Za 25 let se výrazně zmenšilo 40 procent šelfových ledovců v Antarktidě

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Antarktida má mnoho druhů ledu – na hladině volného moře, přímo na kontinentu, tedy na pevnině, a pak jsou tu šelfové ledovce. Ty se rozkládají na okraji kontinentálního pevninského ledovce a významnou částí leží nad mořskou hladinou.

Obklopují antarktický kontinent a pomáhají chránit a stabilizovat pevninské ledovce v oblasti tím, že zpomalují jejich odtok do oceánu. Kdyby šelf zkolaboval, mohlo by to vést k tomu, že se od oceánu ze souše uvolní tamní led. A to by mělo spoustu závažných a pro lidstvo negativních důsledků.

Vědci ve studii zveřejněné v časopise Science Advances uvedli, že nově změřené ztráty přesahují běžné výkyvy šelfových ledovců. Přispívají tak podle nich k důkazům o tom, jak změna klimatu způsobená člověkem ovlivňuje Antarktidu.

Vývoj šelfových ledovců
Zdroj: Copernicus

„Očekávali jsme, že většina šelfových ledovců prochází cykly rychlého, ale krátkodobého zmenšování a poté pomalu dorůstají. Místo toho vidíme, že téměř polovina z nich se zmenšuje bez známek obnovy,“ upozornil hlavní autor studie Benjamin Davison, který působí na univerzitě v Leedsu.

Tání může ovlivnit mořské proudy

Vědci zjistili, že během zkoumaného období přibralo na hmotnosti 29 šelfových ledovců, zatímco hmotnost dvaašedesáti dalších se nijak výrazně nezměnila. Výzkumníci uvedli, že 48 ledových šelfů ztratilo během čtvrtstoletí více než třicet procent své hmoty. Klíčovým faktorem tání byly oceánské proudy a větry na západní straně Antarktidy, které tlačily teplou vodu pod šelfové ledovce.

Tání velkých šelfových ledovců uvolňuje do oceánu sladkou vodu, což může působit na oceánskou cirkulaci, uvedla ESA, jejíž radarové satelitní snímky byly ve studii použity. To znamená, že by mohly být významně ovlivněné mořské proudy, které přenášejí oceánem teplo – a na tom je závislá stabilita počasí na světadílech. Dalším problémem je, že led odtékající z pevniny zvyšuje hladinu oceánů, což ohrožuje pobřežní komunity.

První údaje zveřejněné minulý měsíc ukázaly, že mořský led, který pokrývá oceán kolem Antarktidy, dosáhl tuto zimu rekordně nízké úrovně. To posílilo obavy vědců, že dopad klimatických změn na jižním pólu se zvyšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...