Rekonstruované fotografie ukazují krásu prvních amerických letů do kosmu

Nahrávám video

První američtí astronauti neměli na focení čas a ani kvalitní přístroje. Dobové snímky tedy mají spíše atmosféru než kvalitu. Teď je ale restauroval expert, který jim emoce zachoval, ale současně je obohatil o přesnost.

Lidé se zájmem o kosmonautiku se mohou poprvé podívat na digitálně restaurované fotografie prvních amerických letů do kosmu. Legendární snímky restauroval expert Andy Saunders, který díky tomu přináší veřejnosti nikdy neviděné detaily událostí starých víc než půl století.

Odborník na digitální restaurování moderními technikami zpracoval obrázky z amerických kosmických misí programu Mercury a Gemini, ukázal tak nový pohled na některé známé snímky. Při bádání ale objevil i několik snímků, které nikdy nebyly v takové formě publikované.

Podívejte se na srovnání původních snímků z misí Gemini a Mercury a těmi upravenými Andym Saundersem:

Když Alan Shepard odstartoval před šedesáti lety jako první Američan do kosmického prostoru, stačil do něj během čtvrthodinového letu jenom nakouknout. A neměl ani čas, ani možnost při tom fotit; na palubě ale byly filmové kamery, které při letu snímaly astronauta. Saunders využil techniku z astronomie, kdy na sebe položil řadu filmových políček a odstranil tak nedokonalosti. Kromě Sheparda tak mohl ukázat třeba i návrat Johna Glenna skrz atmosféru.

Panoramatický snímek z mise Gemini
Zdroj: NASA/ASU/Andy Saunders

Aby se Američani naučili vše potřebné pro náročné měsíční mise Apollo, rozjeli program Gemini, tentokrát už s kvalitními fotoaparáty na palubě. Už při druhé misi tohoto programu vznikly legendární fotografie Eda Whitea ve volném prostoru. Také ty Saunders upravil, aby z nich měli lidé ještě větší zážitek.

Remasterovaná fotografie vesmírné procházky mise Apollo
Zdroj: NASA/ASU/Andy Saunders

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.