Program Apollo

Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 – zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice. Přesné stáří Měsíce, který Zemi doprovází několik miliard let, bylo zatím předmětem odborných diskusí.

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

Americká NASA představila prototyp obleku, ve kterém budou astronauti chodit po Měsíci. Původně ho vyvíjela sama, ale po řadě průtahů celý projekt předala soukromé firmě Axiom Space. Podle aktuálního plánu mají Američané na Měsíci přistát v rámci mise Artemis 3 v prosinci 2025.

Nedlouho po půlnoci na 7. prosince 1972 rozzářila noční oblohu nad mysem Canaveral na Floridě raketa Saturn V. Astrounati Eugene Cernan, Harrison Schmitt a Ronald Evans byli v rámci mise Apollo 17 jako poslední lidé vysláni na Měsíc. Trojice dorazila na jeho oběžnou dráhu o tři dny později. Právě Harrison Schmitt, pilot lunárního modulu, bude v sobotu ve 20:05 hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Půl století po konci éry programu Apollo zahájí americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. V pondělí ve 14:33 SELČ se mělo otevřít okno příležitosti pro start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po dvaačtyřiceti dnech vrátí zpět na Zemi. NASA však nakonec pondělní start zrušila. Důvodem byl problém s jedním z motorů. Další možný termín je v pátek.

Téma vesmírných zločinů se zatím moc neřešilo, zejména proto, že to až doposud nebylo zapotřebí. Na konci dubna se to ale díky kanadským zákonodárcům změnilo.

Možnost mezihvězdného cestování je sice stále jen vizí vzdálené budoucnosti, ale už to není jen science fiction. V současné době totiž už existují konkrétní plány na to, jak dostat lidmi vyrobené technologie ke hvězdám. A teď skupina vědců uvažuje dokonce o tom, jak mimo Sluneční soustavu vyslat živé tvory.

Americká vesmírná agentura NASA by chtěla už brzy přistát na Měsíci s lidkou misí. Do té doby ale potřebuje na přirozené družici vybudovat síť, která připomíná vlastnostmi i cílem pozemský internet.

Let americké kosmické lodi Apollo 15, který odstartoval před padesáti lety (26. července 1971), byl devátým pilotovaným letem v programu Apollo a současně čtvrtou návštěvou astronautů na Měsíci. Vylepšení rakety Saturn V a lunárního modulu umožnilo oproti předchozím expedicím zůstat na Měsíci déle a také s sebou vzít terénní vozidlo pro několikakilometrové přesuny.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.

Apollo 14, osmá pilotovaná mise stejnojmenného amerického vesmírného programu, trvala devět dní. Do dějin se zapsala jako v pořadí třetí, které se podařilo přistát na Měsíci. Kosmická loď s tříčlennou posádkou odstartovala z vesmírného střediska na Mysu Canaveral 31. ledna 1971 a na měsíčním povrchu přistála 5. února.

NASA oznámila jména osmnácti astronautů, kteří budou součástí programu Artemis – jeho cílem je vrátit člověka na Měsíc. Protože v rámci této mise má na naši přirozenou družici poprvé vkročit žena, je tým tvořen z poloviny ženami. Jednou z nich je i Kayla Barronová, se kterou mluvil redaktor České televize Daniel Stach.

Vědec Michal Šprlák se dvěma australskými kolegy vyvinul metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi. Aplikovali ji na Měsíc a získali tak velmi přesnou představu o hustotě jeho kůry. O jejich úspěchu informoval vědecký časopis Planetary and Space Science.

Stratosférická observatoř NASA pro infračervenou astronomii (SOFIA) poprvé prokázala, že na osvětlené straně Měsíce se nachází voda. Tento objev naznačuje, že voda se může po měsíčním povrchu vyskytovat častěji a neomezuje se tedy jen na chladná, stinná místa, jak se až doposud zdálo.

Před 70 lety se na východním pobřeží Floridy začala psát kapitola dobývání vesmíru – 24. července 1950 byla ze střelnice Eastern Test Range úspěšně vypuštěna raketa Bumper s pořadovým číslem 8 a dokázala uletět přes 300 kilometrů. Z vojenské střelnice se postupem let stal středobod amerického vesmírného programu a celý svět si tuto oblast zapamatoval pod názvem Mys Canaveral.

Američtí astronauti by při první misi s přistáním na Měsíci po více než 50 letech měli v roce 2024 strávit na lunárním povrchu šest a půl dne. To je téměř dvojnásobek nejdelších pobytů astronautů při někdejších výpravách v rámci programu Apollo. Podle serveru Space.com to během virtuálního semináře věnovaného návratu člověka na Měsíc řekla Lindsay Aitchisonová, inženýrka americké vesmírné agentury NASA pracující na vývoji nových skafandrů.

Když v druhém dubnovém týdnu v roce 1970 odstartovala posádka kosmické lodi Apollo 13 ke třetí výpravě lidí na Měsíc, bylo znát, že zájem o jejich cestu je ve společnosti mnohem menší než před devíti měsíci. Dostavil se známý efekt, že nejen opakovaný vtip přestává být tím, čím byl napoprvé, píše expert na kosmický výzkum Jan Kolář.

Přesně před půl stoletím odstartovalo Apollo 13. Třetí mise, která měla dostat astronauty na povrch Měsíce, pátá, která se k němu měla dostat. Z rutinního letu se po explozi kyslíkové nádrže stal boj o přežití astronautů. A ztělesnění hesla „Neúspěch nepřichází v úvahu“.

Kosmickou éru odstartovalo vypuštění první umělé družice, sovětského Sputniku, v roce 1957. V pomyslných vesmírných závodech tak Sovětský svaz poprvé předběhl Spojené státy. Široké využívání kosmického prostoru pak začalo 6. dubna 1965 vypuštěním první komerční geostacionární telekomunikační družice, amerického Intelsatu 1. Satelit zvaný Early Bird (Ranní ptáče) umožnil přímý přenos televizních signálů, telefonních hovorů a obrazů mezi Evropou a Severní Amerikou.

Americká vesmírná agentura NASA tento týden začala přijímat přihlášky pro astronauty, kteří mají zájem letět na Měsíc a na Mars. Musí se stihnout přihlásit do 31. března.

John Glenn, Neil Armstrong, Katherine Johnsonová. Všichni tři byli průkopníky vesmírného výzkumu, všichni tři se stali symbolem. Glenn je symbolem začátku amerických cest do vesmíru, Armstrong symbolem cesty na Měsíc a Johnsonová zase symbolem těch, kteří nebyli vidět, ale bez nichž by se Američané ze Země nedostali. Jsou to skrytí hrdinové. Katherine Johnsonová, která zemřela 24. února, je jednou z nich.

Americká letecká společnost Boeing oznámila, že pro NASA navrhla přistávací modul, který bude schopný dostat astronauty na měsíční povrch a pak zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Zařízení by mělo být schopné fungovat od roku 2024.

Americká mise Apollo 12 byla druhou výpravou, během které se lidská noha dotkla povrchu Měsíce. Chybělo přitom málo, aby její posádka vstoupila do historie podobně jako následující třináctka. Astronauti, kteří před 50 lety odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska, ale měli přece jen více štěstí. Nakonec se nejen procházeli po zemské oběžnici, ale také zpátky na Zemi přivezli řadu zajímavých vzorků.