Alan Shepard

Letu prvního Američana kolem Země, který se odehrál přesně před šedesáti lety, předcházelo nesmírné utrpení astronauta šimpanzího. Jeho bolest navíc byla zbytečná – celý experiment nepřinesl prakticky žádné výsledky.

Apollo 14, osmá pilotovaná mise stejnojmenného amerického vesmírného programu, trvala devět dní. Do dějin se zapsala jako v pořadí třetí, které se podařilo přistát na Měsíci. Kosmická loď s tříčlennou posádkou odstartovala z vesmírného střediska na Mysu Canaveral 31. ledna 1971 a na měsíčním povrchu přistála 5. února.

Přesně před půl stoletím odstartovalo Apollo 13. Třetí mise, která měla dostat astronauty na povrch Měsíce, pátá, která se k němu měla dostat. Z rutinního letu se po explozi kyslíkové nádrže stal boj o přežití astronautů. A ztělesnění hesla „Neúspěch nepřichází v úvahu“.

John Glenn, Neil Armstrong, Katherine Johnsonová. Všichni tři byli průkopníky vesmírného výzkumu, všichni tři se stali symbolem. Glenn je symbolem začátku amerických cest do vesmíru, Armstrong symbolem cesty na Měsíc a Johnsonová zase symbolem těch, kteří nebyli vidět, ale bez nichž by se Američané ze Země nedostali. Jsou to skrytí hrdinové. Katherine Johnsonová, která zemřela 24. února, je jednou z nich.

Ve věku 101 let zemřela Katherine Johnsonová, americká matematička, jejíž výpočty pomohly Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) vysílat astronauty na oběžnou dráhu i k Měsíci. Byla u všech důležitých letů, od programu Mercury až po raketoplány. Jako první žena se prosadila v do té doby mužském prostředí. Pro astronauty byla zárukou, že dráha jejich letu je spočítaná správně.

Astronauti mise Apollo 11 měli dva základní úkoly: dostat se na Měsíc a přivézt z něj na Zemi vzorky. Aby na ně měli v návratovém modulu dost místa, museli po sobě zanechat spoustu odpadu. Další mise v tom pokračovaly – v nezmenšené míře.