Čína zveřejnila první snímky z Marsu pořízené po přistání svého modulu s vozítkem

Čína zveřejnila první snímky pořízené na Marsu robotickým vozítkem Ču-žung od jeho sobotního dosednutí na povrch rudé planety v přistávacím modulu. Oba aparáty k Marsu v únoru dopravila sonda Tchien-wen (Tianwen).

Úspěšné přistání dokumentovaly dva snímky. Jeden, černobílý, zachycuje přistávací platformu s rampou pro sjetí roveru na povrch. Na druhém, barevném záběru jsou vidět solární panely a anténa.

Ču-žung nyní podle čínských vědců provádí závěrečné přípravy, než opustí modul a zahájí plnění úkolů své mise, k nimž patří mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti.

První snímky čínské sondy na Marsu
Zdroj: ČTK

V následujících měsících by vozítko mělo fotografovat terén v okolí místa přistání v oblasti Utopia Planitia s cílem zjistit, zda jsou podmínky bezpečné. Utopia Planitia je planina na severní polokouli Marsu vzniklá pravděpodobně dopadem velkého tělesa. Zaujímá rozlohu s průměrem kolem 3300 kilometrů, což z ní podle expertů činí největší známý takto způsobený kráter nejen na povrchu Marsu, ale rovněž ve Sluneční soustavě.

Čína se stala teprve druhou zemí, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Doposud uspěly jedině Spojené státy. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu nyní využívá k výzkumu tři automatické sondy – InSight, Curiosity a Perseverance. V roce 1971 na rudé planetě sice přistál modul Sovětského svazu, ale záhy po kontaktu s povrchem přestal na Zemi posílat data.

Čínský plán na prozkoumání Marsu

Mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda – tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem – v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.

Družice zůstane na orbitě a bude planetu zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 11 mminutami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 2 hhodinami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 18 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.