NASA vyšle na Měsíc Zmiji. Má na jižním pólu hledat vodu

Americká vesmírná agentura NASA vybrala místo na Měsíci, kde má za dva roky začít pátrat po vodě a dalších zdrojích její nové robotické vozítko VIPER (neboli Zmije). Bude to západní okraj kráteru Nobile u jižního lunárního pólu, oznámila agentura.

Dopravení VIPER na Měsíc svěřila NASA dvěma soukromým firmám. Bezproblémové usazení vozítka na měsíční povrch má v roce 2023 zajistit přistávací modul Griffin společnosti Astrobotic. Griffina s VIPER vynese do vesmíru prověřená raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX – je pro NASA nejspolehlivější i nejlevnější.

Zapomenutý kout Měsíce

Měsíční jižní pól je podle expertů jednou z nejchladnějších oblastí naší sluneční soustavy. Žádné předchozí mise tento kout Měsíce přímo na povrchu nezkoumaly. Vědci oblast prozatím studovali pouze pomocí přístrojů pro dálkový průzkum, jako je například družice NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).

Na základě doposud získaných údajů odborníci dospěli k závěru, že v trvale zastíněných regionech poblíž lunárních pólů se nachází led a také další možné zdroje. Hornatá oblast u západního okraje kráteru Nobile byla pro přistání vybrána díky terénu, který je pro VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) přístupný, a také vzhledem k řadě blízkých vědecky zajímavých lokalit, včetně oblastí ležících v trvalém stínu.

„Až bude VIPER na měsíčním povrchu, poskytne skutečná měření z místa ohledně přítomnosti vody a dalších zdrojů na jižním pólu Měsíce a oblasti kolem kráteru Nobile se zdají být nejslibnější v tomto vědeckém úsilí,“ řekl šéf vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen.

Průkopník otevře cestu za zdroji Měsíce

„Data, která VIPER pošle zpět, poskytnou lunárním vědcům na celém světě další pohled na kosmický původ, vývoj a historii našeho Měsíce. Pomohou také informovat budoucí mise Artemis na Měsíci i mimo něj tím, že nám umožní lépe porozumět lunárnímu prostředí v těchto dříve neprobádaných oblastech,“ dodal Zurbuchen.

Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na povrch Měsíce, kde byli naposledy v roce 1972. Poprvé by na něm měla stanout také žena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 21 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...