NASA vymýšlí nejlepší boty v dějinách. Otisknou se do povrchu Měsíce

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo – mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina. Jedna z prvních stop, které kdy člověk zanechal na jiném světě, je dodnes nezapomenutelným symbolem lidského úsilí, píše server BBC.

Ve skutečnosti jde o jednu ze stovek stop dvanácti astronautů, kteří v letech 1969 až 1972 vkročili na povrch Měsíce. A otisky tam jsou podle všeho dodnes – bez větru a deště, které by je smazaly, zůstanou na Měsíci miliony let.

S tím, jak se americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) připravuje na vyslání nové generace astronautů na lunární jižní pól, by se na povrchu Měsíce měly objevit nové věčné stopy. Jak ale budou tyto první otisky po více než padesáti letech vypadat? A jak moc se budou nové boty lišit od těch, které nosili astronauti misí Apollo?

Boty pro Měsíc

NASA ve spolupráci se svými soukromými partnery strávila roky navrhováním a zdokonalováním materiálů pro novou generaci měsíčních bot. Až v roce 2025 na Měsíci v rámci mise Artemis přistane čtveřice nových astronautů, bude jejich obuv muset vydržet to, co boty jejich předchůdců nikdy nemusely. Astronauty musí chránit po delší dobu při teplotách až minus 225 stupňů Celsia a zajistit jim stabilitu na krátery posetém povrchu lunárního jižního pólu.

„Určitě do nich musíme zabudovat nějaké funkční vlastnosti,“ uvádí Zach Fester, vedoucí výzkumu a vývoje nových bot pro astronauty v Johnsonově vesmírném středisku NASA. „Podrážky bot vystavujete řadě povrchových prvků, takže potřebují dobrou přilnavost na tvrdé skále nebo v měkké půdě, ale i na tvrdších kovových površích vozítek a žebříků. Podrážka musí být také odolná proti opotřebení. Ale estetická stránka je toho také součástí, protože snímky (stop) jsou poměrně kultovní,“ podotýká Fester.

Celkový design skafandrů, do kterých budou oblečení astronauti programu Artemis, má na starosti soukromá společnost Axiom Space. Klíčovou součástí nových obleků, které firma představila letos v březnu, jsou i boty. Jejich konkrétní design ale zatím zveřejněn nebyl. Určitá vodítka nicméně poskytuje jak výzkum NASA ohledně požadavků na tyto boty, tak první testy některých návrhů.

Asi největší výzvou budou teploty, kterým budou astronauti čelit v porovnání s účastníky misí Apollo. Ty přistávaly v oblastech na lunárním rovníku. „Na jižním pólu jsou teploty mnohem nižší,“ podotýká Fester.

Oblast je známá tím, že se v ní nacházejí místa, která zůstávají trvale ve stínu. „Slunce neviděla po tisíce let. Teplota v některých z nich může klesnout až na 48 kelvinů (minus 225 stupňů Celsia) i níž. Pokud jste na slunci, může být vyšší než 65 stupňů Celsia. A vycházka na Měsíci může trvat od čtyř do osmi hodin, takže za tu dobu vás můžou potkat docela velké teplotní rozdíly,“ říká Fester.

Klíčová proto bude izolace. NASA i Axiom testují nové typy izolačních pěn a svrchních materiálů, které uvnitř boty pomohou udržet příjemnou teplotu.

Nejlepší boty světa – pro muže i ženy

Vzhledem k tomu, že astronauti budou prozkoumávat Měsíc při delších výletech a potenciálně se pokusí o založení stálé lunární základny, mohlo by efektivitu jejich pohybu snížit i malé množství nadbytečné hmotnosti.

Experti budou muset také zajistit, aby astronautům boty co nejlépe padly. Na rozdíl od svých kolegů, kteří pracovali pro mise Apollo, budou řešit i tělesnou různorodost astronautů. Na Měsíc má totiž vstoupit i první žena. Rozsah velikostí tak bude muset být širší, než tomu bylo při předchozích letech na Měsíc, kdy nejenže všichni astronauti byli muži, ale měli i téměř stejnou výšku a hmotnost.

„Snažíme se najít způsob, jak s jednotlivci spolupracovat, abychom přišli s botou, která pro ně bude přesně na míru,“ říká Fester, který tráví dlouhé hodiny procházkami v prototypech bot i skafandrů.

Zvykat si na ně budou i astronauti, a to i předtím, než zahájí výcvik ve skafandrech. „Rozchodit měsíční boty je stejně důležité jako rozchodit nový pár běžné obuvi,“ upozorňuje Fester.

Co se týče podrážky, podrobnosti o ní si pro sebe nechává i Russell Ralston z Axiom Space. Nabízí ale několik vodítek. „Máme plány na specifický design podrážky, který může obsahovat logo nebo jiné vyobrazení symbolizující význam návratu člověka na Měsíc,“ nastiňuje.

Jedno je však jisté – příští stopy v měsíční půdě budou stejně významné jako ty, které tam nechali astronauti před více než padesáti lety, a budou znamenat novou éru při dobývání vesmíru. Měsíc v ní už nebude pouhým cílem, ale i předstupněm pro další průzkumy Sluneční soustavy s posádkou, včetně letů na Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
před 6 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...