Měsíc bude mít brzy svůj internet. NASA schválila vesmírnou síť LunaNet

Americká vesmírná agentura NASA by chtěla už brzy přistát na Měsíci s lidkou misí. Do té doby ale potřebuje na přirozené družici vybudovat síť, která připomíná vlastnostmi i cílem pozemský internet.

Od doby, kdy astronauti v rámci programu Apollo naposledy vstoupili na Měsíc, uplynulo už půstoletí. Od té doby zaznamenal robotický průzkum vesmíru neuvěřitelný technický rozvoj a vědecké objevy. „Osobně“ se lidstvo na povrch Měsíce vrátí podle plánů až v roce 2024 v rámci programu Artemis.

Ale ještě než tam NASA lidi dopraví, chce na Měsíci vybudovat internetovou síť. Ta přesáhne nízkou oběžnou dráhu Země, a propojí tak Zemi, Měsíc a prostor mezi nimi v podobě jakési internetové superpavučiny. Síť by se měla jmenovat LunaNet.

Jejím hlavním cílem je poskytovat připojení a služby lunárním misím a zajišťovat osobní i vědeckou komunikaci mezi oběma kosmickými tělesy. Nápad i realizace vznikají v Goddardově středisku vesmírných letů NASA v Marylandu. Návrh architektury podobné internetu byl původně navržen už v roce 2019 v reakci na žádost o řešení komunikace a navigace pro malé družicové systémy kolem Měsíce. Ukázalo se ale, že nápad se dá ještě vylepšit a rozvést – a tak vznikla myšlenka měsíčního internetu.

NASA přinese internet na Měsíc

Základem LunaNetu je síť DTN (Delay/Disruption Tolerant Networking). Ta zajistí, aby data procházela sítí a dostala se k cíli, i když se setkají s možnými poruchami signálu.

Astronauti budou moci využívat LunaNet prostřednictvím mnoha uzlů a komunikovat s posádkou na Měsíci a v jeho okolí stejným způsobem, jakým se používá Wi-Fi na Zemi. Mise, jež budou tuto síť využívat, budou mít navíc přístup k polohovým a časovým koordinátům, což umožní astronautům i vozidlům orientovat se v členitém měsíčním terénu a vrátit se na základnu.

LunaNet bude také využívat přístroje pro měření vesmírného počasí – cílem je identifikovat potenciálně nebezpečné sluneční aktivity, jako jsou sluneční erupce, jež mohou ohrozit vybavení nebo životy astronautů. Díky tomuto novému spojení může být posádka včas varována.

Tato varování by měla být srovnatelná s těmi, která lidé na Zemi dostávají už nyní na svoje telefony v případě nebezpečného počasí. Zásadní funkcí bude také možnost pátrání a záchrany lidských životů na Měsíci v případě nějakých problémů.

Vědecké služby sítě LunaNet zase umožní využívat jejich rádiové a infračervené senzory k provádění měření, která pomohou výzkumníkům ze Země lépe porozumět tomu, jak Měsíc funguje.

Senzory prozkoumají vesmír

Výzkumníci by navíc mohli pomocí antén sítě LunaNet nahlížet do hlubokého vesmíru a hledat rádiové signály ze vzdálených nebeských objektů. Celkově možnosti této sítě poskytnou vědcům novou platformu pro testování řady teorií, což jim umožní zvětšit poznatky o vesmíru.

NASA už zveřejnila „Návrh specifikace interoperability sítě LunaNet“, čímž oficiálně zahájila  její vývoj. Očekává se, že se do projektu zapojí odborníci z celého světa.

Díky síti LunaNet získá vesmírná agentura větší přehled o vesmírné konektivitě a bude moci plánovat budoucí cesty na jiné světy. Vysláním týmů na Měsíc NASA buduje základy, které mají astronautům umožnit prozkoumat hluboký vesmír. Měsíc tak bude sloužit jako testovací základna pro technologie, které mohou lidstvu pomoct v cestě na Mars – a možná i dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.