Měsíc bude mít brzy svůj internet. NASA schválila vesmírnou síť LunaNet

Americká vesmírná agentura NASA by chtěla už brzy přistát na Měsíci s lidkou misí. Do té doby ale potřebuje na přirozené družici vybudovat síť, která připomíná vlastnostmi i cílem pozemský internet.

Od doby, kdy astronauti v rámci programu Apollo naposledy vstoupili na Měsíc, uplynulo už půstoletí. Od té doby zaznamenal robotický průzkum vesmíru neuvěřitelný technický rozvoj a vědecké objevy. „Osobně“ se lidstvo na povrch Měsíce vrátí podle plánů až v roce 2024 v rámci programu Artemis.

Ale ještě než tam NASA lidi dopraví, chce na Měsíci vybudovat internetovou síť. Ta přesáhne nízkou oběžnou dráhu Země, a propojí tak Zemi, Měsíc a prostor mezi nimi v podobě jakési internetové superpavučiny. Síť by se měla jmenovat LunaNet.

Jejím hlavním cílem je poskytovat připojení a služby lunárním misím a zajišťovat osobní i vědeckou komunikaci mezi oběma kosmickými tělesy. Nápad i realizace vznikají v Goddardově středisku vesmírných letů NASA v Marylandu. Návrh architektury podobné internetu byl původně navržen už v roce 2019 v reakci na žádost o řešení komunikace a navigace pro malé družicové systémy kolem Měsíce. Ukázalo se ale, že nápad se dá ještě vylepšit a rozvést – a tak vznikla myšlenka měsíčního internetu.

NASA přinese internet na Měsíc

Základem LunaNetu je síť DTN (Delay/Disruption Tolerant Networking). Ta zajistí, aby data procházela sítí a dostala se k cíli, i když se setkají s možnými poruchami signálu.

Astronauti budou moci využívat LunaNet prostřednictvím mnoha uzlů a komunikovat s posádkou na Měsíci a v jeho okolí stejným způsobem, jakým se používá Wi-Fi na Zemi. Mise, jež budou tuto síť využívat, budou mít navíc přístup k polohovým a časovým koordinátům, což umožní astronautům i vozidlům orientovat se v členitém měsíčním terénu a vrátit se na základnu.

LunaNet bude také využívat přístroje pro měření vesmírného počasí – cílem je identifikovat potenciálně nebezpečné sluneční aktivity, jako jsou sluneční erupce, jež mohou ohrozit vybavení nebo životy astronautů. Díky tomuto novému spojení může být posádka včas varována.

Tato varování by měla být srovnatelná s těmi, která lidé na Zemi dostávají už nyní na svoje telefony v případě nebezpečného počasí. Zásadní funkcí bude také možnost pátrání a záchrany lidských životů na Měsíci v případě nějakých problémů.

Vědecké služby sítě LunaNet zase umožní využívat jejich rádiové a infračervené senzory k provádění měření, která pomohou výzkumníkům ze Země lépe porozumět tomu, jak Měsíc funguje.

Senzory prozkoumají vesmír

Výzkumníci by navíc mohli pomocí antén sítě LunaNet nahlížet do hlubokého vesmíru a hledat rádiové signály ze vzdálených nebeských objektů. Celkově možnosti této sítě poskytnou vědcům novou platformu pro testování řady teorií, což jim umožní zvětšit poznatky o vesmíru.

NASA už zveřejnila „Návrh specifikace interoperability sítě LunaNet“, čímž oficiálně zahájila  její vývoj. Očekává se, že se do projektu zapojí odborníci z celého světa.

Díky síti LunaNet získá vesmírná agentura větší přehled o vesmírné konektivitě a bude moci plánovat budoucí cesty na jiné světy. Vysláním týmů na Měsíc NASA buduje základy, které mají astronautům umožnit prozkoumat hluboký vesmír. Měsíc tak bude sloužit jako testovací základna pro technologie, které mohou lidstvu pomoct v cestě na Mars – a možná i dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 11 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 16 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...