Před padesáti lety si lidé poprvé zahráli golf na Měsíci

Apollo 14, osmá pilotovaná mise stejnojmenného amerického vesmírného programu, trvala devět dní. Do dějin se zapsala jako v pořadí třetí, které se podařilo přistát na Měsíci. Kosmická loď s tříčlennou posádkou odstartovala z vesmírného střediska na Mysu Canaveral 31. ledna 1971 a na měsíčním povrchu přistála 5. února.

Velitel americké mise Apollo 14 Alan Shepard, který vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce, si tehdy jako vůbec první člověk na povrchu jediného přirozeného zemského satelitu zahrál golf. Improvizovanou „holí“ a jednou rukou (skafandr to jinak neumožnil) odpálil pouhé dva míčky, které podle odhadů dolétly do vzdálenosti přibližně 200 až 400 metrů. Shepard do jejich odpalu nemusel vložit velkou sílu.

Míčky letěly skoro samy – měsíční gravitace je ve srovnání se Zemí pouze šestinová:

Spolu s Shepardem vstoupil na měsíční povrch také jeden z pilotů vesmírného modulu Edgar Mitchell, druhý pilot Stuart Roosa zůstal v lodi, kde snímkoval pomocí speciální mapovací kamery s velkou rozlišovací schopností vybrané oblasti měsíčního povrchu.

Američané s sebou přivezli na Měsíc také první vozítko, ručně taženou kárku, přezdívanou „rikša“, která nabrala 43 kilo vzorků z povrchu. Lunární modul poté 6. února odstartoval na zpáteční cestu a na Zemi přistála posádka o tři dny později.

Měsíční bible

Mise Apolla 14 byla spojená i s dalším zajímavým artefaktem – měsíční biblí. Jedná se o text posvátné knihy křesťanů na mikrofilmu, který je pokládaný za jednu z nejvzácnějších „knih“ na Zemi.

Do kosmu se dostala poprvé roku 1970 v rámci neúspěšné mise Apollo 13. Velitel mise Jim Lovell vzal tehdy do vesmíru 512 biblí o velikosti 3,8 krát 3,8 centimetru, tedy asi jako dopisní známka. Měly s ním přistát na Měsíci, ale to se nezdařilo poté, co výbuch kyslíkové nádrže vážně poškodil vesmírné zařízení – nakonec tedy bible „jen“ obletěly Měsíc.

Posádka kosmické lodi Apollo 14. Zleva velitel lodi Alan Shepard, kosmonauti Stuart Ross a Edgar Mitchell
Zdroj: NASA

Část z nich pak na Měsíc vzal Mitchell. Vyrobila je Modlitební liga Apollo – skupina, kterou založili zaměstnanci NASA a celosvětově se rozšířila její myšlenka využít cesty člověka na Měsíc k šíření slova božího. 

Její cena je obrovská. Roku 2014 jeden z jejích exemplářů vydražili v Dallasu za 75 tisíc dolarů (asi 1,5 milionu korun). „Tento malý mikrofilm ji obsahuje celou, všech 1245 stránek bible krále Jakuba, jak Starý, tak Nový zákon,“ popsal Michael Riley, historik dražební síně Heritage Auctions. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 10 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 11 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 12 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 13 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 15 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 16 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 17 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.