Letošní rok bude zřejmě jedním ze tří nejteplejších od počátku měření v polovině 19. století. Vyplývá to z předběžné analýzy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace. V Evropě je dokonce průměr letos naměřených teplot nejvyšší v záznamech.
Dosud nejteplejším rokem ve statistikách je rok 2016, kdy vědci naměřili ve srovnání s předprůmyslovým obdobím v průměru o 1,2 stupně více. Letošní rok je zatím na druhém místě, následovaný rokem loňským.
Rozdíl je nicméně tak malý, že bude o konečném pořadí jasno až po vyhodnocení všech dat. Už nyní je jasné, že roky 2015 až 2020 budou šesti nejteplejšími od počátku měření v roce 1850.
Aktuální předběžná zpráva WMO se vztahuje k teplotám od ledna do října. V průměru byla v tomto období teplota o 1,11 až 1,23 stupně vyšší než průměrná teplota v prvních deseti měsících let 1850 až 1900, k nimž se statistiky vztahují. Vysoké teploty přitom vědci naměřili navzdory tomu, že se v září vytvořil meteorologický jev La Niňa, který by měl za běžných okolností přinést ochlazení.
Sibiř se mění před očima
Zvlášť dramatické jsou výsledky měření na Sibiři severně od polárního kruhu. Teplota v prvních deseti měsících letošního roku zde byla v průměru o pět stupňů vyšší než v letech 1981 až 2010.
Kromě Evropy byl podle WMO letošek výrazně teplý také na jihozápadě USA, na západě Jižní Ameriky a v částech Střední Ameriky. Chladněji, než jaký je dlouhodobý průměr, bylo naproti tomu v Kanadě, částech Brazílie, v severní Indii a jihovýchodní části Austrálie.
Hladina světových oceánů podle WMO roste od počátku měření v roce 1993, a to v průměru o 3,3 milimetru ročně. Lehký pokles v letošním roce, stejně jako v roce 2011, lze spojit s jevem La Niňa, podle WMO ale na dlouhodobém trendu nic nemění. Fenomén La Niňa způsobuje, že více prší v tropických oblastech, které odvodňují velké řeky, než nad mořem. Hladina světových oceánů tak přechodně klesá.
Jedním z důvodů narůstající hladiny světových oceánů jsou tající ledovce u severního a jižní pólu. Podle WMO Grónsko přišlo od září 2019 do srpna 2020 asi o 152 gigatun ledu. „Arktida zažívá s rostoucími světovými teplotami drastické změny. Od poloviny 80. let tam stoupá teplota nejméně dvakrát rychleji, než je světový průměr,“ uvedla organizace.
