Za 25 let se výrazně zmenšilo 40 procent šelfových ledovců v Antarktidě

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Antarktida má mnoho druhů ledu – na hladině volného moře, přímo na kontinentu, tedy na pevnině, a pak jsou tu šelfové ledovce. Ty se rozkládají na okraji kontinentálního pevninského ledovce a významnou částí leží nad mořskou hladinou.

Obklopují antarktický kontinent a pomáhají chránit a stabilizovat pevninské ledovce v oblasti tím, že zpomalují jejich odtok do oceánu. Kdyby šelf zkolaboval, mohlo by to vést k tomu, že se od oceánu ze souše uvolní tamní led. A to by mělo spoustu závažných a pro lidstvo negativních důsledků.

Vědci ve studii zveřejněné v časopise Science Advances uvedli, že nově změřené ztráty přesahují běžné výkyvy šelfových ledovců. Přispívají tak podle nich k důkazům o tom, jak změna klimatu způsobená člověkem ovlivňuje Antarktidu.

Vývoj šelfových ledovců
Zdroj: Copernicus

„Očekávali jsme, že většina šelfových ledovců prochází cykly rychlého, ale krátkodobého zmenšování a poté pomalu dorůstají. Místo toho vidíme, že téměř polovina z nich se zmenšuje bez známek obnovy,“ upozornil hlavní autor studie Benjamin Davison, který působí na univerzitě v Leedsu.

Tání může ovlivnit mořské proudy

Vědci zjistili, že během zkoumaného období přibralo na hmotnosti 29 šelfových ledovců, zatímco hmotnost dvaašedesáti dalších se nijak výrazně nezměnila. Výzkumníci uvedli, že 48 ledových šelfů ztratilo během čtvrtstoletí více než třicet procent své hmoty. Klíčovým faktorem tání byly oceánské proudy a větry na západní straně Antarktidy, které tlačily teplou vodu pod šelfové ledovce.

Tání velkých šelfových ledovců uvolňuje do oceánu sladkou vodu, což může působit na oceánskou cirkulaci, uvedla ESA, jejíž radarové satelitní snímky byly ve studii použity. To znamená, že by mohly být významně ovlivněné mořské proudy, které přenášejí oceánem teplo – a na tom je závislá stabilita počasí na světadílech. Dalším problémem je, že led odtékající z pevniny zvyšuje hladinu oceánů, což ohrožuje pobřežní komunity.

První údaje zveřejněné minulý měsíc ukázaly, že mořský led, který pokrývá oceán kolem Antarktidy, dosáhl tuto zimu rekordně nízké úrovně. To posílilo obavy vědců, že dopad klimatických změn na jižním pólu se zvyšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...