Před padesáti lety si lidé poprvé zahráli golf na Měsíci

Apollo 14, osmá pilotovaná mise stejnojmenného amerického vesmírného programu, trvala devět dní. Do dějin se zapsala jako v pořadí třetí, které se podařilo přistát na Měsíci. Kosmická loď s tříčlennou posádkou odstartovala z vesmírného střediska na Mysu Canaveral 31. ledna 1971 a na měsíčním povrchu přistála 5. února.

Velitel americké mise Apollo 14 Alan Shepard, který vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce, si tehdy jako vůbec první člověk na povrchu jediného přirozeného zemského satelitu zahrál golf. Improvizovanou „holí“ a jednou rukou (skafandr to jinak neumožnil) odpálil pouhé dva míčky, které podle odhadů dolétly do vzdálenosti přibližně 200 až 400 metrů. Shepard do jejich odpalu nemusel vložit velkou sílu.

Míčky letěly skoro samy – měsíční gravitace je ve srovnání se Zemí pouze šestinová:

Spolu s Shepardem vstoupil na měsíční povrch také jeden z pilotů vesmírného modulu Edgar Mitchell, druhý pilot Stuart Roosa zůstal v lodi, kde snímkoval pomocí speciální mapovací kamery s velkou rozlišovací schopností vybrané oblasti měsíčního povrchu.

Američané s sebou přivezli na Měsíc také první vozítko, ručně taženou kárku, přezdívanou „rikša“, která nabrala 43 kilo vzorků z povrchu. Lunární modul poté 6. února odstartoval na zpáteční cestu a na Zemi přistála posádka o tři dny později.

Měsíční bible

Mise Apolla 14 byla spojená i s dalším zajímavým artefaktem – měsíční biblí. Jedná se o text posvátné knihy křesťanů na mikrofilmu, který je pokládaný za jednu z nejvzácnějších „knih“ na Zemi.

Do kosmu se dostala poprvé roku 1970 v rámci neúspěšné mise Apollo 13. Velitel mise Jim Lovell vzal tehdy do vesmíru 512 biblí o velikosti 3,8 krát 3,8 centimetru, tedy asi jako dopisní známka. Měly s ním přistát na Měsíci, ale to se nezdařilo poté, co výbuch kyslíkové nádrže vážně poškodil vesmírné zařízení – nakonec tedy bible „jen“ obletěly Měsíc.

Posádka kosmické lodi Apollo 14. Zleva velitel lodi Alan Shepard, kosmonauti Stuart Ross a Edgar Mitchell
Zdroj: NASA

Část z nich pak na Měsíc vzal Mitchell. Vyrobila je Modlitební liga Apollo – skupina, kterou založili zaměstnanci NASA a celosvětově se rozšířila její myšlenka využít cesty člověka na Měsíc k šíření slova božího. 

Její cena je obrovská. Roku 2014 jeden z jejích exemplářů vydražili v Dallasu za 75 tisíc dolarů (asi 1,5 milionu korun). „Tento malý mikrofilm ji obsahuje celou, všech 1245 stránek bible krále Jakuba, jak Starý, tak Nový zákon,“ popsal Michael Riley, historik dražební síně Heritage Auctions. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 51 mminutami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 2 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 17 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 19 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 22 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026
Načítání...