Třetí let vrtulníčku Ingenuity na Marsu byl rekordní. Dron letěl dosud nejrychleji a nejdál

Minivrtulník NASA Ingenuity v neděli úspěšně dokončil svůj třetí let na Marsu. Dosáhl dosud nejvyšší rychlosti, až sedm kilometrů za hodinu. Jeho let byl také zatím nejdelší.

Po dvou prvních letech, během nichž se experimentální vrtulníček jen vznášel nad povrchem Rudé planety, překonala tentokrát helikoptéra vzdálenost 50 metrů; dosahovala přitom rychlosti dva metry za sekundu.

„Dnešní let byl přesně to, co jsme plánovali, a přesto to nebylo skutečně úžasné,“ řekl Dave Lavery, vedoucí projektu Ingenuity.

Vozítko Perseverance, které dopravilo 1,8 kilogramu vážící rotorový letoun na Mars, celý osmdesátisekundový let natočilo. NASA v neděli oznámila, že všechna videa budou v příštích dnech odeslána na Zemi.

Zatím poslední let byl testem autonomního navigačního systému vrtulníku, který podle informací získaných předem plánuje a řídí samotný let. „Pokud Ingenuity letí příliš rychle, letový algoritmus nedokáže sledovat vlastnosti povrchu,“ vysvětlila NASA v prohlášení o letu.

Experiment v extrémním prostředí

Každý z letů vrtulníčku byl obrovskou výzvou. Náročné jsou zejména kvůli podmínkám diametrálně odlišným od těch pozemských – největším problémem je velice řídká atmosféra, která má méně než jedno procento hustoty té naší.

To znamená, že rotory Ingenuity, které měří přes 120 centimetrů, se musí otáčet rychlostí 2400 otáček za minutu, aby dosáhly zdvihu. Musí se tedy točit asi pětkrát víc než u vrtulníku nebo dronu na Zemi.

Barevný snímek povrchu Marsu pořízený vrtulníčkem Ingenuity
Zdroj: NASA

NASA už oznámila, že se již nyní připravuje na čtvrtý let. Každý je plánován jako obtížnější než ten předcházející. Cílem je dostat Ingenuity až na samotnou hranici možností. Experiment s vrtulníčkem skončí už za měsíc. Pak by se sonda Perseverance měla vrátit ke svému hlavnímu úkolu: hledání známek minulého mikrobiálního života na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 15 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 18 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...