Nová americká expedice stráví na Měsíci 6,5 dne. Astronauti ujdou přes 16 kilometrů

Američtí astronauti by při první misi s přistáním na Měsíci po více než 50 letech měli v roce 2024 strávit na lunárním povrchu šest a půl dne. To je téměř dvojnásobek nejdelších pobytů astronautů při někdejších výpravách v rámci programu Apollo. Podle serveru Space.com to během virtuálního semináře věnovaného návratu člověka na Měsíc řekla Lindsay Aitchisonová, inženýrka americké vesmírné agentury NASA pracující na vývoji nových skafandrů.

Dva astronauti NASA – předpokládá se, že půjde o muže a ženu – by podle plánů měli uskutečnit asi čtyři „procházky“ po měsíčním povrchu. Každá z nich má trvat zhruba šest hodin, tedy dobu typickou pro pracovní směny v otevřeném kosmu posádek Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), uvedla dále Aitchisonová.

Při první misi na Měsíci v rámci nového programu Artemis 3 budou muset astronauti podle inženýrky „šlapat po svých“. NASA předpokládá, že větší vozítko bude mít na přirozeném souputníku Země v nejlepším případě až při druhé misi. „Budeme muset spoléhat jen na posádku a na to, kolik toho ujde,“ poznamenala Aitchisonová.

Měsíční půlmaraton

NASA podle ní počítá s tím, že astronauti budou schopni při každé okružní cestě na měsíčním povrchu překonat vzdálenost zhruba 16 kilometrů. Space.com připomněl, že Neil Armstrong a Buzz Aldrin při misi Apollo 11 ušli během dvou a půl hodiny přibližně kilometr.

Limitujícím faktorem pro nový průzkum Měsíce je schopnost skafandrů udržet astronauty v bezpečí. Mise Apollo přistávaly v rovníkové oblasti, ale mise programu Artemis zamíří na zcela nové místo, do oblasti jižního pólu, kde extrémně nízké teploty mohou být pro skafandry problémem.

Jižní pól Měsíce je velice lákavý, protože vědci potvrdili, že v tamních hlubokých kráterech, kam nikdy nedopadá přímé sluneční světlo, se pod povrchem skrývá vodní led. Budoucí průzkumníci doufají, že takový led může být těžen a zpracováván na pitnou vodu nebo raketové palivo. To by usnadnilo ambicióznější mise ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...