Let do vesmíru je jako mise v ponorce, říká astronautka z týmu Artemis. Někteří jeho členové se vydají na Měsíc

NASA oznámila jména osmnácti astronautů, kteří budou součástí programu Artemis – jeho cílem je vrátit člověka na Měsíc. Protože v rámci této mise má na naši přirozenou družici poprvé vkročit žena, je tým tvořen z poloviny ženami. Jednou z nich je i Kayla Barronová, se kterou mluvil redaktor České televize Daniel Stach.

Je jisté, že první žena a další muž na Měsíci se budou rekrutovat z této skupiny amerických astronautů. Mise navazuje přímo na misi Apollo, která dostala člověka na Měsíc –⁠ bohyně Artemis je v řecké mytologii dvojčetem Apollona.

Viceprezident Mike Pence představil astronauty ve středu během svého závěrečného zasedání ve funkci předsedy Národní rady pro vesmír. Stalo se to v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, pod jednou z pouhých tří zbývajících raket Saturn V, které létaly na Měsíc v šedesátých a sedmdesátých letech v rámci programu Apollo.

Pence poznamenal, že poslední z dvanácti mužů, kteří zatím kráčeli po Měsíci, velitel Apolla 17 Gene Cernan, si nepřál nic jiného než vyškrtnout ze svého titulu slovo „poslední“. Cernan kráčel po Luně naposledy 14. prosince 1972.

„Strávil zbytek svého života tím, že prosazoval, aby se Amerika vrátila na Měsíc. A my hodláme památku Gena Cernana uctít,“ řekl Pence.

Americká vesmírná agentura usiluje o přistání na Měsíci do roku 2024, i když pravděpodobnost, že se tak stane, je stále menší. Nejistotu zvyšuje i nadcházející změna administrativy –⁠ v jejím rámci k lednu skončí také současný ředitel NASA Jim Bridenstine.

Seznamte se s Měsíčňany

Polovina astronautů, kteří do skupiny Artemis patří, už má osobní zkušenost s lety do vesmíru, v současné době jsou dva z nich v kosmu. Na Mezinárodní vesmírné stanici slouží Kate Rubinsová a Victor Glover.

Do týmu se dostaly i dvě astronautky, které vloni provedly první čistě ženskou kosmickou výpravu na světě, zkušené Christina Kochová a Jessica Meirová.

Tým Artemis
Zdroj: NASA

Vybraná skupina je relativně mladá, většina astronautů se pohybuje ve věku mezi třiceti až čtyřiceti lety. Nejstaršímu je 55, nejmladšímu 32. Pouze dva –⁠ Joe Acaba a Stephanie Wilsonová –⁠ ještě létali na starých raketoplánech NASA. „Historie je úžasná, ale jsme tu, abychom hleděli do budoucnosti,“ řekl Acaba novinářům.

K dalším týmu patří Kjell Lindgren, Anne McClainová a Scott Tingle, všichni mají zkušenosti s pohybem na Mezinárodní vesmírné stanici. „Jsme sice snílci, ale jsme ještě mnohem víc –⁠ my ten sen plníme,“ ujistila McClainová.

Uvedla, že je pro ni důležité, aby si děti všimly toho, jak různorodý tento měsíční tým je. „Dveře jsou otevřené, pojďte za námi,“ vyzvala.

Zbytek budoucích členů má sice řadu zkušeností z misí na Zemi a prošli špičkovým tréninkem, ale zatím v kosmu nebyli. Jsou to Kayla Barronová, Raja Chari, Matthew Dominick, Woody Hoburg, Jonny Kim, Nicole Mannová, Jasmin Moghbeli, Frank Rubio a Jessica Watkinsová.

Barronová: Nestala bych se astronautkou, kdybych nepracovala na ponorce

Právě jedna z těchto nováčků, Kayla Barronová, poskytla rozhovor České televizi. Přiznala v něm mimo jiné, že je těžké si představit, jak vystupuje na povrch Měsíce. „Když stojím venku a dívám se na noční oblohu, vidím Měsíc. A přitom si často zkouším představit, jak stojím na Měsíci a koukám zpátky na Zemi. A popravdě mi přijde úplně neuvěřitelné, že je něco takového vůbec možné, o to víc pro mě, když si uvědomím, že je to něco, co bych skutečně mohla sama zažít,“ řekla v interview z letošního ledna.

K myšlence, že by se mohla stát astronautkou, ji přivedla její předchozí práce v námořnictvu. „Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla být astronautka, kdybych předtím neměla zkušenosti z ponorky, kdybych se nevydala do opravdu náročného prostředí a netlačila tam na hranici svých možností a nedokázala je posunout.“

Zároveň tvrdí, že život ve vesmíru je velmi podobný životu v ponorce. „Čím víc jsem se toho v NASA o vesmírné stanici a o pobytu ve vesmíru dozvěděla, tím víc jsem o tom přesvědčená. Jen si to představte – život pod hladinou oceánu, tam přece my lidé nepatříme. Takže v tu chvíli také potřebujete určité věci, které vás udrží při životě a které vás zároveň můžou i zabít. Musíte znát své vybavení, musíte přesně vědět, jak se chovat a co hlavně – musíte kolem sebe mít skvělý tým, jinak neuspějete,“ podotýká Barronová.

„Nejde jen o přežití. Musí se vám dařit a musíme dokončit misi. Takže poslouchat jejich (instruktorů NASA)  příběhy o tom, jak se staví vesmírná stanice, jak dali všechno dohromady – a znovu, jaký tým potřebovali, aby něčeho takového dosáhli – to všechno mi hodně připomíná dobu, kdy jsem byla členkou posádky ponorky,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 1 hhodinou

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 8 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...