Nová americká expedice stráví na Měsíci 6,5 dne. Astronauti ujdou přes 16 kilometrů

Američtí astronauti by při první misi s přistáním na Měsíci po více než 50 letech měli v roce 2024 strávit na lunárním povrchu šest a půl dne. To je téměř dvojnásobek nejdelších pobytů astronautů při někdejších výpravách v rámci programu Apollo. Podle serveru Space.com to během virtuálního semináře věnovaného návratu člověka na Měsíc řekla Lindsay Aitchisonová, inženýrka americké vesmírné agentury NASA pracující na vývoji nových skafandrů.

Dva astronauti NASA – předpokládá se, že půjde o muže a ženu – by podle plánů měli uskutečnit asi čtyři „procházky“ po měsíčním povrchu. Každá z nich má trvat zhruba šest hodin, tedy dobu typickou pro pracovní směny v otevřeném kosmu posádek Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), uvedla dále Aitchisonová.

Při první misi na Měsíci v rámci nového programu Artemis 3 budou muset astronauti podle inženýrky „šlapat po svých“. NASA předpokládá, že větší vozítko bude mít na přirozeném souputníku Země v nejlepším případě až při druhé misi. „Budeme muset spoléhat jen na posádku a na to, kolik toho ujde,“ poznamenala Aitchisonová.

Měsíční půlmaraton

NASA podle ní počítá s tím, že astronauti budou schopni při každé okružní cestě na měsíčním povrchu překonat vzdálenost zhruba 16 kilometrů. Space.com připomněl, že Neil Armstrong a Buzz Aldrin při misi Apollo 11 ušli během dvou a půl hodiny přibližně kilometr.

Limitujícím faktorem pro nový průzkum Měsíce je schopnost skafandrů udržet astronauty v bezpečí. Mise Apollo přistávaly v rovníkové oblasti, ale mise programu Artemis zamíří na zcela nové místo, do oblasti jižního pólu, kde extrémně nízké teploty mohou být pro skafandry problémem.

Jižní pól Měsíce je velice lákavý, protože vědci potvrdili, že v tamních hlubokých kráterech, kam nikdy nedopadá přímé sluneční světlo, se pod povrchem skrývá vodní led. Budoucí průzkumníci doufají, že takový led může být těžen a zpracováván na pitnou vodu nebo raketové palivo. To by usnadnilo ambicióznější mise ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
před 18 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026
Načítání...