Nové cestě lidstva na Měsíc dala NASA jméno Artemis. Agentuře ale na projekt ještě chybí peníze

Příští mise americké kosmické agentury NASA k Měsíci dostala jméno Artemis. Úřad to oznámil v pondělí večer s tím, že ale stále ještě nemá dostatek financí pro tuto cestu.

Mise by měla proběhnout někdy během roku 2024. Původně byla plánovaná na rok 2028, ale v březnu americký prezident Donald Trump rozhodl, že se termín přesune o čtyři roky dopředu, tedy ještě na případné druhé období jeho vlády. Součástí této mise by mělo být dostat poprvé na Měsíc astronautku.

Ředitel NASA Jim Bridenstine oznámil novinářům, že agentura bude potřebovat dalších 1,6 miliardy dolarů, aby se včas dokončila technická zařízení, bez nichž start nebude možný. „Tato dodatečná investice je zálohou pro snahu NASA dostat člověka do roku 2024 znovu na Měsíc,“ dodal Bridenstine.

Božská dvojčata

Ředitel NASA uvedl, že nová mise se bude jmenovat Artemis podle antické bohyně lovu a Měsíce. Symbolicky je její jméno ještě důležitější tím, že šlo o dvojče boha lukostřelce Apollóna, podle něhož se jmenoval kosmický program z let 1969 až 1972, který dokázal na Měsíc dostat dvanáct amerických astronautů.

Celkový roční rozpočet agentury NASA se pohybuje kolem 21,5 miliardy dolarů ročně. Letos jde na kosmickou loď Orion, která by měla letět na Měsíc, raketu SLS (Space Launch System) a orbitální měsíční stanici 4,5 miliardy dolarů. Všechny tři tyto prvky jsou zásadní pro budoucí úspěch mise Artemis.

Nahrávám video

Podle agentury AFP se ale řada expertů obává, že NASA nebude moci splnit nový termín 2024. Jako největší problém se jeví zpožděný vývoj raketového nosiče SLS, na kterém pracuje společnost Boeing. Na otázku, jaké budou celkové náklady měsíční mise, šéf agentury Bridenstine odpověděl: „Moc rád bych vám to řekl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.