Před padesáti lety si lidé poprvé zahráli golf na Měsíci

Apollo 14, osmá pilotovaná mise stejnojmenného amerického vesmírného programu, trvala devět dní. Do dějin se zapsala jako v pořadí třetí, které se podařilo přistát na Měsíci. Kosmická loď s tříčlennou posádkou odstartovala z vesmírného střediska na Mysu Canaveral 31. ledna 1971 a na měsíčním povrchu přistála 5. února.

Velitel americké mise Apollo 14 Alan Shepard, který vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce, si tehdy jako vůbec první člověk na povrchu jediného přirozeného zemského satelitu zahrál golf. Improvizovanou „holí“ a jednou rukou (skafandr to jinak neumožnil) odpálil pouhé dva míčky, které podle odhadů dolétly do vzdálenosti přibližně 200 až 400 metrů. Shepard do jejich odpalu nemusel vložit velkou sílu.

Míčky letěly skoro samy – měsíční gravitace je ve srovnání se Zemí pouze šestinová:

Spolu s Shepardem vstoupil na měsíční povrch také jeden z pilotů vesmírného modulu Edgar Mitchell, druhý pilot Stuart Roosa zůstal v lodi, kde snímkoval pomocí speciální mapovací kamery s velkou rozlišovací schopností vybrané oblasti měsíčního povrchu.

Američané s sebou přivezli na Měsíc také první vozítko, ručně taženou kárku, přezdívanou „rikša“, která nabrala 43 kilo vzorků z povrchu. Lunární modul poté 6. února odstartoval na zpáteční cestu a na Zemi přistála posádka o tři dny později.

Měsíční bible

Mise Apolla 14 byla spojená i s dalším zajímavým artefaktem – měsíční biblí. Jedná se o text posvátné knihy křesťanů na mikrofilmu, který je pokládaný za jednu z nejvzácnějších „knih“ na Zemi.

Do kosmu se dostala poprvé roku 1970 v rámci neúspěšné mise Apollo 13. Velitel mise Jim Lovell vzal tehdy do vesmíru 512 biblí o velikosti 3,8 krát 3,8 centimetru, tedy asi jako dopisní známka. Měly s ním přistát na Měsíci, ale to se nezdařilo poté, co výbuch kyslíkové nádrže vážně poškodil vesmírné zařízení – nakonec tedy bible „jen“ obletěly Měsíc.

Posádka kosmické lodi Apollo 14. Zleva velitel lodi Alan Shepard, kosmonauti Stuart Ross a Edgar Mitchell
Zdroj: NASA

Část z nich pak na Měsíc vzal Mitchell. Vyrobila je Modlitební liga Apollo – skupina, kterou založili zaměstnanci NASA a celosvětově se rozšířila její myšlenka využít cesty člověka na Měsíc k šíření slova božího. 

Její cena je obrovská. Roku 2014 jeden z jejích exemplářů vydražili v Dallasu za 75 tisíc dolarů (asi 1,5 milionu korun). „Tento malý mikrofilm ji obsahuje celou, všech 1245 stránek bible krále Jakuba, jak Starý, tak Nový zákon,“ popsal Michael Riley, historik dražební síně Heritage Auctions. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.