Za 25 let se výrazně zmenšilo 40 procent šelfových ledovců v Antarktidě

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Antarktida má mnoho druhů ledu – na hladině volného moře, přímo na kontinentu, tedy na pevnině, a pak jsou tu šelfové ledovce. Ty se rozkládají na okraji kontinentálního pevninského ledovce a významnou částí leží nad mořskou hladinou.

Obklopují antarktický kontinent a pomáhají chránit a stabilizovat pevninské ledovce v oblasti tím, že zpomalují jejich odtok do oceánu. Kdyby šelf zkolaboval, mohlo by to vést k tomu, že se od oceánu ze souše uvolní tamní led. A to by mělo spoustu závažných a pro lidstvo negativních důsledků.

Vědci ve studii zveřejněné v časopise Science Advances uvedli, že nově změřené ztráty přesahují běžné výkyvy šelfových ledovců. Přispívají tak podle nich k důkazům o tom, jak změna klimatu způsobená člověkem ovlivňuje Antarktidu.

Vývoj šelfových ledovců
Zdroj: Copernicus

„Očekávali jsme, že většina šelfových ledovců prochází cykly rychlého, ale krátkodobého zmenšování a poté pomalu dorůstají. Místo toho vidíme, že téměř polovina z nich se zmenšuje bez známek obnovy,“ upozornil hlavní autor studie Benjamin Davison, který působí na univerzitě v Leedsu.

Tání může ovlivnit mořské proudy

Vědci zjistili, že během zkoumaného období přibralo na hmotnosti 29 šelfových ledovců, zatímco hmotnost dvaašedesáti dalších se nijak výrazně nezměnila. Výzkumníci uvedli, že 48 ledových šelfů ztratilo během čtvrtstoletí více než třicet procent své hmoty. Klíčovým faktorem tání byly oceánské proudy a větry na západní straně Antarktidy, které tlačily teplou vodu pod šelfové ledovce.

Tání velkých šelfových ledovců uvolňuje do oceánu sladkou vodu, což může působit na oceánskou cirkulaci, uvedla ESA, jejíž radarové satelitní snímky byly ve studii použity. To znamená, že by mohly být významně ovlivněné mořské proudy, které přenášejí oceánem teplo – a na tom je závislá stabilita počasí na světadílech. Dalším problémem je, že led odtékající z pevniny zvyšuje hladinu oceánů, což ohrožuje pobřežní komunity.

První údaje zveřejněné minulý měsíc ukázaly, že mořský led, který pokrývá oceán kolem Antarktidy, dosáhl tuto zimu rekordně nízké úrovně. To posílilo obavy vědců, že dopad klimatických změn na jižním pólu se zvyšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
před 6 hhodinami

Klimatická změna způsobuje prudký nárůst teplot mořské hladiny u Evropy

Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.
před 9 hhodinami

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
včera v 11:02

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
včera v 09:44

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
včera v 09:00

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
21. 8. 2026

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
21. 8. 2026

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
21. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.