Před padesáti lety si lidé poprvé zahráli golf na Měsíci

Apollo 14, osmá pilotovaná mise stejnojmenného amerického vesmírného programu, trvala devět dní. Do dějin se zapsala jako v pořadí třetí, které se podařilo přistát na Měsíci. Kosmická loď s tříčlennou posádkou odstartovala z vesmírného střediska na Mysu Canaveral 31. ledna 1971 a na měsíčním povrchu přistála 5. února.

Velitel americké mise Apollo 14 Alan Shepard, který vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce, si tehdy jako vůbec první člověk na povrchu jediného přirozeného zemského satelitu zahrál golf. Improvizovanou „holí“ a jednou rukou (skafandr to jinak neumožnil) odpálil pouhé dva míčky, které podle odhadů dolétly do vzdálenosti přibližně 200 až 400 metrů. Shepard do jejich odpalu nemusel vložit velkou sílu.

Míčky letěly skoro samy – měsíční gravitace je ve srovnání se Zemí pouze šestinová:

Spolu s Shepardem vstoupil na měsíční povrch také jeden z pilotů vesmírného modulu Edgar Mitchell, druhý pilot Stuart Roosa zůstal v lodi, kde snímkoval pomocí speciální mapovací kamery s velkou rozlišovací schopností vybrané oblasti měsíčního povrchu.

Američané s sebou přivezli na Měsíc také první vozítko, ručně taženou kárku, přezdívanou „rikša“, která nabrala 43 kilo vzorků z povrchu. Lunární modul poté 6. února odstartoval na zpáteční cestu a na Zemi přistála posádka o tři dny později.

Měsíční bible

Mise Apolla 14 byla spojená i s dalším zajímavým artefaktem – měsíční biblí. Jedná se o text posvátné knihy křesťanů na mikrofilmu, který je pokládaný za jednu z nejvzácnějších „knih“ na Zemi.

Do kosmu se dostala poprvé roku 1970 v rámci neúspěšné mise Apollo 13. Velitel mise Jim Lovell vzal tehdy do vesmíru 512 biblí o velikosti 3,8 krát 3,8 centimetru, tedy asi jako dopisní známka. Měly s ním přistát na Měsíci, ale to se nezdařilo poté, co výbuch kyslíkové nádrže vážně poškodil vesmírné zařízení – nakonec tedy bible „jen“ obletěly Měsíc.

Posádka kosmické lodi Apollo 14. Zleva velitel lodi Alan Shepard, kosmonauti Stuart Ross a Edgar Mitchell
Zdroj: NASA

Část z nich pak na Měsíc vzal Mitchell. Vyrobila je Modlitební liga Apollo – skupina, kterou založili zaměstnanci NASA a celosvětově se rozšířila její myšlenka využít cesty člověka na Měsíc k šíření slova božího. 

Její cena je obrovská. Roku 2014 jeden z jejích exemplářů vydražili v Dallasu za 75 tisíc dolarů (asi 1,5 milionu korun). „Tento malý mikrofilm ji obsahuje celou, všech 1245 stránek bible krále Jakuba, jak Starý, tak Nový zákon,“ popsal Michael Riley, historik dražební síně Heritage Auctions. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 2 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 4 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 4 hhodinami
Načítání...