NASA oznámila jména osmnácti astronautů, kteří budou součástí programu Artemis – jeho cílem je vrátit člověka na Měsíc. Protože v rámci této mise má na naši přirozenou družici poprvé vkročit žena, je tým tvořen z poloviny ženami. Jednou z nich je i Kayla Barronová, se kterou mluvil redaktor České televize Daniel Stach.
Let do vesmíru je jako mise v ponorce, říká astronautka z týmu Artemis. Někteří jeho členové se vydají na Měsíc
Je jisté, že první žena a další muž na Měsíci se budou rekrutovat z této skupiny amerických astronautů. Mise navazuje přímo na misi Apollo, která dostala člověka na Měsíc – bohyně Artemis je v řecké mytologii dvojčetem Apollona.
Viceprezident Mike Pence představil astronauty ve středu během svého závěrečného zasedání ve funkci předsedy Národní rady pro vesmír. Stalo se to v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, pod jednou z pouhých tří zbývajících raket Saturn V, které létaly na Měsíc v šedesátých a sedmdesátých letech v rámci programu Apollo.
Pence poznamenal, že poslední z dvanácti mužů, kteří zatím kráčeli po Měsíci, velitel Apolla 17 Gene Cernan, si nepřál nic jiného než vyškrtnout ze svého titulu slovo „poslední“. Cernan kráčel po Luně naposledy 14. prosince 1972.
„Strávil zbytek svého života tím, že prosazoval, aby se Amerika vrátila na Měsíc. A my hodláme památku Gena Cernana uctít,“ řekl Pence.
Americká vesmírná agentura usiluje o přistání na Měsíci do roku 2024, i když pravděpodobnost, že se tak stane, je stále menší. Nejistotu zvyšuje i nadcházející změna administrativy – v jejím rámci k lednu skončí také současný ředitel NASA Jim Bridenstine.
Seznamte se s Měsíčňany
Polovina astronautů, kteří do skupiny Artemis patří, už má osobní zkušenost s lety do vesmíru, v současné době jsou dva z nich v kosmu. Na Mezinárodní vesmírné stanici slouží Kate Rubinsová a Victor Glover.
Do týmu se dostaly i dvě astronautky, které vloni provedly první čistě ženskou kosmickou výpravu na světě, zkušené Christina Kochová a Jessica Meirová.
Vybraná skupina je relativně mladá, většina astronautů se pohybuje ve věku mezi třiceti až čtyřiceti lety. Nejstaršímu je 55, nejmladšímu 32. Pouze dva – Joe Acaba a Stephanie Wilsonová – ještě létali na starých raketoplánech NASA. „Historie je úžasná, ale jsme tu, abychom hleděli do budoucnosti,“ řekl Acaba novinářům.
K dalším týmu patří Kjell Lindgren, Anne McClainová a Scott Tingle, všichni mají zkušenosti s pohybem na Mezinárodní vesmírné stanici. „Jsme sice snílci, ale jsme ještě mnohem víc – my ten sen plníme,“ ujistila McClainová.
Uvedla, že je pro ni důležité, aby si děti všimly toho, jak různorodý tento měsíční tým je. „Dveře jsou otevřené, pojďte za námi,“ vyzvala.
Zbytek budoucích členů má sice řadu zkušeností z misí na Zemi a prošli špičkovým tréninkem, ale zatím v kosmu nebyli. Jsou to Kayla Barronová, Raja Chari, Matthew Dominick, Woody Hoburg, Jonny Kim, Nicole Mannová, Jasmin Moghbeli, Frank Rubio a Jessica Watkinsová.
Barronová: Nestala bych se astronautkou, kdybych nepracovala na ponorce
Právě jedna z těchto nováčků, Kayla Barronová, poskytla rozhovor České televizi. Přiznala v něm mimo jiné, že je těžké si představit, jak vystupuje na povrch Měsíce. „Když stojím venku a dívám se na noční oblohu, vidím Měsíc. A přitom si často zkouším představit, jak stojím na Měsíci a koukám zpátky na Zemi. A popravdě mi přijde úplně neuvěřitelné, že je něco takového vůbec možné, o to víc pro mě, když si uvědomím, že je to něco, co bych skutečně mohla sama zažít,“ řekla v interview z letošního ledna.
K myšlence, že by se mohla stát astronautkou, ji přivedla její předchozí práce v námořnictvu. „Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla být astronautka, kdybych předtím neměla zkušenosti z ponorky, kdybych se nevydala do opravdu náročného prostředí a netlačila tam na hranici svých možností a nedokázala je posunout.“
Zároveň tvrdí, že život ve vesmíru je velmi podobný životu v ponorce. „Čím víc jsem se toho v NASA o vesmírné stanici a o pobytu ve vesmíru dozvěděla, tím víc jsem o tom přesvědčená. Jen si to představte – život pod hladinou oceánu, tam přece my lidé nepatříme. Takže v tu chvíli také potřebujete určité věci, které vás udrží při životě a které vás zároveň můžou i zabít. Musíte znát své vybavení, musíte přesně vědět, jak se chovat a co hlavně – musíte kolem sebe mít skvělý tým, jinak neuspějete,“ podotýká Barronová.
„Nejde jen o přežití. Musí se vám dařit a musíme dokončit misi. Takže poslouchat jejich (instruktorů NASA) příběhy o tom, jak se staví vesmírná stanice, jak dali všechno dohromady – a znovu, jaký tým potřebovali, aby něčeho takového dosáhli – to všechno mi hodně připomíná dobu, kdy jsem byla členkou posádky ponorky,“ uzavřela.