Čína chce vyslat na Mars lidskou posádku. Cílem je vlastní trvale obydlená stanice

Čína plánuje vyslat už brzy svou první pilotovanou misi k Marsu. Poté by měli čínští astronauti létat na rudou planetu pravidelně, informovala agentura Reuters. Číňané podle ní chtějí na Marsu provozovat trvale obydlenou základnu.

Čína v květnu úspěšně vypustila na povrch Marsu své robotické vozítko Ču-žung. Stala se tak teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit a vysadit funkční aparát.

Čína plracuje s plánem, který se skládá ze tří kroků - ještě před zahájením pilotovaných misí pošle Čína na Mars roboty, jejichž úkolem bude prostudovat místa, kde by mohla být postavena základna. Aby mohli na Marsu žít lidé, bude ovšem zapotřebí naučit se využívat zdroje planety, tedy například získávat podpovrchovou vodu, generovat kyslík a vyrábět elektřinu, píše agentura Reuters. První testy by měly začít už roku 2033.

Také americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyvíjí technologii, která by mu v průběhu let 2030 až 2040 umožnila dostat lidskou posádku na Mars a zpět.

Čína má v kosmu úspěch

Kromě průzkumu Marsu se Čína v příštích letech zaměří na Měsíc, na jehož jižním pólu rovněž hodlá zřídit svou základnu. Kolem roku 2030 chystá Peking robotické mise k asteroidům a k planetě Jupiter.

Minulý týden Čína úspěšně dopravila tříčlennou posádku na svou nově budovanou vesmírnou stanici. Šlo o start prvního čínského pilotovaného kosmického plavidla za posledních téměř pět let. Posádka stráví na stanici tři měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.