Nová americká expedice stráví na Měsíci 6,5 dne. Astronauti ujdou přes 16 kilometrů

Američtí astronauti by při první misi s přistáním na Měsíci po více než 50 letech měli v roce 2024 strávit na lunárním povrchu šest a půl dne. To je téměř dvojnásobek nejdelších pobytů astronautů při někdejších výpravách v rámci programu Apollo. Podle serveru Space.com to během virtuálního semináře věnovaného návratu člověka na Měsíc řekla Lindsay Aitchisonová, inženýrka americké vesmírné agentury NASA pracující na vývoji nových skafandrů.

Dva astronauti NASA – předpokládá se, že půjde o muže a ženu – by podle plánů měli uskutečnit asi čtyři „procházky“ po měsíčním povrchu. Každá z nich má trvat zhruba šest hodin, tedy dobu typickou pro pracovní směny v otevřeném kosmu posádek Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), uvedla dále Aitchisonová.

Při první misi na Měsíci v rámci nového programu Artemis 3 budou muset astronauti podle inženýrky „šlapat po svých“. NASA předpokládá, že větší vozítko bude mít na přirozeném souputníku Země v nejlepším případě až při druhé misi. „Budeme muset spoléhat jen na posádku a na to, kolik toho ujde,“ poznamenala Aitchisonová.

Měsíční půlmaraton

NASA podle ní počítá s tím, že astronauti budou schopni při každé okružní cestě na měsíčním povrchu překonat vzdálenost zhruba 16 kilometrů. Space.com připomněl, že Neil Armstrong a Buzz Aldrin při misi Apollo 11 ušli během dvou a půl hodiny přibližně kilometr.

Limitujícím faktorem pro nový průzkum Měsíce je schopnost skafandrů udržet astronauty v bezpečí. Mise Apollo přistávaly v rovníkové oblasti, ale mise programu Artemis zamíří na zcela nové místo, do oblasti jižního pólu, kde extrémně nízké teploty mohou být pro skafandry problémem.

Jižní pól Měsíce je velice lákavý, protože vědci potvrdili, že v tamních hlubokých kráterech, kam nikdy nedopadá přímé sluneční světlo, se pod povrchem skrývá vodní led. Budoucí průzkumníci doufají, že takový led může být těžen a zpracováván na pitnou vodu nebo raketové palivo. To by usnadnilo ambicióznější mise ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...