Za 25 let se výrazně zmenšilo 40 procent šelfových ledovců v Antarktidě

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Antarktida má mnoho druhů ledu – na hladině volného moře, přímo na kontinentu, tedy na pevnině, a pak jsou tu šelfové ledovce. Ty se rozkládají na okraji kontinentálního pevninského ledovce a významnou částí leží nad mořskou hladinou.

Obklopují antarktický kontinent a pomáhají chránit a stabilizovat pevninské ledovce v oblasti tím, že zpomalují jejich odtok do oceánu. Kdyby šelf zkolaboval, mohlo by to vést k tomu, že se od oceánu ze souše uvolní tamní led. A to by mělo spoustu závažných a pro lidstvo negativních důsledků.

Vědci ve studii zveřejněné v časopise Science Advances uvedli, že nově změřené ztráty přesahují běžné výkyvy šelfových ledovců. Přispívají tak podle nich k důkazům o tom, jak změna klimatu způsobená člověkem ovlivňuje Antarktidu.

Vývoj šelfových ledovců
Zdroj: Copernicus

„Očekávali jsme, že většina šelfových ledovců prochází cykly rychlého, ale krátkodobého zmenšování a poté pomalu dorůstají. Místo toho vidíme, že téměř polovina z nich se zmenšuje bez známek obnovy,“ upozornil hlavní autor studie Benjamin Davison, který působí na univerzitě v Leedsu.

Tání může ovlivnit mořské proudy

Vědci zjistili, že během zkoumaného období přibralo na hmotnosti 29 šelfových ledovců, zatímco hmotnost dvaašedesáti dalších se nijak výrazně nezměnila. Výzkumníci uvedli, že 48 ledových šelfů ztratilo během čtvrtstoletí více než třicet procent své hmoty. Klíčovým faktorem tání byly oceánské proudy a větry na západní straně Antarktidy, které tlačily teplou vodu pod šelfové ledovce.

Tání velkých šelfových ledovců uvolňuje do oceánu sladkou vodu, což může působit na oceánskou cirkulaci, uvedla ESA, jejíž radarové satelitní snímky byly ve studii použity. To znamená, že by mohly být významně ovlivněné mořské proudy, které přenášejí oceánem teplo – a na tom je závislá stabilita počasí na světadílech. Dalším problémem je, že led odtékající z pevniny zvyšuje hladinu oceánů, což ohrožuje pobřežní komunity.

První údaje zveřejněné minulý měsíc ukázaly, že mořský led, který pokrývá oceán kolem Antarktidy, dosáhl tuto zimu rekordně nízké úrovně. To posílilo obavy vědců, že dopad klimatických změn na jižním pólu se zvyšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled