NASA vymýšlí nejlepší boty v dějinách. Otisknou se do povrchu Měsíce

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo – mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina. Jedna z prvních stop, které kdy člověk zanechal na jiném světě, je dodnes nezapomenutelným symbolem lidského úsilí, píše server BBC.

Ve skutečnosti jde o jednu ze stovek stop dvanácti astronautů, kteří v letech 1969 až 1972 vkročili na povrch Měsíce. A otisky tam jsou podle všeho dodnes – bez větru a deště, které by je smazaly, zůstanou na Měsíci miliony let.

S tím, jak se americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) připravuje na vyslání nové generace astronautů na lunární jižní pól, by se na povrchu Měsíce měly objevit nové věčné stopy. Jak ale budou tyto první otisky po více než padesáti letech vypadat? A jak moc se budou nové boty lišit od těch, které nosili astronauti misí Apollo?

Boty pro Měsíc

NASA ve spolupráci se svými soukromými partnery strávila roky navrhováním a zdokonalováním materiálů pro novou generaci měsíčních bot. Až v roce 2025 na Měsíci v rámci mise Artemis přistane čtveřice nových astronautů, bude jejich obuv muset vydržet to, co boty jejich předchůdců nikdy nemusely. Astronauty musí chránit po delší dobu při teplotách až minus 225 stupňů Celsia a zajistit jim stabilitu na krátery posetém povrchu lunárního jižního pólu.

„Určitě do nich musíme zabudovat nějaké funkční vlastnosti,“ uvádí Zach Fester, vedoucí výzkumu a vývoje nových bot pro astronauty v Johnsonově vesmírném středisku NASA. „Podrážky bot vystavujete řadě povrchových prvků, takže potřebují dobrou přilnavost na tvrdé skále nebo v měkké půdě, ale i na tvrdších kovových površích vozítek a žebříků. Podrážka musí být také odolná proti opotřebení. Ale estetická stránka je toho také součástí, protože snímky (stop) jsou poměrně kultovní,“ podotýká Fester.

Celkový design skafandrů, do kterých budou oblečení astronauti programu Artemis, má na starosti soukromá společnost Axiom Space. Klíčovou součástí nových obleků, které firma představila letos v březnu, jsou i boty. Jejich konkrétní design ale zatím zveřejněn nebyl. Určitá vodítka nicméně poskytuje jak výzkum NASA ohledně požadavků na tyto boty, tak první testy některých návrhů.

Asi největší výzvou budou teploty, kterým budou astronauti čelit v porovnání s účastníky misí Apollo. Ty přistávaly v oblastech na lunárním rovníku. „Na jižním pólu jsou teploty mnohem nižší,“ podotýká Fester.

Oblast je známá tím, že se v ní nacházejí místa, která zůstávají trvale ve stínu. „Slunce neviděla po tisíce let. Teplota v některých z nich může klesnout až na 48 kelvinů (minus 225 stupňů Celsia) i níž. Pokud jste na slunci, může být vyšší než 65 stupňů Celsia. A vycházka na Měsíci může trvat od čtyř do osmi hodin, takže za tu dobu vás můžou potkat docela velké teplotní rozdíly,“ říká Fester.

Klíčová proto bude izolace. NASA i Axiom testují nové typy izolačních pěn a svrchních materiálů, které uvnitř boty pomohou udržet příjemnou teplotu.

Nejlepší boty světa – pro muže i ženy

Vzhledem k tomu, že astronauti budou prozkoumávat Měsíc při delších výletech a potenciálně se pokusí o založení stálé lunární základny, mohlo by efektivitu jejich pohybu snížit i malé množství nadbytečné hmotnosti.

Experti budou muset také zajistit, aby astronautům boty co nejlépe padly. Na rozdíl od svých kolegů, kteří pracovali pro mise Apollo, budou řešit i tělesnou různorodost astronautů. Na Měsíc má totiž vstoupit i první žena. Rozsah velikostí tak bude muset být širší, než tomu bylo při předchozích letech na Měsíc, kdy nejenže všichni astronauti byli muži, ale měli i téměř stejnou výšku a hmotnost.

„Snažíme se najít způsob, jak s jednotlivci spolupracovat, abychom přišli s botou, která pro ně bude přesně na míru,“ říká Fester, který tráví dlouhé hodiny procházkami v prototypech bot i skafandrů.

Zvykat si na ně budou i astronauti, a to i předtím, než zahájí výcvik ve skafandrech. „Rozchodit měsíční boty je stejně důležité jako rozchodit nový pár běžné obuvi,“ upozorňuje Fester.

Co se týče podrážky, podrobnosti o ní si pro sebe nechává i Russell Ralston z Axiom Space. Nabízí ale několik vodítek. „Máme plány na specifický design podrážky, který může obsahovat logo nebo jiné vyobrazení symbolizující význam návratu člověka na Měsíc,“ nastiňuje.

Jedno je však jisté – příští stopy v měsíční půdě budou stejně významné jako ty, které tam nechali astronauti před více než padesáti lety, a budou znamenat novou éru při dobývání vesmíru. Měsíc v ní už nebude pouhým cílem, ale i předstupněm pro další průzkumy Sluneční soustavy s posádkou, včetně letů na Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 1 hhodinou

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 19 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 21 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 22 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026
Načítání...