Například v Praze je v současné době spotřeba na osobu asi 108 litrů – nejvíce připadne na osobní hygienu (40 litrů) a WC (24 litrů).

A právě tyto položky se musejí nejvíce osekávat z běžného života. V Kapském Městě to znamená, že sprchování se musí zvládnout do dvou minut, o koupání nebo zalévání zahrádky si lidé mohou nechat zdát. Toalety se splachují jen v nejnutnějších případech a stejně tak je omezené i používání myček a praček. Podle časopisu Time se staly nemyté vlasy symbolem občanské poslušnosti.

Občané se učí vodu recyklovat a používat ji co nejúčelněji. Ani to ale nestačí, protože se vždy najde dostatek lidí, kteří tyto normy nejsou schopní dodržet. Městská radnice informuje, že tyto normy dodržuje jen 54 procent obyvatel. Město však nemá prostředky, aby ty, kdo limity překročí, potrestalo – jediným řešením tedy je, že se voda vypne úplně všem.

Kdo za to může? Lidé i příroda ve vzácné kombinaci

Oblast dnešního Kapského Města byla osídlena od pradávna, poprvé o něm informoval portugalský objevitel Bartolomeo Diaz na konci 15. století. Od té doby bylo stále intenzivně osídlováno kolonisty. Jenže v posledních dvaceti letech město zažilo neobvyklý populační boom – počet obyvatel se zvětšil za tuto krátkou dobu na téměř dvojnásobek.

  • Kapské Město je druhé největší město Jihoafrické republiky, hlavní město provincie Západní Kapsko a zároveň legislativní hlavní město Jihoafrické republiky, sídlí tu jihoafrický parlament a další vládní instituce. Díky svým přírodním scenériím (mimo jiné Stolová hora nebo mys Dobré naděje) je označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa a stalo se oblíbeným turistickým cílem. Kapské Město bylo první evropskou osadou na území dnešní Jihoafrické republiky, proto je jihoafričany často označováno jako „Mother City“ – mateřské město. 

Rozvoj města zcela nerespektoval přírodní podmínky na místě, takže problémy s vodou se tu objevují již delší dobu. Město je dokonce i předpokládalo, nemohlo ovšem předvídat, že dojde ke tři roky trvajícímu období extrémního sucha. Podle klimatologů se jedná o výjimečnou situaci, ke které dochází jednou za tisíc let – na něco takového podle časopisu Time nemůže být připravený ani ten nejlepší vodovodní systém na světě.

Kapské Město ale neskládá ruce do klína, jeho vedení nečeká pasivně, že začne pršet. Instaluje rychle odsolovací zařízení, aby se dala získávat voda z moře, a také plánuje další vrty, jimiž by se dalo dostat k hlouběji uloženým rezervoárům.

Protože klimatické změny budou zvyšovat pravděpodobnost podobných klimatických extrémů, mohou se takové zkušenosti už brzy hodit i jinde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 4 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 4 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 5 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.