NASA vymýšlí nejlepší boty v dějinách. Otisknou se do povrchu Měsíce

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo – mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina. Jedna z prvních stop, které kdy člověk zanechal na jiném světě, je dodnes nezapomenutelným symbolem lidského úsilí, píše server BBC.

Ve skutečnosti jde o jednu ze stovek stop dvanácti astronautů, kteří v letech 1969 až 1972 vkročili na povrch Měsíce. A otisky tam jsou podle všeho dodnes – bez větru a deště, které by je smazaly, zůstanou na Měsíci miliony let.

S tím, jak se americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) připravuje na vyslání nové generace astronautů na lunární jižní pól, by se na povrchu Měsíce měly objevit nové věčné stopy. Jak ale budou tyto první otisky po více než padesáti letech vypadat? A jak moc se budou nové boty lišit od těch, které nosili astronauti misí Apollo?

Boty pro Měsíc

NASA ve spolupráci se svými soukromými partnery strávila roky navrhováním a zdokonalováním materiálů pro novou generaci měsíčních bot. Až v roce 2025 na Měsíci v rámci mise Artemis přistane čtveřice nových astronautů, bude jejich obuv muset vydržet to, co boty jejich předchůdců nikdy nemusely. Astronauty musí chránit po delší dobu při teplotách až minus 225 stupňů Celsia a zajistit jim stabilitu na krátery posetém povrchu lunárního jižního pólu.

„Určitě do nich musíme zabudovat nějaké funkční vlastnosti,“ uvádí Zach Fester, vedoucí výzkumu a vývoje nových bot pro astronauty v Johnsonově vesmírném středisku NASA. „Podrážky bot vystavujete řadě povrchových prvků, takže potřebují dobrou přilnavost na tvrdé skále nebo v měkké půdě, ale i na tvrdších kovových površích vozítek a žebříků. Podrážka musí být také odolná proti opotřebení. Ale estetická stránka je toho také součástí, protože snímky (stop) jsou poměrně kultovní,“ podotýká Fester.

Celkový design skafandrů, do kterých budou oblečení astronauti programu Artemis, má na starosti soukromá společnost Axiom Space. Klíčovou součástí nových obleků, které firma představila letos v březnu, jsou i boty. Jejich konkrétní design ale zatím zveřejněn nebyl. Určitá vodítka nicméně poskytuje jak výzkum NASA ohledně požadavků na tyto boty, tak první testy některých návrhů.

Asi největší výzvou budou teploty, kterým budou astronauti čelit v porovnání s účastníky misí Apollo. Ty přistávaly v oblastech na lunárním rovníku. „Na jižním pólu jsou teploty mnohem nižší,“ podotýká Fester.

Oblast je známá tím, že se v ní nacházejí místa, která zůstávají trvale ve stínu. „Slunce neviděla po tisíce let. Teplota v některých z nich může klesnout až na 48 kelvinů (minus 225 stupňů Celsia) i níž. Pokud jste na slunci, může být vyšší než 65 stupňů Celsia. A vycházka na Měsíci může trvat od čtyř do osmi hodin, takže za tu dobu vás můžou potkat docela velké teplotní rozdíly,“ říká Fester.

Klíčová proto bude izolace. NASA i Axiom testují nové typy izolačních pěn a svrchních materiálů, které uvnitř boty pomohou udržet příjemnou teplotu.

Nejlepší boty světa – pro muže i ženy

Vzhledem k tomu, že astronauti budou prozkoumávat Měsíc při delších výletech a potenciálně se pokusí o založení stálé lunární základny, mohlo by efektivitu jejich pohybu snížit i malé množství nadbytečné hmotnosti.

Experti budou muset také zajistit, aby astronautům boty co nejlépe padly. Na rozdíl od svých kolegů, kteří pracovali pro mise Apollo, budou řešit i tělesnou různorodost astronautů. Na Měsíc má totiž vstoupit i první žena. Rozsah velikostí tak bude muset být širší, než tomu bylo při předchozích letech na Měsíc, kdy nejenže všichni astronauti byli muži, ale měli i téměř stejnou výšku a hmotnost.

„Snažíme se najít způsob, jak s jednotlivci spolupracovat, abychom přišli s botou, která pro ně bude přesně na míru,“ říká Fester, který tráví dlouhé hodiny procházkami v prototypech bot i skafandrů.

Zvykat si na ně budou i astronauti, a to i předtím, než zahájí výcvik ve skafandrech. „Rozchodit měsíční boty je stejně důležité jako rozchodit nový pár běžné obuvi,“ upozorňuje Fester.

Co se týče podrážky, podrobnosti o ní si pro sebe nechává i Russell Ralston z Axiom Space. Nabízí ale několik vodítek. „Máme plány na specifický design podrážky, který může obsahovat logo nebo jiné vyobrazení symbolizující význam návratu člověka na Měsíc,“ nastiňuje.

Jedno je však jisté – příští stopy v měsíční půdě budou stejně významné jako ty, které tam nechali astronauti před více než padesáti lety, a budou znamenat novou éru při dobývání vesmíru. Měsíc v ní už nebude pouhým cílem, ale i předstupněm pro další průzkumy Sluneční soustavy s posádkou, včetně letů na Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 1 hhodinou

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 19 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 20 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.