Let do vesmíru je jako mise v ponorce, říká astronautka z týmu Artemis. Někteří jeho členové se vydají na Měsíc

NASA oznámila jména osmnácti astronautů, kteří budou součástí programu Artemis – jeho cílem je vrátit člověka na Měsíc. Protože v rámci této mise má na naši přirozenou družici poprvé vkročit žena, je tým tvořen z poloviny ženami. Jednou z nich je i Kayla Barronová, se kterou mluvil redaktor České televize Daniel Stach.

Je jisté, že první žena a další muž na Měsíci se budou rekrutovat z této skupiny amerických astronautů. Mise navazuje přímo na misi Apollo, která dostala člověka na Měsíc –⁠ bohyně Artemis je v řecké mytologii dvojčetem Apollona.

Viceprezident Mike Pence představil astronauty ve středu během svého závěrečného zasedání ve funkci předsedy Národní rady pro vesmír. Stalo se to v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, pod jednou z pouhých tří zbývajících raket Saturn V, které létaly na Měsíc v šedesátých a sedmdesátých letech v rámci programu Apollo.

Pence poznamenal, že poslední z dvanácti mužů, kteří zatím kráčeli po Měsíci, velitel Apolla 17 Gene Cernan, si nepřál nic jiného než vyškrtnout ze svého titulu slovo „poslední“. Cernan kráčel po Luně naposledy 14. prosince 1972.

„Strávil zbytek svého života tím, že prosazoval, aby se Amerika vrátila na Měsíc. A my hodláme památku Gena Cernana uctít,“ řekl Pence.

Americká vesmírná agentura usiluje o přistání na Měsíci do roku 2024, i když pravděpodobnost, že se tak stane, je stále menší. Nejistotu zvyšuje i nadcházející změna administrativy –⁠ v jejím rámci k lednu skončí také současný ředitel NASA Jim Bridenstine.

Seznamte se s Měsíčňany

Polovina astronautů, kteří do skupiny Artemis patří, už má osobní zkušenost s lety do vesmíru, v současné době jsou dva z nich v kosmu. Na Mezinárodní vesmírné stanici slouží Kate Rubinsová a Victor Glover.

Do týmu se dostaly i dvě astronautky, které vloni provedly první čistě ženskou kosmickou výpravu na světě, zkušené Christina Kochová a Jessica Meirová.

Tým Artemis
Zdroj: NASA

Vybraná skupina je relativně mladá, většina astronautů se pohybuje ve věku mezi třiceti až čtyřiceti lety. Nejstaršímu je 55, nejmladšímu 32. Pouze dva –⁠ Joe Acaba a Stephanie Wilsonová –⁠ ještě létali na starých raketoplánech NASA. „Historie je úžasná, ale jsme tu, abychom hleděli do budoucnosti,“ řekl Acaba novinářům.

K dalším týmu patří Kjell Lindgren, Anne McClainová a Scott Tingle, všichni mají zkušenosti s pohybem na Mezinárodní vesmírné stanici. „Jsme sice snílci, ale jsme ještě mnohem víc –⁠ my ten sen plníme,“ ujistila McClainová.

Uvedla, že je pro ni důležité, aby si děti všimly toho, jak různorodý tento měsíční tým je. „Dveře jsou otevřené, pojďte za námi,“ vyzvala.

Zbytek budoucích členů má sice řadu zkušeností z misí na Zemi a prošli špičkovým tréninkem, ale zatím v kosmu nebyli. Jsou to Kayla Barronová, Raja Chari, Matthew Dominick, Woody Hoburg, Jonny Kim, Nicole Mannová, Jasmin Moghbeli, Frank Rubio a Jessica Watkinsová.

Barronová: Nestala bych se astronautkou, kdybych nepracovala na ponorce

Právě jedna z těchto nováčků, Kayla Barronová, poskytla rozhovor České televizi. Přiznala v něm mimo jiné, že je těžké si představit, jak vystupuje na povrch Měsíce. „Když stojím venku a dívám se na noční oblohu, vidím Měsíc. A přitom si často zkouším představit, jak stojím na Měsíci a koukám zpátky na Zemi. A popravdě mi přijde úplně neuvěřitelné, že je něco takového vůbec možné, o to víc pro mě, když si uvědomím, že je to něco, co bych skutečně mohla sama zažít,“ řekla v interview z letošního ledna.

K myšlence, že by se mohla stát astronautkou, ji přivedla její předchozí práce v námořnictvu. „Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla být astronautka, kdybych předtím neměla zkušenosti z ponorky, kdybych se nevydala do opravdu náročného prostředí a netlačila tam na hranici svých možností a nedokázala je posunout.“

Zároveň tvrdí, že život ve vesmíru je velmi podobný životu v ponorce. „Čím víc jsem se toho v NASA o vesmírné stanici a o pobytu ve vesmíru dozvěděla, tím víc jsem o tom přesvědčená. Jen si to představte – život pod hladinou oceánu, tam přece my lidé nepatříme. Takže v tu chvíli také potřebujete určité věci, které vás udrží při životě a které vás zároveň můžou i zabít. Musíte znát své vybavení, musíte přesně vědět, jak se chovat a co hlavně – musíte kolem sebe mít skvělý tým, jinak neuspějete,“ podotýká Barronová.

„Nejde jen o přežití. Musí se vám dařit a musíme dokončit misi. Takže poslouchat jejich (instruktorů NASA)  příběhy o tom, jak se staví vesmírná stanice, jak dali všechno dohromady – a znovu, jaký tým potřebovali, aby něčeho takového dosáhli – to všechno mi hodně připomíná dobu, kdy jsem byla členkou posádky ponorky,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 7 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 19 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...