Let do vesmíru je jako mise v ponorce, říká astronautka z týmu Artemis. Někteří jeho členové se vydají na Měsíc

NASA oznámila jména osmnácti astronautů, kteří budou součástí programu Artemis – jeho cílem je vrátit člověka na Měsíc. Protože v rámci této mise má na naši přirozenou družici poprvé vkročit žena, je tým tvořen z poloviny ženami. Jednou z nich je i Kayla Barronová, se kterou mluvil redaktor České televize Daniel Stach.

Je jisté, že první žena a další muž na Měsíci se budou rekrutovat z této skupiny amerických astronautů. Mise navazuje přímo na misi Apollo, která dostala člověka na Měsíc –⁠ bohyně Artemis je v řecké mytologii dvojčetem Apollona.

Viceprezident Mike Pence představil astronauty ve středu během svého závěrečného zasedání ve funkci předsedy Národní rady pro vesmír. Stalo se to v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, pod jednou z pouhých tří zbývajících raket Saturn V, které létaly na Měsíc v šedesátých a sedmdesátých letech v rámci programu Apollo.

Pence poznamenal, že poslední z dvanácti mužů, kteří zatím kráčeli po Měsíci, velitel Apolla 17 Gene Cernan, si nepřál nic jiného než vyškrtnout ze svého titulu slovo „poslední“. Cernan kráčel po Luně naposledy 14. prosince 1972.

„Strávil zbytek svého života tím, že prosazoval, aby se Amerika vrátila na Měsíc. A my hodláme památku Gena Cernana uctít,“ řekl Pence.

Americká vesmírná agentura usiluje o přistání na Měsíci do roku 2024, i když pravděpodobnost, že se tak stane, je stále menší. Nejistotu zvyšuje i nadcházející změna administrativy –⁠ v jejím rámci k lednu skončí také současný ředitel NASA Jim Bridenstine.

Seznamte se s Měsíčňany

Polovina astronautů, kteří do skupiny Artemis patří, už má osobní zkušenost s lety do vesmíru, v současné době jsou dva z nich v kosmu. Na Mezinárodní vesmírné stanici slouží Kate Rubinsová a Victor Glover.

Do týmu se dostaly i dvě astronautky, které vloni provedly první čistě ženskou kosmickou výpravu na světě, zkušené Christina Kochová a Jessica Meirová.

Tým Artemis
Zdroj: NASA

Vybraná skupina je relativně mladá, většina astronautů se pohybuje ve věku mezi třiceti až čtyřiceti lety. Nejstaršímu je 55, nejmladšímu 32. Pouze dva –⁠ Joe Acaba a Stephanie Wilsonová –⁠ ještě létali na starých raketoplánech NASA. „Historie je úžasná, ale jsme tu, abychom hleděli do budoucnosti,“ řekl Acaba novinářům.

K dalším týmu patří Kjell Lindgren, Anne McClainová a Scott Tingle, všichni mají zkušenosti s pohybem na Mezinárodní vesmírné stanici. „Jsme sice snílci, ale jsme ještě mnohem víc –⁠ my ten sen plníme,“ ujistila McClainová.

Uvedla, že je pro ni důležité, aby si děti všimly toho, jak různorodý tento měsíční tým je. „Dveře jsou otevřené, pojďte za námi,“ vyzvala.

Zbytek budoucích členů má sice řadu zkušeností z misí na Zemi a prošli špičkovým tréninkem, ale zatím v kosmu nebyli. Jsou to Kayla Barronová, Raja Chari, Matthew Dominick, Woody Hoburg, Jonny Kim, Nicole Mannová, Jasmin Moghbeli, Frank Rubio a Jessica Watkinsová.

Barronová: Nestala bych se astronautkou, kdybych nepracovala na ponorce

Právě jedna z těchto nováčků, Kayla Barronová, poskytla rozhovor České televizi. Přiznala v něm mimo jiné, že je těžké si představit, jak vystupuje na povrch Měsíce. „Když stojím venku a dívám se na noční oblohu, vidím Měsíc. A přitom si často zkouším představit, jak stojím na Měsíci a koukám zpátky na Zemi. A popravdě mi přijde úplně neuvěřitelné, že je něco takového vůbec možné, o to víc pro mě, když si uvědomím, že je to něco, co bych skutečně mohla sama zažít,“ řekla v interview z letošního ledna.

K myšlence, že by se mohla stát astronautkou, ji přivedla její předchozí práce v námořnictvu. „Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla být astronautka, kdybych předtím neměla zkušenosti z ponorky, kdybych se nevydala do opravdu náročného prostředí a netlačila tam na hranici svých možností a nedokázala je posunout.“

Zároveň tvrdí, že život ve vesmíru je velmi podobný životu v ponorce. „Čím víc jsem se toho v NASA o vesmírné stanici a o pobytu ve vesmíru dozvěděla, tím víc jsem o tom přesvědčená. Jen si to představte – život pod hladinou oceánu, tam přece my lidé nepatříme. Takže v tu chvíli také potřebujete určité věci, které vás udrží při životě a které vás zároveň můžou i zabít. Musíte znát své vybavení, musíte přesně vědět, jak se chovat a co hlavně – musíte kolem sebe mít skvělý tým, jinak neuspějete,“ podotýká Barronová.

„Nejde jen o přežití. Musí se vám dařit a musíme dokončit misi. Takže poslouchat jejich (instruktorů NASA)  příběhy o tom, jak se staví vesmírná stanice, jak dali všechno dohromady – a znovu, jaký tým potřebovali, aby něčeho takového dosáhli – to všechno mi hodně připomíná dobu, kdy jsem byla členkou posádky ponorky,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 51 mminutami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 2 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 17 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 20 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 22 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026
Načítání...