Před 50 lety, 27. ledna 1967, shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina, v níž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee.
Vrátí Donald Trump slávu americkému vesmírnému programu? Jak může navázat na program Apollo
Během simulace startu kosmické lodi se objevil zkrat na elektrické instalaci, který způsobil požár. Následky byly o to horší, že kabina byla naplněna čistým kyslíkem a nevhodná konstrukce vstupního otvoru lodi neumožňovala rychlou evakuaci posádky.
Nehoda projektu Apollo (zdroj: ČT24)
Vyšetřování později ukázalo, že příčin katastrofy bylo víc, na řadu z nich přitom upozorňovali i členové nešťastné posádky.
Firma North American údajně získala mnohamiliardový kontrakt na vývoj a výrobu Apolla nepříliš čestným způsobem a při vývoji zanedbala mnoho možných nebezpečí. Grissom sám na prototypu kosmické lodi, která měla v budoucnosti vynést lidskou posádku na Měsíc, napočítal na 2000 závad všeho druhu.
Po smrti posádky Apolla 1 byla provedena řada bezpečnostních opatření. Mezi ta nejvýznamnější patřila náhrada všech hořlavých materiálů v kabině za nehořlavé textilie, byly provedeny změny v otevírání vstupního průlezu a čistý kyslík v kabině byl v předstartovní a předorbitální fázi nahrazen směsí kyslíku a dusíku.
Ambiciózní plán, který měl dostat člověka na Měsíc
Vesmírný program Apollo, jehož výsledkem mělo být přistání Američanů na Měsíci, vyhlásil americký prezident John Fitzgerald Kennedy ve svém památném projevu 25. května 1961. Havárie Apolla 1, kterou co do počtu obětí překonala až nehoda raketoplánu Challenger v roce 1986, americký projekt neohrozila. Již po osmi letech z floridského Mysu Canaveral odstartovala posádka kosmické lodi Apollo 11 ve složení Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins a 21. července 1969 na měsíční povrch vstoupila poprvé lidská noha.
Nakonec se v letech 1969 až 1972 na Měsíc podíval tucet astronautů a projekt Apollo zůstává navzdory počáteční tragédii jedním z největších úspěchů amerického vesmírného programu. Z jeho úspěchů vlastně Spojené státy těží dodnes – a zdaleka nejen ve vesmírném výzkumu. Lety k Měsíci přinesly nová prvenství v pilotovaných letech do vesmíru. Dodnes jsou jedinými pilotovanými lety mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Program urychlil technologický pokrok v mnoha oblastech souvisejících s raketovou technikou a pilotovanými kosmickými lety, včetně letectví, telekomunikací a výpočetní techniky.
Mars, Měsíc, nebo asteroidy?
Barack Obama byl v oblasti dobývání vesmíru spíše konzervativní až opatrný, zejména kvůli celosvětové hospodářské krizi, která na začátku jeho vlády nutila snižovat výdaje. Příznivci kosmonautiky mu dodnes nedokáží odpustit, že zrušil miliardový program Constellation, jenž měl vrátit člověka na Měsíc. Znamenalo to konec celého programu raketoplánů, chaos v NASA a také ve firmách, které jí dodávají technologie i techniku.
- Program Constellation byl kosmický program NASA, jehož cílem bylo vyvinutí nové generace kosmických dopravních prostředků. Program byl součástí a konkretizací Vizí průzkumu kosmu, politiky Spojených států amerických v oblasti průzkumu vesmíru, vytyčené prezidentem Georgem W. Bushem v lednu 2004.
NASA přišla o řadu expertů, kteří se přesunuli do soukromého sektoru – jenž teď dostává od NASA zaplaceno za to, že dopravuje na Mezinárodní vesmírnou stanici zásoby. Prioritou amerického vesmírného výzkumu se měla stát mise k asteroidům a také plánování mise na Mars. Reálně Obamova vesmírná politika znamenala obrovské posílení významu soukromých společností, jimž dodala nejen finance, ale především jim umožnila získat špičkové odborníky.
Vrátí Donald Trump slávu americkému vesmírnému programu?
O záměrech nového amerického prezidenta ohledně vesmíru a jeho dalšího výzkumu se toho zatím mnoho neví, ale existují náznaky, které prozrazují, jakým směrem by se chtěl vydat.
Český expert na dějiny dobývání vesmíru Karel Pacner uvádí ve své nejnovější knize „Tajný závod o Měsíc“: „Celosvětové prvenství v pilotovaných kosmických letech chce vrátit Spojeným státům Obamův nástupce Donald Trump, který se usadil v Bílém domě v lednu 2017. Měsíc před volbami přizval do svého štábu bývalého předsedu Výboru pro vědu, techniku a kosmonautiku Sněmovny reprezentantů Roberta Walkera. A pověřil ho: Připravte pro moji administrativu koncept kosmické politiky.“
Astronomické události roku 2016 vysvětluje Martin Tyburec (zdroj: ČT24)
Krátce nato zveřejnil Walker spolu s ekonomem Peterem Navarro svou představu: „Hlavním cílem NASA do konce století by měl být výzkum naší sluneční soustavy lidmi. To samozřejmě znamená Měsíc, Mars a většinu toho za nimi.“ O obsluhu ISS se plně postarají soukromé firmy, jako SpaceX a další, což byla cesta, kterou narýsoval už George W. Bush.
„Je pravděpodobné, že nová vláda zahájí přípravu vysazení na měsíční povrch, zřejmě půjde o mezinárodní projekt,“ uvedl John Longsdon, bývalý ředitel Ústavu kosmické politiky (Space Policy Institute) Univerzity George Washingtona (George Washington University), v deníku Washington Post. „Byl by to první krok k cestě na Mars. Už mnoho jiných kosmických velmocí projevilo zájem o Měsíc. Pokud bychom chtěli tento projekt uskutečnit v rámci mezinárodní spolupráce, zaujali bychom v něm vedoucí pozici.“
Trumpův příznivec Newt Gingrich horlil už v roce 2012, kdy usiloval o prezidentský stolec, o vybudování americké stálé základny na Měsíci. Nyní patří mezi poradce Bílého domu. Kolumbovské projekty by měly rovněž nemalý politický význam. Zvýšila by se zaměstnanost na Floridě, která bývá jedním z klíčových států při prezidentských volbách. Trump by tím získal vyšší podporu tamních voličů při příštím klání.