Před padesáti lety si lidé poprvé zahráli golf na Měsíci

Apollo 14, osmá pilotovaná mise stejnojmenného amerického vesmírného programu, trvala devět dní. Do dějin se zapsala jako v pořadí třetí, které se podařilo přistát na Měsíci. Kosmická loď s tříčlennou posádkou odstartovala z vesmírného střediska na Mysu Canaveral 31. ledna 1971 a na měsíčním povrchu přistála 5. února.

Velitel americké mise Apollo 14 Alan Shepard, který vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce, si tehdy jako vůbec první člověk na povrchu jediného přirozeného zemského satelitu zahrál golf. Improvizovanou „holí“ a jednou rukou (skafandr to jinak neumožnil) odpálil pouhé dva míčky, které podle odhadů dolétly do vzdálenosti přibližně 200 až 400 metrů. Shepard do jejich odpalu nemusel vložit velkou sílu.

Míčky letěly skoro samy – měsíční gravitace je ve srovnání se Zemí pouze šestinová:

Spolu s Shepardem vstoupil na měsíční povrch také jeden z pilotů vesmírného modulu Edgar Mitchell, druhý pilot Stuart Roosa zůstal v lodi, kde snímkoval pomocí speciální mapovací kamery s velkou rozlišovací schopností vybrané oblasti měsíčního povrchu.

Američané s sebou přivezli na Měsíc také první vozítko, ručně taženou kárku, přezdívanou „rikša“, která nabrala 43 kilo vzorků z povrchu. Lunární modul poté 6. února odstartoval na zpáteční cestu a na Zemi přistála posádka o tři dny později.

Měsíční bible

Mise Apolla 14 byla spojená i s dalším zajímavým artefaktem – měsíční biblí. Jedná se o text posvátné knihy křesťanů na mikrofilmu, který je pokládaný za jednu z nejvzácnějších „knih“ na Zemi.

Do kosmu se dostala poprvé roku 1970 v rámci neúspěšné mise Apollo 13. Velitel mise Jim Lovell vzal tehdy do vesmíru 512 biblí o velikosti 3,8 krát 3,8 centimetru, tedy asi jako dopisní známka. Měly s ním přistát na Měsíci, ale to se nezdařilo poté, co výbuch kyslíkové nádrže vážně poškodil vesmírné zařízení – nakonec tedy bible „jen“ obletěly Měsíc.

Posádka kosmické lodi Apollo 14. Zleva velitel lodi Alan Shepard, kosmonauti Stuart Ross a Edgar Mitchell
Zdroj: NASA

Část z nich pak na Měsíc vzal Mitchell. Vyrobila je Modlitební liga Apollo – skupina, kterou založili zaměstnanci NASA a celosvětově se rozšířila její myšlenka využít cesty člověka na Měsíc k šíření slova božího. 

Její cena je obrovská. Roku 2014 jeden z jejích exemplářů vydražili v Dallasu za 75 tisíc dolarů (asi 1,5 milionu korun). „Tento malý mikrofilm ji obsahuje celou, všech 1245 stránek bible krále Jakuba, jak Starý, tak Nový zákon,“ popsal Michael Riley, historik dražební síně Heritage Auctions. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 7 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 18 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...