NASA hledá nové astronauty, mají letět na Měsíc i na Mars. Čeká desetitisíce zájemců

Americká vesmírná agentura NASA tento týden začala přijímat přihlášky pro astronauty, kteří mají zájem letět na Měsíc a na Mars. Musí se stihnout přihlásit do 31. března.

NASA oslovuje nové zájemce v době, kdy se připravuje poslat na Měsíc dalšího muže a první ženu v rámci mise Artemis. Právě detailnější průzkum Měsíce a možné využití jeho zdrojů během příštího desetiletí by měly podle Američanů pomoci lidstvu k dalšímu skoku: první misi s lidskou posádkou na cizí planetu, na Mars.

Zájemci o tuto možnost se mohou do konce března hlásit na webovém formuláři, podmínkou je, aby měli americké občanství. Další podmínkou je nejméně magisterské vzdělání z nějakého STEM oboru – tedy Science, Technology, Engineering a Mathematics, neboli věda, technologie, technické obory a matematika. Dá se to nahradit ukončeným lékařským vzděláním nebo účastí v některých vědeckých programech.

Všichni zájemci také musí mít nejméně dva roky zkušeností v praxi nebo mít nalétáno nejméně tisíc hodin v tryskových letadlech. V neposlední řadě musí složit test a také splnit přísné požadavky na fyzickou kondici.

„Amerika je nyní blíže než kdykoliv předtím od doby programu Apollo k tomu, vrátit své astronauty na Měsíc. Do roku 2024 pošleme na měsíční jižní pól první ženu a dalšího muže. A také potřebujeme více astronautů, abychom mohli rozšiřovat naše měsíční programy – a pak se vydáme na Mars,“ uvedl ředitel agentury NASA Jim Bridenstine.

„Hledáme teď talentované muže a ženy, kteří mají velmi různorodé profesní dovednosti i životní zkušenosti – měli by se k nám připojit v této nové éře lidského prozkoumávání kosmu. Ta začíná právě programem Artemis k Měsíci. Pokud jste někdy snili o tom, stát se astronautem, přihlaste se právě teď,“ dodal Bridenstine.

Výběr kandidátů bude trvat delší dobu; NASA se rozhodne vybrat z uchazečů až v polovině roku 2021. Hlavním důvodem je očekávané množství zájemců: když agentura hledala nové astronauty naposledy, přihlásilo se jí 18 300 kandidátů. Z této skupiny po dvou letech vznikla skupina 11 nových astronautů – NASA složení této skupiny oznámila na začátku letošního roku. Nyní agentura očekává díky možnosti cesty na Měsíc a na Mars ještě větší množství zájemců. 

Jak si splnit sen

„Stát se astronautem není snadný úkol, protože být astronautem není snadné,“ uvedl Steve Koerner, ředitel letových operací této agentury a současně předseda komise, která o výběru nových astronautů rozhoduje. „Ti, kdo se zapíší, budou soupeřit proti tisícovkám zájemců, kteří o kariéře astronauta sní a pracují na tom, aby se mohli vydat do kosmu, celý život. Ale někde mezi nimi jsou naši příští astronauti a my se už teď těšíme, abychom se s nimi setkali,“ doplnil Koerner.

Celkem od šedesátých let dvacátého století NASA vybrala 350 osob, které se staly astronauty – to nutně neznamená, že letěli do kosmu, ale byli členy astronautického sboru. V současné době má tento sbor 48 osob – pro další ambiciózní plány USA je to ale málo, proto je zapotřebí ho podle NASA výrazně zvětšovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.