Astronauti mise Apollo 11 měli dva základní úkoly: dostat se na Měsíc a přivézt z něj na Zemi vzorky. Aby na ně měli v návratovém modulu dost místa, museli po sobě zanechat spoustu odpadu. Další mise v tom pokračovaly – v nezmenšené míře.
Skládka jménem Měsíc. Lidstvo na něm nechalo dvě stě tun odpadu
Všechno, co nebylo u misí Apollo potřebné pro návrat, muselo zůstat na Měsíci. Týkalo se to nejen hamak, bot a odpadků, ale také elektronického odpadu, jako byla třeba fotografická technika. Protože tento způsob se osvědčil už u Apolla 11, použily ho později i všechny ostatní mise Apollo, které na Měsíci přistály. A kvůli tomu se stal Měsíc kombinací smetiště a technického muzea.
Na Měsíci tak zůstalo například šest amerických vlajek a spousta osobních i politických vzkazů. A také přístroje, které měly už bez lidí studovat podmínky na Měsíci – jeden z experimentů probíhá dodnes.
„Tato zařízení byla opravdu velmi důležitou součástí misí Apollo,“ vysvětluje Noah Petro, projektový manažet mise Lunar Reconnaissance Orbiter. Podle něj se před půl stoletím těmto pokusům nevěnovala dostatečná pozornost, většina pohledů se otáčela za samotným úspěchem přistání člověka na Měsíci.
Osmdesát hodin na Měsíci
Lidé celkem na Měsíci v rámci šesti misí Apollo strávili téměř 80 hodin. Sbírali kameny, fotografovali okolí a prováděli řadu experimentů – zachytávali částice slunečního větru, prováděli exploze, aby změřili chvění země a spoustu dalších.
Apollo 11 po sobě na Měsíci zanechalo seismometry poháněné slunečními panely a také soustavu reflektorů, které se ve spojení s lasery na Zemi využily pro zcela přesné měření vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.
Po dalších misích Apolla 12-17 (třináctka se musela vrátit kvůli poruše domů, aniž by na Měsíci přistála) zůstalo na povrchu ještě více přístrojů, ty už byly častěji poháněné jadernými bateriemi; většina z nich fungovala až do roku 1977, kdy NASA celou operaci zrušila. Apolla 15 a 17 zase na Měsíci zanechala velmi přesné teploměry, které zaznamenávaly teploty v různých hloubkách.
Dvě stovky tun odpadu
Když Buzz Aldrin přistál na Měsíci, nazval krajinu „nádherná pustina“. Dnes je pokrytá odpadem, kterého je podle amerických astronomů přibližně 200 tun. Kromě zbytků po misích Apollo tam zůstaly také vraky kosmických sond a lodí, které do povrchu narazily nebo ani neměly odletět.
Jde například o tucet sovětských sond Luna, ale také americké Rangery, Lunar Orbitery a Surveyor. A také sondy japonské, evropské, čínské a indické. Poslední příspěvek pro měsíční skládku pochází z Izraele, jsou jim zbytky po misi sondy Beresheet.
Ale aby byl seznam kompletní: na Měsíci leží také 96 pytlů plných lidských výkalů, moči a zvratků, které tam zbyly po astronautech.
Bizarní předměty
Někde na povrchu Měsíce leží také dva golfové míčky, které tam vzal Alan Shepard při misi Apollo 14 a také železná tyč zanechaná na Měsíci Edgarem Mitchellem – NASA tomuto předmětu říká oštěp.
Posádka Apolla 15 zase nechala na naší oběžnici 8,5 centimetru velkou hliníkovou figurku, kterou vytvořil belgický umělec Paul Van Hoyedonck. Jmenuje se Fallen Astronaut neboli Padlý astronaut. Uvnitř ní jsou jména všech astronautů a kosmonautů, kteří zemřeli během studené války o vesmír.
Zajímavá je i nečekaná dvojice předmětů, které po sobě zanechal David Scott z Apolla 15 – jde o orlí pero a kladivo. Astronaut pomocí nich předvedl v praxi slavný myšlenkový pokus Galilea Galileiho o tom, že ve vakuu padají různě těžké předměty stejně rychle. Po pokusu zůstaly už na Měsíci. Stejně jako 12 párů bot, stovka dvoudolarových bankovek, které si astronauti vzali na cestu pro štěstí, nebo rodinný snímek Charlese Duka, nejmladšího člověka, který se procházel po Měsíci.
